Nadnárodní průmyslové koncerny určují nejen technologický vývoj a míru ekonomické prosperity, ale mají i značný společensko-ekologický dopad. Jakým způsobem tyto koncerny mohou přispívat k uskutečňování úkolu trvale udržitelného rozvoje, jsme se zeptali Michala Broži z Informačního centra OSN v Praze.
Velký průmysl hraje v transformaci k udržitelnosti klíčovou roli. Je to na jednu stranu business příležitost, na stranu druhou doléhá na soukromý podnikatelský sektor velká odpovědnost. Ekonomika vytváří obrovský tlak na ekosystém. Nezbývá už žádný volný přírodní kapitál. Veškerá aktuální biodiverzita, pitná voda, atmosféra, korálové útesy, oceány, lesy nebo zaledněná území mají přímý vliv na stabilitu Země a tím pádem na ekonomiku.
Od 80. let minulého století nám Země vystavuje účty: ozónová díra, úbytek vody, tání ledovců, vlny horka, častější a silnější bouře. Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost na ni reagovat. A emise skleníkových plynů dál rostou. Pařížská dohoda o ochraně klimatu přitom pracuje se scénářem, že globální oteplení v bezpečné hranici 2 stupňů Celsia do konce století předpokládá snížení emisí uhlíku na nulu už do roku 2050. To se jistě neobejde bez obrovských investic. Podle odhadů UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji) vyžaduje naplnění agendy Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) investice ve výši od 2,5 bilionu (v prvních letech) do 7 bilionů amerických dolarů ročně.
„Velký průmysl hraje v transformaci k udržitelnosti klíčovou roli.“
Cíle agendy SDGs v oblasti udržitelné výroby a efektivního využívání zdrojů, které se podniků a firem přímo týkají, poskytují na jednu stranu podporu těm, kteří model udržitelného podnikání razí, na straně druhé budou vyvíjet tlak na firmy, které v tomto směru zaostávají. V Česku není zatím povědomí o SDGs v korporátním prostředí příliš rozšířené. Mnohé firmy si ale uvědomují, že odpovědnost za jejich podnikání těsně souvisí s odpovědností za vývoj světa. Zůstává ale zatím spíš nedoceněno, že odpovědnost za svět neseme všichni společně. A právě SDGs jsou komplexním globálním plánem, který v OSN v roce 2015 přijal celý svět.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
