V září byla na berlínském veletrhu InnoTrans veřejnosti představena nová elektrická trakční vysokorychlostní jednotka Velaro Novo. Nabízí rychlost 360 km/h, větší a variabilnější vnitřní prostor, vylepšenou aerodynamiku, sníženou hmotnost, nižší provozní náklady a až o 30 % nižší spotřebu energie. Vyjet má v roce 2023 a její ambice jsou globální.
V listopadu tomu bude osmnáct let od chvíle, kdy do pravidelné služby u německých drah nastoupily rychlovlaky ICE 3. Ty oproti svým předchůdcům opustily tradiční systém čelních trakčních vozů a zařízení trakčního pohonu rozdělily do všech vozů jednotky. Každý vůz tak nese část jeho komponent. Nové řešení poskytlo nejen více prostoru pro cestující, který nově získali v čelních vozech, ale především umožnilo zvýšit trakční výkon a tím i rychlost. To dává vlaku schopnost překonávat vysokou rychlostí až čtyřicetipromilová stoupání. Možnost využívat tak velké sklony má samozřejmě zásadní dopad na trasování nových vysokorychlostních tratí. Zvlněné vedení tratě terénem umožňuje zkracovat potřebnou délku tunelů a snižovat výšku i délku mostů – a tím redukovat investiční i provozní náklady. Právě ICE 3 se stalo základem rodiny vysokorychlostních jednotek Siemens Velaro. Ta se dočkala již čtyř generací a u mnoha železnic se stala úspěšným, u cestujících oblíbeným a pro dopravce profitabilním přepravním produktem. Velara se prohánějí Beneluxem, ve Španělsku zkrátila 621 km dlouhou cestu z Barcelony do Madridu na dvě a půl hodiny, obsluhují vysokorychlostní trať z Pekingu do Tchien-ťinu a vozbu převzala také na prestižních spojích Eurostar jezdících pod kanálem La Manche. Mezi Moskvou a Petrohradem odolávají mrazivým zimám, v tureckém vnitrozemí zase horkým létům. Každý den Velara ujedou více než milion kilometrů a pochlubit se přitom mohou vynikající spolehlivostí.
Víte, že na vývoji nového rychlovlaku se intenzivně podílel také český tým Engineeringu? Svěřen mu byl například vývoj části softwaru zabezpečovacího systému, standardních buněk, konstrukčních prvků stropů, podlah a čela vozu, vnitřních flexibilních dveří, výtahu pro hendikepované nebo třeba zástavby a komponent klimatizačního systému.
Velaro Novo představuje již pátou generaci tohoto rychlovlaku. Jeho vývoj započal před pěti lety a první testovací vůz, zařazený do zkušební jednotky ICE S společnosti DB Systemtechnik, již od dubna podstupuje na území Německa zkušební jízdy. Do pravidelného provozu by se měla nová Velara dostat v roce 2023. Jaká budou? Ve standardu se počítá s jednotkami o sedmi nebo čtrnácti vozech s celkovou délkou 202 nebo 404 m, určenými pro střídavé napájecí soustavy o napětí 15 a 25 kV. V závislosti na zvolené variantě škálovatelného pohonu se jejich výkon bude pohybovat mezi 4,7 až 8 MW a maximální rychlost mezi 250 a 360 km/h.
Hlavní slovo při vývoji vlaků Velaro Novo měly jízdní komfort, náklady životního cyklu, energetická úspornost a flexibilita. Vylehčená konstrukce skříně a odlehčené podvozky s vnitřním rámem umožnily prodloužit jednotlivé vozy o 4 m na téměř 29 m. Počet vozů v jednotce se tak snížil z osmi na sedm a celková hmotnost vlaku klesla o nezanedbatelných 70 t – tedy o celých 15 %. Mimořádná pozornost byla věnována aerodynamice. Podvozky i technologie umístěné na střeše dostaly nové aerodynamické kryty a optimalizovány byly také členité partie v okolí přechodů mezi vozy a u sběračů proudu. „Aerodynamický odpor roste s kvadrátem rychlosti a při vysokých rychlostech tak tvoří většinu všech vozidlových odporů,“ vysvětluje Tomáš Kopal, vedoucí českého týmu Engineeringu, který se na vývoji podílel. „Snížení aerodynamického odporu a hmotnosti jednotky vždy přispívá ke snížení spotřeby vlaku. U nového Velara při 300 km rychlosti dosáhneme až 30% úspory.“
Při typickém provozním nasazení díky tomu přináší jedna vysokorychlostní jednotka Velaro Novo roční úsporu 3,5 milionu kWh elektrické energie, což při 40% podílu fosilních zdrojů na výrobě elektrické energie znamená úsporu 1 400 t emisí oxidu uhličitého. Víc prostoru, vyšší variabilita Kompromisy vývojáři nedělali ani v otázkách komfortu cestujících, kterým nové vlaky poskytnou o desetinu více prostoru. Vůz se oproti předchozím generacím protáhl na 28,75 m, proto musel být logicky mírně zúžen z důvodu dodržení obrysu v obloucích. Přesto však díky promyšlenému řešení konstrukce bočních stěn zbylo více místa pro cestující i pro širší středovou uličku. Všechny skříně s elektrickými přístroji byly přesunuty až na čelní stěny na koncích vozů a do stropů. Vozová skříň je řešena jako integrální svařovaná konstrukce z profilů z hliníkové slitiny, koncipovaná na principu prázdné trubky. Neexistují zde tedy žádné neměnné vazby mezi skříní a vnitřním vybavením vozidla.
„Interiér lze optimálně uspořádat podle představ dopravce tak, aby nejlépe vyhovoval cestujícím. A po několika letech provozu ho lze snadno přizpůsobit novým požadavkům,“ vysvětluje přínosy koncepce Tomáš Kopal. To vše činí jednotky Velaro Novo velmi flexibilními a perspektivními. I v průběhu času si budou v provozu držet svou vysokou užitnou hodnotu. Při jejich návrhu bylo též pamatováno na snížení nákladů spojených s údržbou. Ty pomáhá snižovat promyšlené použití moderních měřicích a diagnostických technologií. Nový produkt tak dopravcům umožní nabídnout vyšší komfort cestování a zajistí hospodárný provoz po celou dobu životnosti.
Výzkum mikrobiálních společenstev v Antarktidě přináší naději pacientům s chronickým onemocněním, snižuje riziko rozvoje těžkých infekcí spojených s multirezistentními bakteriemi v nemocničním prostředí a pomáhá řešit celosvětový problém se stále se zvyšující odolností bakterií vůči většině běžně používaných antibiotik.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
