Zámek Lednice svítí od roku 1903

Zámek Lednice svítí od roku 1903

19. 07. 2014

Lednický zámek patřil Lichtenštejnům od 13. století. Je samozřejmé, že sídlo bohatého rodu, který ovlivňoval politiku v celé Evropě, muselo být dokonalé po stránce estetické i technické. Jeho majitelé kromě jiného vyžadovali, aby bylo dobře osvětleno. Na počátku 20. století zde používali v té době nejpokročilejší verzi osvětlení – hořáky na arganový olej. Již v roce 1901 ale byla zahájena kompletní elektrifikace zámku.

Náročnou zakázkou, jejíž realizace trvala dva roky, byla tehdy pověřena firma Siemens Schuckert, která elektrifikaci vyprojektovala, dodala veškeré elektroinstalační komponenty a nakonec elektrický proud do zámku také přivedla. Použitá technologie byla na svou dobu velmi vyspělá. Napájení nejprve zajišťoval generátor připojený k původnímu zařízení Maurské vodárny v lednickém zámeckém parku, když přestal stačit, elektřina se vyráběla ve tři kilometry vzdáleném mlýně v Nejdku. Bylo to jedno z prvních opravdu dálkových elektrických vedení vysokého napětí podzemním kabelem – krásné panorama novogotického zámku tedy nenarušily žádné sloupy. Celá elektrická soustava měřila sedmnáct kilometrů.

Rekonstrukce po více než sto letech

Pro minimalizaci přenosových ztrát bylo zvoleno vysoké napětí 5 000 voltů, které se prostřednictvím transformátorů v jednotlivých objektech měnilo na 3x 210/120 voltů. Tato soustava běžela až do roku 1958, kdy byly objekty připojeny k tehdy rozšiřované Československé elektrizační soustavě. Od té doby ale původní elektrizační soustava chátrala a nikdo se o ni nestaral. V roce 2013 proběhla vůbec první rekonstrukce transformační stanice z roku 1911 a rozvodny z roku 1903. Renovovaná část elektroinstalace byla dokonce osazena původními komponenty značky Siemens Halske a Siemens Schuckert. Náklady na opravu části elektrizační soustavy pokryl příspěvek společnosti Siemens v celkové výši 230 000 Kč, další úpravy byly provedeny pod patronací Národního památkového ústavu. Restaurátorské práce pak dodala odborná restaurátorská dílna Flirex.

Celá renovace unikátní trafostanice a rozvodny trvala tři měsíce a následně byla zpřístupněna veřejnosti. Transformační stanice i původní elektroinstalační prvky se nově staly součástí prohlídkového okruhu, a od května 2014 je tak mohou vidět i návštěvníci zámku.

Kouzlo Lednice

V polovině 13. století získal bohatý a vlivný rod Lichtenštejnů rozsáhlé lednické panství, které se rozkládá na pravém břehu Dyje, nedaleko od Mikulova. V té době zde stála obranná tvrz, která měla chránit obchodní stezky vedoucí z jihu na sever. Lichtenštejnové, v jejichž vlastnictví zůstalo panství po celých dalších 700 let, tuto tvrz několikrát přebudovali. Výsledkem je honosné reprezentační sídlo, které dodnes budí zaslouženou pozornost. Již z dálky jsou patrná lomená okna, arkýře a cimbuří. Stejně tak krásný je rozsáhlý park, který k zámku náleží. K lednickému panství bylo později připojeno i panství valtické, které se nacházelo v těsném sousedství.

Žárovková revoluce

„Poté, co bylo elektrické osvětlení v roce 1903 instalováno v Lednici, bylo v roce 1905 přivedeno i do Valtického zámku, který byl také ve vlastnictví Lichtenštejnů. Jednalo se tehdy o velkou novinku, která sloužila spíše pro okrasu než k užitku, protože tehdejší žárovková vlákna, patentovaná Thomasem A. Edisonem, vydržela svítit pouze několik hodin,“ říká Václav Holásek, technický specialista. „Nové žárovky způsobily doslova žárovkovou revoluci, elektrické světlo bylo zaváděno i do sklepů a technických místností. Proto mnohé malé elektrárny přestávaly stačit, což byl případ i Maurské vodárny. Její modernizace by znamenala rozsáhlé stavební úpravy, které by zasáhly do koncepce lednického parku. Proto bylo v roce 1911 rozhodnuto umístit novou elektrárnu do mlýna v nedalekém Nejdku.“

VN vedení spojující Nejdek, Lednici a Valtice. Středem rybníků tehdy vedla hranice mezi Moravou a Dolním Rakouskem, takže vedení procházelo územím dvou států (zdroj Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, fond ONV Břeclav, stavební spisy, inv. č. S 057.)

Líbil se vám článek?