„Zaplať pánbůh, že to nebyl hodinář,“ radostně konstatoval mladý Werner, když hodnotil obchodní spojenectví s Halskem. Protože do té doby bylo běžnou praxí, že právě lidé vyučení v tomto oboru stáli u zrodu řady elektrotechnických vynálezů.
Siemens uvádí ve svých vzpomínkách, že „četná zdokonalení telegrafních zařízení a pomůcek si za Halskova vedení dobyla všeobecného uplatnění v telegrafní technice právě díky solidnímu a přesnému provedení naší dílnou. A lze to přičíst hlavně tomu, že zde měl hlavní slovo a praktickou účast přesný mechanik.“ Historie koncernu Siemens začíná v roce 1847, kdy 31letý Werner von Siemens a jeho spolupracovník, strojní inženýr a univerzitní mechanik Johan Georg Halske, založili ve skromné dílně v zadním domovním traktu v ulici Schöneberger Strasse v Berlíně společnost Siemens & Halske na výrobu ručičkových telegrafů. Siemens ve svých pamětech ovšem přiznává, že zpočátku byl jeho pozdější přítel, jehož znal z fyzikální společnosti a který vedl tehdy v Berlíně malou mechanickou dílnu pod firmou Böttcher & Halske, k celému projektu dost nedůvěřivý.
„Protože Halske pochyboval, zdali bude můj přístroj také pracovat, vyrobil jsem si z bedniček od doutníků, bílého plechu, kousků železa a z trochy izolovaného měděného drátu několik samočinně pracujících telegrafů, které zároveň šly a zároveň se zastavovaly s naprostou spolehlivostí. Tento nečekaný výsledek nakonec nadchl Halska tou měrou, že se horlivě věnoval výrobě prvních přístrojů.“
Oba muži pak více než dvě desetiletí vytvářeli zázemí neobyčejně úspěšné a prosperující firmy. Byla to „siamská dvojčata“, nerozlučná dvojice – až pojednou firma osiřela. Její název Siemens & Halske ještě dlouho přetrvával, ale jméno Halske v ní už bylo jen symbolické.
Jak a proč k tomu došlo? Siemens tuto skutečnost popisuje takto: „V roce 1868 vystoupil z firmy můj starý přítel a společník Halske. Příznivý rozvoj závodu – na prvý pohled sotva tomu kdo uvěří – byl rozhodujícím důvodem, který ho k jeho kroku podnítil. Vysvětlení je ve zvláštní Halskově povaze. Radoval se z bezvadné práce svých obratných rukou i ze všeho, o čem měl přehled a čemu rozuměl. Naše společná činnost byla pro nás oba zcela uspokojivá. Radostně přijímal mé konstruktivní plány a návrhy, které vždy pochopil svým pozoruhodným nadáním pro mechaniku a jimž svým tvůrčím talentem často teprve dával jejich skutečnou hodnotu. Přitom byl jasně myslící opatrný obchodník a jen jemu děkuji za dobré obchodní výsledky prvních let. To se však změnilo, když se obchod zvětšoval a když jsme ho už oba sami nemohli řídit. Halske považoval za znesvěcení milovaného závodu, jestliže v něm měli nařizovat a vládnout cizí lidé. Již přijetí účetního ho bolelo. Nemohl se smířit s tím, že dobře organizovaný závod žil bez něho. Když se posléze závody a podniky firmy tak rozrostly, že je už nemohl přehlédnout, necítil se spokojen a rozhodl se věnovat správě města Berlína, což mu poskytovalo osobní uspokojení. Halske zůstal až do své smrti, k níž došlo v roce 1890, mým milým věrným přítelem a projevoval až do poslední chvíle zájem o závod, který spoluzakládal. Jeho jediný syn se jako prokurista živě účastní na řízení závodu...“
Byl to historický přelom ve vývoji firmy, ale ta přesto pokračovala dál, k oběma muži jasnozřivě přednastaveným metám. A jedna zajímavá shoda. Ernst Werner von Siemens se narodil 13. prosince 1816 a zemřel 6. prosince 1892. Johann Georg Halske se narodil 30. července 1814 a zemřel 18. března 1890. Oba významní muži se tedy shodně dožili 76 let.
„Byla to „siamská dvojčata“, nerozlučná dvojice – až pojednou firma osiřela. Její název Siemens&Halske ještě dlouho přetrvával, ale jméno Halske v ní už bylo jen symbolické.“