Pár lichoběžníkových staveb z bílého betonu roztroušených na svazích hřebene Pálavy dává jen stěží tušit, jaké poklady se pod nimi skrývají. Přímo na místě světově unikátního archeologického naleziště lovců mamutů, na úrovni nálezové vrstvy – tedy pod zemí – vzniklo moderní historické muzeum Archeopark Pavlov, které se stalo vítězem České ceny za architekturu 2017.
Kultura lovců mamutů, v odborné literatuře označovaná jako paleolitická kultura gravettienu, se datuje do období 30 000 až 22 000 let př. n. l. U nás tuto kulturu bezesporu nejvíce proslavil Eduard Štorch ve svém slavném historickém románu z roku 1918. Jednalo se o společnost lovců a sběračů, která si budovala stabilní sídla a u které lze poprvé hovořit o společenském rozvrstvení. Morava v té době byla zřejmě skutečným kulturním a civilizačním centrem tehdejšího světa. Pravděpodobně to bylo díky její strategické poloze mezi západem a východem kontinentu. Kromě unikátních nálezů dokládajících počátek přechodu k zemědělství se moravská naleziště pyšní i prokazatelně nejstarším souborem kosterních pozůstatků moderního člověka na světě.
Myšlenka vybudovat v Pavlově nový archeopark se zrodila již v roce 2003 v Archeologickém ústavu AV ČR Brno, v. v. i, který je odborným garantem celého projektu. Jeho realizátorem je Regionální muzeum v Mikulově ve spolupráci s architektonickým ateliérem Radko Květ, který si v rámci slavnostního gala večera Českých cen za architekturu 27. listopadu 2017 odnesl Hlavní cenu této soutěžní přehlídky České komory architektů. V loňském roce usilovalo o vítězství v této prestižní soutěži neuvěřitelných 249 projektů, z nichž šest porota vybrala do konečného finále. Na vítězi se porota shodla jednohlasně. Rozhodlo nejen bezchybné začlenění do krajiny i historického kontextu místa, ale i konečné provedení a volba materiálů. Výchozí zadání projektů bylo, podle jednoho z tvůrců – Radko Květa – jedním z nejsložitějších, jaké si vůbec lze představit. Stavělo se na pozemku, který je národní kulturní památkou.
Tou ale není louka, na které měl archeopark stát, ale jednotlivé podzemní vrstvy, ve kterých jsou nálezy uloženy. O povolení stavby rozhodla po dlouhém jednání celostátní komise a celá stavba se musela zapustit asi čtyři metry po terén. Situaci nijak neulehčoval ani fakt, že toto naleziště ještě zdaleka není zcela probádané a uzavřené z hlediska dalšího výzkumu. Během samotné realizace stavby došlo k novému objevu kosterních pozůstatků. To znamenalo okamžitě změnit plánovanou dispozici stavby. Průzkum místa probíhá i teď za provozu muzea, takže, pokud budete mít štěstí, můžete se i vy stát očitými svědky nového archeologického nálezu.
Od počátku byla stavba Archeoparku Pavlov koncipována jako expozice in-situ, čili taková, kde archeologické exponáty zůstávají přímo na místě, kde byly odkryty. Návštěvníci muzea se tak mohou např. Projít skutečným nalezištěm mamutích kostí. Celá stavba pak má svým provedením připomínat plastické jeskynní prostory. Tohoto efektu tvůrci dosáhli použitím pohledového betonu litého do bednění z přírodního dřeva. I když je celý prostor vzhledem ke svému umístění hluboko pod zemí pochopitelně osvětlován uměle, pro dotvoření atmosféry sem projektanti vpustili i částečně přirozené denní světlo, a to s pomocí malých nadzemních staveb. Prosvětlovací věže i nálevkovitě tvarovaný vstup jsou vytvořeny z podbarveného litého betonu s vápencovým kamenivem, který má pomoci stavbě co nejvíce splynout s okolním prostředím, kde převažuje bílý vápenec Pálavských skal.
Samotné prostory muzea se rozkládají na ploše 500 m2 a kombinují klasicky pojaté expozice s nejmodernějšími technikami, např. audiovizuálními. Před zraky návštěvníků tak zde znovu ožívá svět tehdejších lidí v plné šíři svých materiálních i duchovních hodnot. Představuje se unikátní sbírka originálních kamenných nástrojů, kostěných předmětů používaných v běžném životě, ale i uměleckých artefaktů, mezi nimiž je pravděpodobně nejslavnější soška Venuše vyrobená z mamutoviny a nalezená právě zde v Pavlově. Pojednávanými tématy jsou lov, každodenní život v osadě, zvláštní rituály, pohřbívá-ní i počátky magie. Takto náročný koncept by ale nikdy nebylo možné realizovat, navíc v podzemí, pokud bychom neměli k dispozici nejmodernější technologie zajišťující regulaci vytápění, vzduchotechniky, klimatizace a dalších technických zařízení. V Archeoparku Pavlov je implementována nejnovější generace řídicího systému Siemens MaR Desigo PX.
Vzhledem ke snaze o nenarušení celkového dojmu a atmosféry místa jsou veškeré technické místnosti propracovaně zapojeny do prostoru tak, aniž by odváděly pozornost od celkového požitku. Náročnost podzemní stavby, kdy nejen hlavní výstavní prostor, ale i administrativní a technické zázemí je ukryto ve svahu, vyžaduje komplexní řešení pro udržení ideálních podmínek v místnosti. V komplexu je proto instalována procesní stanice Desigo PXC100.D s příslušnými vstupně/výstupními moduly, řídicím systémem MaR a ovládacím panelem PXM20 od společnosti Siemens. Řídicí systém MaR se v budově stará o vzduchotechnickou jednotku s rekuperací, ohřevem a chlazením pro větrání výstavních prostor, která umožňuje i noční chlazení objektu venkovním vzduchem. Dále pokrývá kaskádu tří tepelných čerpadel sloužících jako zdroj topné i chladicí vody pro VZT a vytápění a ohřev TUV. V neposlední řadě se systém stará o topné okruhy podlahového vytápění a řízení přečerpávací stanice odpadních vod náležící k areálu.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
