Ze spotřebitelů se stanou „prosumeři“

Jak velkým problémem je propad silových cen elektřiny posledních let z pohledu výrobců, jako je ČEZ? 

Energetika teď prochází největší revolucí za několik desítek let a do budoucna bude sílit trend, kdy dosavadní centrální zdroje na klasickém trhu soupeří s novým paralelním trhem decentrálních a obnovitelných zdrojů. Obchodní politika ČEZ je ale nastavena konzervativně, což se v posledních letech při klesajících cenách silové elektřiny ukázalo jako správný tah. ČEZ vyrobenou elektřinu prodává na několik let dopředu, a zajišťuje se tak proti cenovým výkyvům. I při poměrně nízkých cenách elektřiny je ČEZ na rozdíl od některých konkurentů stále v zisku, což v současné době není v energetice úplně obvyklé.

Na změny jste ovšem nepochybně reagovali. Jak?

ČEZ se vnitřně rozčlenil na dva paralelní týmy Provoz a Rozvoj. Tým Provoz se stará o klasické zdroje, jako jsou jaderné, uhelné a paroplynové elektrárny, a tým Rozvoj se věnuje mimo jiné právě hledání příležitostí v decentrální energetice. Pokud se chce ČEZ do budoucna udržet v první desítce evropských energetik, musí obrátit svou pozornost i sem. Tým Rozvoj tak například loni realizoval investice do větrných parků v Německu o kapacitě 100 MW, začal nabízet malé energetické zdroje pro domácnosti – tedy střešní solární elektrárny, tepelná čerpadla, plynové kotle a jejich revize – a založil speciální dceru ČEZ ESCO pro energetické potřeby firem, obcí a institucí. Výsledky ukazují, že jsme vsadili na správnou kartu. Například tržby ČEZ ESCO za prodej nekomoditních produktů a služeb, jako jsou kogenerační jednotky, renovace tepelného hospodářství, instalace fotovoltaických elektráren či projekty komplexních energetických úspor, loni přesáhly tři miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 60 %.

Jaké jsou z pohledu vaší firmy a podle vašeho názoru ty nejdůležitější technologické trendy v dnešní energetice?

Tím největším trendem je nástup obnovitelných zdrojů a decentrální energetiky. To se týká jak velkých větrných a solárních parků, kde probíhají aukce na stovky megawattů kapacity, tak i samovýroby v domácnostech. Z dosavadních malých spotřebitelů se budou do budoucna čím dál víc stávat takzvaní prosumeři, kteří budou nejen spotřebovávat elektřinu dodanou ze sítě, ale také ji do ní prostřednictvím vlastních malých zdrojů dodávat.

V čem vidí ČEZ největší příležitost a co vnímá naopak jako největší riziko?

Tento trend znamená samozřejmě příležitost, ale zároveň i výzvu pro tradiční energetiku, která se musí přizpůsobit. Důležitý bude například rozvoj chytrých sítí umožňujících regulaci výroby a spotřeby v reálném čase prostřednictvím obousměrné komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiteli. ČEZ například testuje chytré sítě a chytrá řešení v rámci smart regionu Vrchlabí. Určující pro další vývoj energetiky také bude, jak rychle se podaří vyvinout cenově dostupná velkokapacitní bateriová pole, do kterých bude možné ukládat elektřinu z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární či větrné elektrárny. K velkému pokroku každopádně došlo u menších bateriových systémů pro domácnosti s vlastní výrobnou. ČEZ tak nyní nabízí zákazníkům z řad domácností i firem jak instalaci fotovoltaických elektráren na střechy domů či firemních objektů, tak bateriové systémy. Elektřinu vyrobenou fotovoltaikou přes den si tak může například rodina uložit do baterek a večer, když jsou všichni doma, ji spotřebuje.

Ještě jedna otázka k OZE: vnímáte potenciál jejich rozvoje v ČR jako významný, nebo v českých podmínkách i ve střednědobém výhledu jen jako velmi omezený?

Indikativní cíl vůči EU, tj. dosažení 13,5% podílu výroby z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2013, Česko s rezervou splnilo. Další cíle v OZE pro období 2021–2030 vyplynou ze zimního energetického balíčku Evropské komise. Ideálním postupem pro českou energetiku je nárůst kapacit v OZE realizovat postupně menšími instalacemi v místě spotřeby, kde vidíme velký potenciál. Jde například o firemní fotovoltaiky umožňující vykrývat spotřebu během špiček, čímž se omezí riziko překročení rezervované kapacity a vysokých pokut. Stejně tak roste zájem o zmíněné střešní fotovoltaické elektrárny pro domy, kterých jsme za minulý rok připojili 150. Podobně vidíme velký potenciál v instalaci kogeneračních jednotek pro výrobu tepla a elektřiny v podnicích – v tomto případě se sice nejedná přímo o OZE, ale jde o zástupce zmíněného paralelního trendu decentrální energetiky.

Jak vidíte vývoj ve výhledech do doby kolem roku 2050? A jak se vám daří to vše plánovat, když přístup státu k energetice není jasně formulovaný?

Stejně jako v případě každého podobného obsáhlého strategického dokumentu je i u české energetické koncepce samozřejmě výzvou to, aby dostatečně reflektovala nejnovější skutečnosti. To nyní platí pro energetiku dvojnásob, protože v ní teď dochází ke změnám prakticky neustále, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovni významných evropských národních hráčů. Globálně se například rychle snižují ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, roste význam elektromobility, každý rok dochází k pokroku v oblasti ukládání energie. Evropská unie zároveň diskutuje takzvaný zimní energetický balíček, který bude určovat podobu evropské energetiky na mnoho let dopředu – důležitá je například revize směrnice o energetické účinnosti nebo o obnovitelných zdrojích. Evropa se nyní baví o energetických cílech do roku 2030 a výsledky této debaty samozřejmě ovlivní i následnou politiku do roku 2050.

A je něco jasné?

Jedno ano: energetika v té době bude zelenější s výrazným podílem obnovitelných a obecně bezemisních zdrojů, bude i výrazně decentralizovaná s významnějším propojením výroby a spotřeby elektřiny přímo u spotřebitelů. ČEZ chce být v každém případě u toho.