Elektrická přenosová soustava, to je vlastně dálniční síť, po které cestuje elektrická energie – ve velkých objemech a na velké vzdálenosti. Ve své podstatě představuje systém zařízení, která zajišťují přenos elektrické energie od výrobců k odběratelům, tedy od elektráren k rozvodnám. Přenosovou soustavu v České republice provozuje státní společnost ČEPS, a. s.
Je dobře známo, že k největším propagátorům „čisté energetiky“ patří Německo. To si vytyčilo smělý plán: v porovnání s rokem 1990 snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 o 40 %. Německá vláda proto masivně podporuje vytváření obnovitelných zdrojů energie – vznikají stále nové fotovoltaické elektrárny či větrné farmy. Podstatně méně se však již hovoří o tom, že současně s tímto vývojem vzrůstá i riziko poškození sítě.
Snahy o spoutání síly větru provázejí lidstvo od nepaměti. Vítr nám pomáhal čerpat vodu, mlel obilí, poháněl naše lodě, vysoušel nizozemské poldry. Dnes ho využíváme stále častěji ke generování elektřiny. Přes několik tisíc let trvající známost však zapojování větrné energie do energetiky evropských zemí provázejí nejasnosti a dohady. Pojďme se vydat po stopě využívání energie větru a zjistit, jak je to s větrnou energií doopravdy. Jak moc je zelená a udržitelná?
HB3 je ve světovém měřítku první generátorový rozvaděč s vakuovou spínací technologií pro zkratové proudy až do 450 MVA. Samotný model HB3 není novinkou, jeho nové výkonové parametry jej však posouvají do čela skupiny obdobných zařízení. Rozvaděč měl premiéru začátkem prosince na veletrhu Power Gen v Las Vegas.
Klíčovou roli při přenosu energie v České republice hraje páteřní síť vedení na napěťových hladinách 220 a 400 kV provozovaná společností ČEPS. Tvoří ji více než pět a půl tisíce kilometrů elektrického vedení. ČEPS zajišťuje přenos elektrické energie z míst výroby do míst spotřeby, a to jak v rámci ČR, tak přes hranice státu. Přenosová síť je napojena na jednotlivé distribuční společnosti, které elektřinu rozvádějí do firem i domácností, proto je třeba, aby fungovala naprosto bezchybně.
Rodina vzduchem izolovaných rozvaděčů vysokého napětí Siemens NXAIR se rozrostla o model určený pro aplikace s vyšším zkratovým proudem 50 kA, jmenovitým napětím 17,5 kV a jmenovitými proudy až do 4 000 A. K jeho klíčovým vlastnostem patří bezpečnost, efektivita, hospodárnost a šetrnost k životnímu prostředí. Novinka je určena především pro průmyslové podniky, distribuční společnosti a elektrárny.
Společnost Siemens je známá tím, že si po celém světě hledá partnery na lokální úrovni. Jedním z nich je firma ESB Rozvaděče, a.s. Tématem krátkého rozhovoru s generálním ředitelem a předsedou představenstva ESB Rozvaděče, a.s., Ing. Aloisem Kaňou je forma spolupráce se společností Siemens.
S novou řadou kompaktních jističů 3VA společnost Siemens inovuje svou výrobkovou řadu Sentron pro nízkonapěťový rozvod elektrické energie v budovách, infrastruktuře i průmyslových aplikacích. Nové jističe přispívají k vyšší efektivitě, využití energie a bezporuchovému provozu.
V odštěpném závodě Busbar Trunking Systems společnosti Siemens, s.r.o., v Mohelnici byla spuštěna výroba prvních komerčních objednávek nového přípojnicového systému SIVACON 8PS – typ LI.
Plynem izolovaný rozvaděč 8DJH Compact je určen pro sekundární distribuční sítě do 25 kV. Je vhodný pro síťové stanice všech typů a přibližně o třetinu menší než srovnatelné konkurenční modely.
I provoz v lomech se samozřejmě vyvíjí a je založen na nejmodernějších technologiích. Ty jsou pochopitelně náročné na spolehlivost dodávek elektrické energie, a to znamená, že bezchybně musejí pracovat také rozvaděče. A to ve velmi tvrdých podmínkách. Siemens dokáže nabídnout řešení, která tyto vysoké nároky splňují. Jaká jsou úskalí, s nimiž se moderní rozvaděče potýkají? I náročné požadavky mají řešení.
Lednický zámek patřil Lichtenštejnům od 13. století. Je samozřejmé, že sídlo bohatého rodu, který ovlivňoval politiku v celé Evropě, muselo být dokonalé po stránce estetické i technické. Jeho majitelé kromě jiného vyžadovali, aby bylo dobře osvětleno. Na počátku 20. století zde používali v té době nejpokročilejší verzi osvětlení – hořáky na arganový olej. Již v roce 1901 ale byla zahájena kompletní elektrifikace zámku.
