Mají se tady scházet špičkoví technici z akademického prostředí s výbornými techniky z průmyslu, aby společně dotáhli své nápady do praxe. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (známý pod anglickou zkratkou CIIRC) už pro ně připravuje v Praze své laboratoře. V první řadě haly s technikou, která dokáže napodobit tovární výrobu.
Takovému zařízení se ve světě říká testbed. V kybernetickém institutu v intenzivní spolupráci s firmami Siemens a Škoda Auto i dalšími budují první takové pracoviště v České republice. Tady by se měla odzkoušet různá technická řešení pro malé a střední podniky, které si nemohou dovolit pořídit si každý své vlastní nákladné ověřovací zázemí. „Výzkum potřebuje poměrně investičně náročnou testovací a ověřovací základnu, tedy třeba malé výrobní úseky, které jsou flexibilní, umožňují pohotově vyměnit stroje nebo zvětšit jejich počet,“ popisuje ředitel CIIRC Vladimír Mařík. „Už jsme navázali spolupráci i s německými institucemi, například s Německým výzkumným střediskem pro umělou inteligenci (DFKI), které v tom mají zkušenosti. Stejné možnosti chceme zpřístupnit českým malým a středním podnikům.“
Přímo v nové budově kybernetického institutu budou mít technici k dispozici řadu obráběcích nebo tvarovacích strojů, patnáct až dvacet robotů, pět autonomních vozíků, a také třeba 3D tiskárny či dopravníkové flexibilní pásy. Z toho bude možné sestavit například malou linku o pěti strojích spojených dopravníkem a vyzkoušet si, jak do toho integrovat software. Malá firma si tohle nemůže zařídit sama. V suterénu budovy budou připravena těžká obráběcí centra. Dopravu mezi stroji budou zajišťovat autonomní vozíky. Další stroje a výrobní úseky by podle současných představ měly být umístěny třeba v Brně na VUT nebo později bude možné využívat také zařízení v Německu. Všechny součásti budou propojeny pomocí internetu, aby mohly na dálku spolupracovat. Jak to má vypadat? „Tady v Praze se třeba vyzkouší kus výroby, který skončí jakýmsi poloproduktem. Jeho elektronický model se předá například do Brna. Tam na 3D tiskárně poloprodukt vytisknou a budou pokračovat třeba v obrábění toho výrobku na jejich stroji, aby zjistili, jak to dělat nejlíp,“ popisuje profesor Mařík. „Nebudeme proto muset mít některé náročné stroje dva-krát, bude stačit, když bude jen jeden stroj v Praze, následný v Brně a odtud se pak upravený meziprodukt pošle elektronicky třeba do Německa, kde si ho zase vytisknout na 3D tiskárně a budou pokračovat v obrábění na jiném stroji. Takhle samozřejmě nebude vypadat masová výroba, ale my ji tímto způsobem výhodně ověříme, zejména z pohledu kvality datové integrace a modelování.“
Testbed by měl podle představ svých tvůrců sloužit hlavně pro Centrum Průmyslu 4.0 při ČVUT. Poněkud kódový název má označovat skupinu firem, jejichž zástupci se budou pravidelně jednou měsíčně a možná i čtrnáctidenně scházet na společných seminářích nebo v zájmových skupinách a probírat poslední vývoj automatizace, trendy v robotice, připravované standardy, úspěšná řešení. Vzájemná informovanost by přes členy centra měla prostupovat dál do průmyslu, už proto, že zúčastněné firmy spolupracují s dalšími společnostmi. „Znám české podniky, které nemají daleko ke světovým standardům nebo i ke špičce. Mnohé z nich jsou ve velké míře subdodavateli světových gigantů. Musíme jim pomoci hlavně tím, že jim dodáme poznatky, které v konkurenci na světovém trhu uplatní,“ zdůrazňuje ředitel kybernetického centra Vladimír Mařík. „Zájem českých firem je obrovský a už s nimi uzavíráme kontrakty na spolupráci.“
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
