Homepage

Do vodárenství, cementáren, papírenství a dalších odvětví procesního průmyslu vstupuje digitalizace. Stejně jako v diskrétní výrobě přináší nové příležitosti – a nové otázky. Jak nejlépe využít nové technologie? Proč začít s postupnou digitalizací všech kroků výrobního procesu právě teď? O konkrétních řešeních a podpoře, kterou Siemens v této oblasti poskytuje, hovoří Jan Kváč, produktový manažer obchodního úseku procesní automatizace.

Podobně jako se vžil pro digitální éru výrobního průmyslu název Průmysl 4.0, existuje pro oblast vodárenství a kanalizací pojem Voda 4.0. Odkazuje na stejné vize a ideu moderního technologického odvětví, kde efektivní využití práce s daty může velmi posunout dynamiku, flexibilitu, ekonomiku i efektivitu celého oboru. Přijďte se přesvědčit na naši prezentaci na mezinárodní vodohospodářské výstavě vodovody-kanalizace 2017, která se nese v duchu: „Voda 4.0: Digitalizace řeší budoucnost vodohospodářství“.

Nejúspornější a nejšetrnější k životnímu prostředí je kilowatthodina nevyrobená, říká Tomáš Hüner, šéf divize Energy Management. Digitální technologie i další novinky podle něj přinášejí celou řadu možností, jak úspory uskutečňovat.

Společnosti Siemens se podařilo dosáhnout dalšího významného mezníku v oblasti 3D tisku. Týmu jejich odborníků se podařilo v plné záteži otestovat lopatky spalovacích turbín, které byly kompletně vyrobeny aktivní technologií. Testy probíhaly po dobu několika měsíců ve zkušebním středisku společnosti Siemens v birtském Lincolnu.

Prvního ledna 2015 vešel v platnost zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který má za úkol zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru. Vztahuje se i na energetické společnosti, ať už zajišťují provoz páteřní rozvodné soustavy, nebo se zabývají distribucí energie. Pokud by kyber útočníci zacílili na tyto systémy, mohlo by dojít k jejich výpadkům nebo k narušení jejich dostupnosti. Úspěšné útoky by jednoznačně vedly k poškození koncových zákazníků a značným finančním ztrátám.

Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.

Myšlenka zelené vlny v dopravě není žádnou novinkou, ovšem s moderní bezdrátovou komunikací a vzájemným propojením účastníků silničního provozu a dopravní infrastruktury vznikají zcela nové možnosti pro zvyšování efektivity dopravy i snižování ekologické zátěže. Siemens již realizoval celou řadu projektů zelené vlny v evropských městech.

„Česká republika je vysoce stabilní ekonomikou v rámci Evropské unie, průmysl nás živil, živí a jsem přesvědčen o tom, že ještě dlouho živit bude. I v minulosti procházel mnoha změnami a transformacemi a vždy se dokázala adaptovat a vždy byl hnací silou české ekonomiky. Dnes prochází něčím, čemu říkáme Průmysl 4.0, který představuje další z velkých strukturálních změn, jež průmysl čekají. Myslím si, že tato změna v sobě obsahuje jak rizika, tak příležitosti,“ říká v úvodu našeho rozhovoru Radek Špicar, víceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Digitalizace hraje v průmyslových odvětvích stále důležitější roli. S tím souvisí rostoucí potřeba zaznamenávat a analyzovat obrovská množství dat. Siemens reaguje na tento trend cloudovou platformou Mindsphere.

Když se hovoří o digitálním podniku, většinou se míní celý komplexní systém pojednávající životní cyklus výrobku od návrhu přes výrobu a prodej až po následný servis a případnou recyklaci. Tato „kniha života“ daného produktu má ale mnoho kapitol, které samy o sobě jsou velmi obsáhlé a složité. Jednou z nejdůležitějších je bezesporu dílenská výroba, kde produkt reálně přichází na svět.

Stárnutí populace. Civilizační choroby. Nové a exotické nemoci. Tlak na kvalitu zdravotní péče, bezpečnost a pohodlí pacienta. Ale současně požadavek na maximální efektivitu vynakládaných prostředků, zkracování pohybu v zařízení, nedostatek odborného personálu nebo otázky kolem ochrany osobních dat. To všechno jsou témata, která stojí před nemocničními zařízeními a předurčují jejich budoucí podobu.

Jízda po městě většině řidičů příliš radosti nečiní. Vydatně k tomu přispívají i potíže, které obvykle mívají s parkováním. V každém trochu větším městě je totiž parkovacích míst méně než vozidel, která se pohybují po jeho ulicích. Pokud řidič hledá místo k zaparkování, musí v průměru ujet 4,5 km, než je najde. Pokud tyto kilometry přepočteme na emise CO2, jedná se minimálně o 630 g. Jsou-li takových vozidel každý den ve městě stovky či tisíce, je to již poměrně značné množství.