Malý středomořský ostrov Ventotene se na přelomu letopočtu stal místem, kde byly postupně vězněny příbuzné hned pěti římských císařů, a také později zde bývalo vězení. Dnes na ostrově žije přes sedm set stálých obyvatel a jezdí sem stále více turistů. Jejich nároky na elektřinu jim nyní plní hybridní systém, který kombinuje dieselové generátory s obnovitelnými zdroji a inovativním systémem skladování energie.
Ostrov leží 46 km od západního pobřeží Itálie, zhruba v polovině vzdálenosti mezi Římem a Neapolí. Jméno Ventotene výstižně znamená „zameten větrem“. Ostrov je tak izolovaný, že dokonce ani v dnešní době není napojen na italskou národní elektrickou síť. Samozřejmě to neznamená, že by jeho obyvatelé žili bez elektřiny. Po léta jim ji dodávaly čtyři dieselové generátory. Potíž začala být v tom, že generátory měly potíže vyrovnat se se stoupajícími a variabilními požadavky na množství energie, a nepracovaly proto v optimálním provozním režimu.
„Když jsem sem v 70. letech přišel, bylo tohle místo téměř opuštěné. Od té doby pozoruji, jak se situace mění,“ říká Pietro Pennacchio, ředitel zdejšího hotelu Mezzatorre. Výmluvným příkladem může být třeba to, že budovy, které byly před staletími užívány pro ubytování vyhnanců, se proměnily v prázdninové domy pro letní návštěvníky. Těch přibývá a pochopitelně vytvořili další, vyšší požadavky na množství elektřiny.
V roce 2014 italská elektrárenská společnost ENEL posoudila situaci na Ventotene a rozhodla, že je třeba ji podstatně změnit. Požadavkem bylo nejenom zvýšit efektivitu energetických zařízení, obnovit spolehlivost dodávek proudu a zajistit pružné změny v zásobování, ale také snížit spotřebu nafty, a tedy i emise oxidu uhličitého a oxidů dusíku z jejího spalování. A to vše s vynaložením rozumných nákladů a s představou, že snížení spotřeby nafty bude představovat snížení provozních nákladů.
Společnost ENEL hledala partnera, se kterým by dokázala tyto požadavky splnit, a našla jej v Siemensu. Vyplynulo to vlastně i z faktu, že italská společnost už se Siemensem pracovala na vývoji systému skladování energie, který mohl být využitelný i v ostrovním projektu.
Navázat se také dalo na to, že ENEL už v minulých letech podporovala majitele domů i firem při zavádění fotovoltaických panelů. „Díky tomu jsme i v našem hotelu dosáhli velkých úspor v nákladech na energii, a ještě jsme měli radost, že využíváme obnovitelnou energii slunce, takže snižujeme emise,“ hodnotí zavádění fotovoltaických panelů Pennacchio. V současné době sluneční panely nabízejí výkon 90 kW energie. Ale jak to u slunce bývá, jeho produkci ovlivňují výkyvy počasí a nedá se plně spolehnout na to, že ve dne vám elektřinu dodá pokaždé, když ji budete potřebovat. Na ostrově Ventotene navíc produkce energie ze slunce a v naftových generátorech probíhala nezávisle na sobě, takže bylo obtížné oba zdroje dobře využívat.
Jak popisuje Giuseppe Molina ze společnosti ENEL, cílem na ostrově bylo vytvořit propojené, hybridní řešení, které by v sobě zahrnovalo existující dieselové generátory, sluneční panely, ale také inovativní skladování energie v lithium-iontových bateriích.
„Nešlo nám však jenom o rozumnou cenu, ale také o spolehlivost a udržitelnost systému,“ zdůrazňuje Molina.
Siemens a ENEL společně vymyslely řešení, které zahrnulo vybudování akumulačního zdroje Siestorage s výkonem 500 kW a skladovací kapacitou 600 kWh. Řídí jej moderní systém Microgrid Controller, který zaručuje, že dieselové generátory mohou být využívány efektivněji, protože krátkodobé zvýšení poptávky po elektřině je zajištěno energií z akumulačního systému a nemusí ji pokrývat generátory. Obdobně energie v bateriích zálohuje dodávky elektřiny ve chvíli, kdy pocházejí především z fotovoltaických panelů a dojde k náhlému výpadku. Lithium-iontové baterie byly vybrány proto, že poskytují vysoký výkon a zvládají vysoký počet cyklů nabíjení a vybíjení. Energie z dostatečně nabitých baterií sama o sobě dokáže uspokojit energetické potřeby ostrova v „normálních“ situacích, tedy vlastně kdykoli mimo špičku. „Ostrov využívá elektřinu pouze z baterií asi po čtvrtinu doby,“ konstatuje Molina.
Hybridní systém na Ventotene je vytvořen tak, že správně funguje dokonce i v situacích, kdy je část baterií odpojena. Ostrovní energetická síť k sobě pružně a bezproblémově připojuje obnovitelné zdroje a řídicí systém Microgrid Controller vyvažuje poptávku a nabídku tak, aby snížil nevyhnutelné výkyvy v dodávkách sluneční elektřiny. Současně je naprogramován tak, aby udržoval výkon naftových generátorů ve vysoké účinnosti a při malé poptávce po elektřině je rovnou vypnul. Náklady na palivo se díky tomu podařilo snížit o 15 %.
Souběžně se zvýšila stabilita ostrovní rozvodné sítě, což umožnilo instalovat více solárních panelů. Neustálé monitorování stavu elektrické sítě zabránilo jejím letním výpadkům.
Projekt na Ventotene je rozsahem nevelký, ale jeho tvůrci věří, že jeho význam přesáhne hranice drobného ostrova. V malém měřítku totiž ukazuje to, o co stojí za to usilovat i ve větších oblastech: tedy efektivní propojení už existujících energetických řešení s obnovitelnými zdroji tak, aby výsledkem byly spolehlivé, finančně efektivní a ekologicky přijatelné dodávky energie.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
