Digitalizace a moderní technologie intenzivně pronikají do všech oblastí lidské činnosti, zdravotnictví nevyjímaje. Vize tzv. chytré nemocnice (Smart Hospital) je dnes již více než reálná. Tento koncept ale neřeší pouze výkonnost nemocnic z ekonomického hlediska. Jeho hlavním cílem je vyhledávat příležitosti ke zlepšení péče o pacienty, jejich osobní zkušenosti a v neposlední řadě ke zvýšení produktivity zaměstnanců.
Zlomky listin z devátého století, vzácné Moravské zemské desky, záznamy ze sčítání lidu, matriky, obecní kroniky, ale třeba i sušenou pupeční šňůru – to vše uchovávají depozitáře Moravského zemského archivu v Brně. O to, aby byly dobře zaopatřeny, se stará i technika společnosti Siemens.
Dne 1. října 1847 založil Werner von Siemens v Berlíně malý podnik „Telegraphen-Bauanstalt von Siemens & Halske“. Zpočátku malá firma byla postavena na vynálezu a rozmachu ručičkového telegrafu, tedy elektrického přístroje schopného přenášet na dálku jednotlivá písmena. Werner von Siemens jej sestavil ve svých 31 letech. Z dnešního pohledu to byl nejen prapočátek elektrické pošty, ale rovněž významný krok na cestě k poště elektronické. Od tohoto data se odvíjí tradice vedoucí až ke zrodu dnešní společnosti Siemens AG. Společnost Siemens se již 175 let spolupodílí na utváření světa, v němž žijeme. Vždy jsme se dokázali vypořádat s výzvami dané doby a pomáhali přeměnit každodenní život i práci lidí po celém světě. To vše platí i nyní, kdy je navíc naším cílem budovat udržitelnou budoucnost pro nadcházející generace. Dokázali jsme elektrifikovat továrny a následně je…
Zabezpečit proti požáru objekt, v němž žijí lidé nějakým způsobem handicapovaní – špatně se pohybují nebo jejich smyslové orgány nejsou zcela v pořádku –, může být technologickou výzvou. Požární bezpečnost se totiž skládá z několika různých disciplín – z detekce požáru, vyhlašování poplachu, organizace evakuace, stabilního hašení a grafických nadstavbových systémů. Sladit všechny tyto složky dohromady tak, aby vše perfektně fungovalo, nemusí být zcela snadné.
Současný standardní rodinný dům bývá vybaven různými technologiemi pro vytápění, chlazení, větrání, osvětlení (s možností regulace intenzity) či stínění (žaluzie, rolety a markýzy). „Chytrý“ dům se od tohoto standardu odlišuje tím, že si se všemi těmito technologiemi dobře rozumí, a dokáže tak velmi efektivně využívat vazeb mezi nimi. Díky těmto propojením pak takovýto dům umožňuje energeticky optimální provoz a současně poskytuje i nebývalou míru komfortu.
V budovách trávíme převážnou část našich životů. Prostředí, které nám poskytují, podstatným způsobem ovlivňuje naše zdraví, náladu i výkonnost. Možná více, než si uvědomujeme. Jednou z výzev při automatizaci budov proto je zajistit optimální podmínky pro život i pro práci.
Pár lichoběžníkových staveb z bílého betonu roztroušených na svazích hřebene Pálavy dává jen stěží tušit, jaké poklady se pod nimi skrývají. Přímo na místě světově unikátního archeologického naleziště lovců mamutů, na úrovni nálezové vrstvy – tedy pod zemí – vzniklo moderní historické muzeum Archeopark Pavlov, které se stalo vítězem České ceny za architekturu 2017.
V nové budově plzeňského divadla J. K. Tyla se usadil také Siemens. Ne, není tu v roli nadšeného návštěvníka, dodal náročné technologie v oboru zabezpečení, měření a regulace.
