V Pavlově znovu ožívají lovci mamutů

Kultura lovců mamutů, v odborné literatuře označovaná jako paleolitická kultura gravettienu, se datuje do období 30 000 až 22 000 let př. n. l. U nás tuto kulturu bezesporu nejvíce proslavil Eduard Štorch ve svém slavném historickém románu z roku 1918. Jednalo se o společnost lovců a sběračů, která si budovala stabilní sídla a u které lze poprvé hovořit o společenském rozvrstvení. Morava v té době byla zřejmě skutečným kulturním a civilizačním centrem tehdejšího světa. Pravděpodobně to bylo díky její strategické poloze mezi západem a východem kontinentu. Kromě unikátních nálezů dokládajících počátek přechodu k zemědělství se moravská naleziště pyšní i prokazatelně nejstarším souborem kosterních pozůstatků moderního člověka na světě.

Pod zem za vítěznou stavbou

Myšlenka vybudovat v Pavlově nový archeopark se zrodila již v roce 2003 v Archeologickém ústavu AV ČR Brno, v. v. i, který je odborným garantem celého projektu. Jeho realizátorem je Regionální muzeum v Mikulově ve spolupráci s architektonickým ateliérem Radko Květ, který si v rámci slavnostního galavečera Českých cen za architekturu 27. listopadu 2017 odnesl Hlavní cenu této soutěžní přehlídky České komory architektů. V loňském roce usilovalo o vítězství v této prestižní soutěži neuvěřitelných 249 projektů, z nichž šest porota vybrala do konečného finále. Na vítězi se porota shodla jednohlasně. Rozhodlo nejen bezchybné začlenění do krajiny i historického kontextu místa, ale i konečné provedení a volba materiálů. Výchozí zadání projektů bylo, podle jednoho z tvůrců – Radko Květa – jedním z nejsložitějších, jaké si vůbec lze představit. Stavělo se na pozemku, který je národní kulturní památkou. Tou ale není louka, na které měl archeopark stát, ale jednotlivé podzemní vrstvy, ve kterých jsou nálezy uloženy. O povolení stavby rozhodla po dlouhém jednání celostátní komise a celá stavba se musela zapustit asi čtyři metry po terén. Situaci nijak neulehčoval ani fakt, že toto naleziště ještě zdaleka není zcela probádané a uzavřené z hlediska dalšího výzkumu. Během samotné realizace stavby došlo k novému objevu kosterních pozůstatků. To znamenalo okamžitě změnit plánovanou dispozici stavby. Průzkum místa probíhá i teď za provozu muzea, takže, pokud budete mít štěstí, můžete se i vy stát očitými svědky nového archeologického nálezu.

Minulost i nejnovější technologie

Od počátku byla stavba Archeoparku Pavlov koncipována jako expozice in-situ, čili taková, kde archeologické exponáty zůstávají přímo na místě, kde byly odkryty. Návštěvníci muzea se tak mohou např. projít skutečným nalezištěm mamutích kostí. Celá stavba pak má svým provedením připomínat plastické jeskynní prostory. Tohoto efektu tvůrci dosáhli použitím pohledového betonu litého do bednění z přírodního dřeva. I když je celý prostor vzhledem ke svému umístění hluboko pod zemí pochopitelně osvětlován uměle, pro dotvoření atmosféry sem projektanti vpustili i částečně přirozené denní světlo, a to s pomocí malých nadzemních staveb. Prosvětlovací věže i nálevkovitě tvarovaný vstup jsou vytvořeny z podbarveného litého betonu s vápencovým kamenivem, který má pomoci stavbě co nejvíce splynout s okolním prostředím, kde převažuje bílý vápenec Pálavských skal. Samotné prostory muzea se rozkládají na ploše 500 m2 a kombinují klasicky pojaté expozice s nejmodernějšími technikami, např. audiovizuálními. Před zraky návštěvníků tak zde znovu ožívá svět tehdejších lidí v plné šíři svých materiálních i duchovních hodnot. Představuje se unikátní sbírka originálních kamenných nástrojů, kostěných předmětů používaných v běžném životě, ale i uměleckých artefaktů, mezi nimiž je pravděpodobně nejslavnější soška venuše vyrobená z mamutoviny a nalezená právě zde v Pavlově. Pojednávanými tématy jsou lov, každodenní život v osadě, zvláštní rituály, pohřbívání i počátky magie. Takto náročný koncept by ale nikdy nebylo možné realizovat, navíc v podzemí, pokud bychom neměli k dispozici nejmodernější technologie zajišťující regulaci vytápění, vzduchotechniky, klimatizace a dalších technických zařízení. V Archeoparku Pavlov je implementována nejnovější generace řídicího systému Siemens MaR Desigo PX – viz níže.

Technické zázemí

Vzhledem ke snaze o nenarušení celkového dojmu a atmosféry místa jsou veškeré technické místnosti propracovaně zapojeny do prostoru tak, aniž by odváděly pozornost od celkového požitku. Náročnost podzemní stavby, kdy nejen hlavní výstavní prostor, ale i administrativní a technické zázemí je ukryto ve svahu, vyžaduje komplexní řešení pro udržení ideálních podmínek v místnosti. V komplexu je proto instalována procesní stanice Desigo PXC100.D s příslušnými vstupně/výstupními moduly, řídicím systémem MaR a ovládacím panelem PXM20 od společnosti Siemens. Řídicí systém MaR se v budově stará o vzduchotechnickou jednotku s rekuperací, ohřevem a chlazením pro větrání výstavních prostor, která umožňuje i noční chlazení objektu venkovním vzduchem. Dále pokrývá kaskádu tří tepelných čerpadel sloužících jako zdroj topné i chladicí vody pro VZT a vytápění a ohřev TUV. V neposlední řadě se systém stará o topné okruhy podlahového vytápění a řízení přečerpávací stanice odpadních vod náležící k areálu.