Elektrická přenosová soustava, to je vlastně dálniční síť, po které cestuje elektrická energie – ve velkých objemech a na velké vzdálenosti. Ve své podstatě představuje systém zařízení, která zajišťují přenos elektrické energie od výrobců k odběratelům, tedy od elektráren k rozvodnám. Přenosovou soustavu v České republice provozuje státní společnost ČEPS, a. s.
Hlavní impuls k výstavbě elektrizační soustavy, jak ji známe dnes, dal v roce 1919 zákon o soustavné elektrizaci státu. V roce 1924 vydal Zemský úřad na zvelebování živností v Brně propagační brožuru, která definovala funkci vznikající sítě takto: „Úkolem soustavné elektrizace jest vybudovati na území československého státu uzavřený řetězec velkoelektráren, zřízený na pramenech přírodní energie, to jest jednak na dolech, jednak na velkých vodních silách tak, aby umožňovaly, pracujíce do společné sítě, hospodárný rozvod elektrické energie v potřebném množství v celém státě.“
Páteřní přenosová síť byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století. V současné době ji tvoří hlavně vedení 400 kV. Trasy 220 kV, jejichž výstavba byla ukončena počátkem 70. let, dnes plní převážně úlohu záložních a doplňkových vedení. Elektroenergetická přenosová soustava slouží nejen k rozvedení výkonu z velkých elektráren do celé České republiky, ale také je součástí mezinárodního propojení Evropy. K přenosové soustavě na našem území patří jednačtyřicet rozvoden s jednasedmdesáti transformátory pro obě základní napěťové hladiny.
Systémové transformátory jsou jedním z nejvýznamnějších prvků při dodávce elektrické energie z místa výroby ke spotřebiteli. Některé jsou umístěny přímo v areálu elektrárny a zvyšují napětí elektrického proudu na vyšší přenosové napětí. Na výstupu z přenosové soustavy jsou pak zařazeny tak zvané snižující transformátory, které dodávají elektřinu do distribuční sítě.
Monopolním dodavatelem transformátorů pro přenosovou soustavu ČEPS je již od roku 2006 společnost Siemens, která patří k předním světovým výrobcům těchto zařízení. V Evropě se jedná o výrobní závody Siemens v Norimberku, Končar Power Transformers v Záhřebu a nově po převzetí společnosti Vatech i Elin ve Weizu.
Transformátory Siemens pro Českou republiku se vyrábějí v Záhřebu, a to už od 80. let 20. století, kdy bylo v letech 1980 až 1981 dodáno třiadvacet výkonových transformátorů, a v letech 1994 až 1998 pak dalších sedm – tehdy ještě pod značkou Končar. V letech 2002 a 2003 se na tuto tradici podařilo navázat již pod značkou Siemens dodávkou čtyř jednofázových autotransformátorů 167 MVA, 400/220/34 kV do transformovny Čechy střed, další dodávka transformátoru 350 MVA, 400/121/10,5 kV pro transformovnu Mírovka proběhla na konci roku 2005. V rámci dodávek na základě vítězství v několika veřejných soutěžích pak bylo mezi lety 2006 a 2015 dodáno celkem pětačtyřicet transformátorů a tři tlumivky, konkrétně:
• třífázové 400 kV – 3× 250 MVA, 29× 350 MVA,
• jednofázové 400 kV – 4× 167 MVA,
• třífázové 200 kV – 8× 200 MVA,
• jednofázové 200 kV – 1× 67 MVA,
• tlumivky 400 kV – 1× 55 MVAr,
• tlumivky 34 kV – 2× 45 MVAr.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
