Jízda po městě většině řidičů příliš radosti nečiní. Vydatně k tomu přispívají i potíže, které obvykle mívají s parkováním. V každém trochu větším městě je totiž parkovacích míst méně než vozidel, která se pohybují po jeho ulicích. Pokud řidič hledá místo k zaparkování, musí v průměru ujet 4,5 km, než je najde. Pokud tyto kilometry přepočteme na emise CO2, jedná se minimálně o 630 g. Jsou-li takových vozidel každý den ve městě stovky či tisíce, je to již poměrně značné množství.
Osobním automobilem najede průměrně každý občan České republiky ročně 6500 km. To znamená, že denně ujede jen něco kolem 18 km. Z této vzdálenosti zhruba čtvrtina připadá na hledání vhodného parkovacího místa. Řidiči tedy musí dennodenně řešit nejen složité dopravní situace v přeplněných centrech měst, ale i to, kde rychle a bezpečně zaparkovat svůj automobil. A jsou mezi námi i lidé, kteří kvůli svému pohybovému hendikepu potřebují najít parkovací místo bezpodmínečně co nejblíže cíli cesty.
Společnost Siemens ve spolupráci se svými obchodními partnery a díky vlastní vývojové základně neustále hledá nové technologické nástroje, jak parkování ve městech usnadnit. Pod hlavičkou Siemens Smart Parking nabízí navigaci na volná parkovací místa prostřednictvím čidel umístěných ve vozovce. Tato síť senzorů dokáže řidiče s pomocí mobilního telefonu nejen navigovat na volné parkovací místo, ale svede třeba i navigaci k lékaři.
Nový naváděcí systém rovněž zbavuje řidiče obav z nezaplaceného parkovného. Vhodná aplikace v mobilním telefonu nebo jiném chytrém zařízení připojeném k internetu totiž umožní za parkování i zaplatit, případně prodloužit parkovací dobu.
Přidanou hodnotu však tento chytrý systém přináší i samotným poskytovatelům parkovacích služeb. Monitoring a včasné upozornění na nezaplacené parkovné umožňuje provozovateli dosahovat větší efektivity a zákazníky vede při využívání parkovacích míst k vyšší ukázněnosti.
Bezdrátový parkovací senzor si dokáže velmi dobře poradit i s nejrůznějšími rozmary počasí. Pracuje na principu infračerveného záření, přičemž v případě, že dojde k zakrytí infrasenzoru, v zimních měsících například sněhem, probíhá detekce prostřednictvím elektromagnetické indukce. Odolnost proti teplotním výkyvům se pohybuje v rozmezí -10 °C až +55 °C.
Bezdrátový přenos informací z/do senzoru zajišťuje interní anténa. Životnost zařízení je relativně dlouhá, baterie dokáže udržovat senzor v provozu po dobu 5 – 7 let (v závislosti na způsobu používání), poté ji samozřejmě možné ji vyměnit.
Senzor dokáže dobře vzdorovat i negativním mechanickým vlivům. Jeho kupolovitá část byla s pozitivním výsledkem testována na zátěž až 10 000 kg. Ploché provedení celého zařízení navíc eliminuje nebezpečí jeho fyzického poškození při zimní údržbě.
K dalším významným funkcím tohoto systému patří kupříkladu integrovaný RFID čip, jehož prostřednictvím lze zajistit zvláštní parkovací povolení pro invalidy či rezidenty. Důležitá je rovněž flexibilita a dynamičnost výběru parkovacích poplatků, které senzorická síť skýtá. Dobu parkování či výši poplatků tak lze průběžně upravovat v závislosti na aktuální dopravní situaci ve městě.
Vývoj však pokračuje, o čemž svědčí projekt „chytrého parkování“, který nese název Advanced Parking Management. Již tři roky na něm se svým týmem intenzivně pracuje Marcus Zwick z divize Mobility společnosti Siemens. V reálných podmínkách se tento nejmodernější systém vyhledávání parkovacích míst začal loni v létě testovat v Berlíně. Zatím sice pokrývá jen jednu ulici, cílem však samozřejmě je, aby bylo možné získávat prostřednictvím mobilního zařízení informace o aktuálním stavu parkovacích ploch v každé ulici daného města. Jak by měl tedy tento nový parkovací systém fungovat ve velkoměstském provozu?
Do lamp pouličního osvětlení nebo na fasádách budov budou umístěny radarové senzory, které budou ve dne v noci sledovat parkovací plochy a podávat informace o jejich obsazenosti. Městská správa pak bude tyto informace shromažďovat a předávat je poskytovateli softwarové aplikace, který je přetvoří do co možná nejpřehlednější podoby, tak aby měl řidič s jejich vyhodnocením co nejméně práce.
Radarové senzory tohoto systému mají nižší rozlišení než běžné monitorovací kamery, to je však v tomto případě výhodou, protože tak lze získávat pouze schematické zobrazení, takže není dotčeno právo na ochranu osobních údajů. Tyto senzory také nejsou příliš ovlivnitelné nepříznivým počasím a jejich provoz je i ekonomičtější, než je tomu v případě senzorů zabudovaných do země.
Princip, na kterém zařízení funguje, je jednoduchý. Senzor zhruba o velikosti pěsti dospělého člověka vysílá mikrovlny do předem stanoveného prostoru. Pokud vlny narazí na překážku, odrazí se zpět k senzoru, který je zachytí. Speciální algoritmus následně vypočítá, zda se zjištěný objekt nachází na místě pro parkování, a pokud ano, jak je velký a v jaké je pozici.
Důležitým specifikem tohoto systému je schopnost jeho sebezdokonalování se. Advanced Parking Management totiž registruje, zda jsou parkovací místa obsazována v pravidelných cyklech – například každodenně během určitých hodin, nebo jen v některých dnech. Tým Marcuse Zwicka předpokládá, že tyto informace bude v budoucnu možné využít k optimalizaci rozmístění parkovacích ploch po městě a také k flexibilní diferenciaci parkovacích poplatků, zohledňujících vytíženost parkovišť v konkrétní denní dobu či den v týdnu. Vedení města by následně mělo být na základě vyhodnocení těchto údajů schopno rozložit parkování mezi různé části města, což by mělo výrazně přispět ke zvýšení plynulosti dopravního provozu.
Ve velkých městech však dopravní provoz neutichá ani v noci. Všude je pohyb a plno světel od západu slunce až do svítání. Osvětlovací systémy jsou již dlouho integrální součástí městské infrastruktury, zajišťují bezpečnost dopravního provozu a dodávají lesk pamětihodnostem, jimiž se město chce chlubit. Při stále vzrůstajících cenách energií se však do popředí zájmu dostává i ekonomický aspekt: jak snížit finanční náročnost veřejného osvětlení, avšak takovým způsobem, aby to nebylo na úkor kvality a bezpečnosti?
Jde rozhodně o více než pouhou náhradu konvenčních lamp moderními LED zdroji. Inteligentní osvětlovací systém by měl umět regulovat intenzitu osvětlení podle momentálních dopravních potřeb. Zohlednit je třeba i to, že s tím, jak osvětlení stárne, se jeho provoz stává dražším – spotřeba energie roste a zvyšují se i servisní náklady. Náhrada starých svítidel novými samozřejmě může přinést významnou finanční úsporu – až 70 %. Přispět k ní mohou například lampy Siteco SL10 z produkce společnosti Siemens, vybavené LED zářivkami. Návratnost takovéto investice je přitom až pozoruhodně krátká.
Dalším nešvarem je to, že řada měst stále reguluje intenzitu pouličního osvětlení podle noční hodiny, nikoli podle aktuální hustoty provozu. Často se tedy stává, že ulice jsou v určitých chvílích zcela prázdné a maximální intenzita a rozsah osvětlení jsou tudíž zbytečné. Takovýmto situacím však lze s pomocí dostatečně sofistikovaného monitorovacího systému zabránit. Ve spojení s dopravním dohledovým centrem Sitraffic Concert a světelným managementem Via Lumen je možné přizpůsobovat intenzitu osvětlení aktuálnímu dopravnímu provozu. Pokud měřicí stanice v ulicích detekují pouze malé množství vozidel, osvětlení se úměrně zredukuje. V rámci pilotního projektu, který probíhá v Düsseldorfu, se tak podařilo snížit spotřebu elektrické energie o 30 %. Toto řešení dokonce zaujalo odborníky natolik, že v roce 2012 získalo cenu German Telematics Award.
Vedle půlmilionového Düsseldorfu již byly podobné modernizace provedeny například v bulharském Slivenu (spotřeba elektrické energie poklesla o 68 %), Trenčíně (dosažená úspora 35 %), Popradu (dosažená úspora 48 %), Bratislavě (zmodernizováno 30 000 lamp, dalších 12 000 přemístěno, úspora 50 %) či v Moravské Třebové (modernizace 618 lamp).
Zajímavým řešením je rovněž servisní systém Public Lighting Services, který společnost Siemens vyvinula na základě mnohaletých zkušeností, jež má s instalacemi veřejného osvětlení. Systém funguje tak, že prostřednictvím speciálního webového portálu lze hlásit závady na osvětlení přímo servisnímu středisku. Každý prvek veřejného osvětlení má svůj QR kód, který když svým chytrým mobilním zařízením naskenujete, obratem obdržíte formulář pro chybové hlášení, jejž můžete ihned vyplnit a odeslat. Pokud vlastníte smartphone s GPS lokalizací, můžete vadný světelný zdroj identifikovat i tímto způsobem.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
