Lednický zámek patřil Lichtenštejnům od 13. století. Je samozřejmé, že sídlo bohatého rodu, který ovlivňoval politiku v celé Evropě, muselo být dokonalé po stránce estetické i technické. Jeho majitelé kromě jiného vyžadovali, aby bylo dobře osvětleno. Na počátku 20. století zde používali v té době nejpokročilejší verzi osvětlení – hořáky na arganový olej. Již v roce 1901 ale byla zahájena kompletní elektrifikace zámku.
Náročnou zakázkou, jejíž realizace trvala dva roky, byla tehdy pověřena firma Siemens Schuckert, která elektrifikaci vyprojektovala, dodala veškeré elektroinstalační komponenty a nakonec elektrický proud do zámku také přivedla. Použitá technologie byla na svou dobu velmi vyspělá. Napájení nejprve zajišťoval generátor připojený k původnímu zařízení Maurské vodárny v lednickém zámeckém parku, když přestal stačit, elektřina se vyráběla ve tři kilometry vzdáleném mlýně v Nejdku. Bylo to jedno z prvních opravdu dálkových elektrických vedení vysokého napětí podzemním kabelem – krásné panorama novogotického zámku tedy nenarušily žádné sloupy. Celá elektrická soustava měřila sedmnáct kilometrů.
Rekonstrukce po více než sto letech
Pro minimalizaci přenosových ztrát bylo zvoleno vysoké napětí 5 000 voltů, které se prostřednictvím transformátorů v jednotlivých objektech měnilo na 3x 210/120 voltů. Tato soustava běžela až do roku 1958, kdy byly objekty připojeny k tehdy rozšiřované Československé elektrizační soustavě. Od té doby ale původní elektrizační soustava chátrala a nikdo se o ni nestaral. V roce 2013 proběhla vůbec první rekonstrukce transformační stanice z roku 1911 a rozvodny z roku 1903. Renovovaná část elektroinstalace byla dokonce osazena původními komponenty značky Siemens Halske a Siemens Schuckert. Náklady na opravu části elektrizační soustavy pokryl příspěvek společnosti Siemens v celkové výši 230 000 Kč, další úpravy byly provedeny pod patronací Národního památkového ústavu. Restaurátorské práce pak dodala odborná restaurátorská dílna Flirex.
Celá renovace unikátní trafostanice a rozvodny trvala tři měsíce a následně byla zpřístupněna veřejnosti. Transformační stanice i původní elektroinstalační prvky se nově staly součástí prohlídkového okruhu, a od května 2014 je tak mohou vidět i návštěvníci zámku.
Kouzlo Lednice
V polovině 13. století získal bohatý a vlivný rod Lichtenštejnů rozsáhlé lednické panství, které se rozkládá na pravém břehu Dyje, nedaleko od Mikulova. V té době zde stála obranná tvrz, která měla chránit obchodní stezky vedoucí z jihu na sever. Lichtenštejnové, v jejichž vlastnictví zůstalo panství po celých dalších 700 let, tuto tvrz několikrát přebudovali. Výsledkem je honosné reprezentační sídlo, které dodnes budí zaslouženou pozornost. Již z dálky jsou patrná lomená okna, arkýře a cimbuří. Stejně tak krásný je rozsáhlý park, který k zámku náleží. K lednickému panství bylo později připojeno i panství valtické, které se nacházelo v těsném sousedství.
Žárovková revoluce
„Poté, co bylo elektrické osvětlení v roce 1903 instalováno v Lednici, bylo v roce 1905 přivedeno i do Valtického zámku, který byl také ve vlastnictví Lichtenštejnů. Jednalo se tehdy o velkou novinku, která sloužila spíše pro okrasu než k užitku, protože tehdejší žárovková vlákna, patentovaná Thomasem A. Edisonem, vydržela svítit pouze několik hodin,“ říká Václav Holásek, technický specialista. „Nové žárovky způsobily doslova žárovkovou revoluci, elektrické světlo bylo zaváděno i do sklepů a technických místností. Proto mnohé malé elektrárny přestávaly stačit, což byl případ i Maurské vodárny. Její modernizace by znamenala rozsáhlé stavební úpravy, které by zasáhly do koncepce lednického parku. Proto bylo v roce 1911 rozhodnuto umístit novou elektrárnu do mlýna v nedalekém Nejdku.“