Město Pardubice patří v rámci České republiky k několika málo regionům, které jsou velmi aktivní v projektu Smart Cities, tzv. chytrých měst. O tom, jak by měly vypadat Pardubice v roce 2020 a jaké cesty vedou k naplnění těchto vizí, jsme hovořili s primátorem města Pardubice Martinem Charvátem.
Co je to „chytré město“ a jaké úkoly musí vyřešit? Jak moc mění naše životy digitální technologie a jak budou vypadat města v roce 2050?
Dokážou stroje porozumět člověku? Vědci na tomto úkolu intenzivně pracují, a pokud toho dosáhnou, od základu tím změní lidskou komunikaci. Budeme si muset zvyknout na novou paletu projevů emocí, které stroje vnesou do našeho běžného života.
V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.
Největší závod na výrobu nízkonapěťových asynchronních elektromotorů v Evropě. Nejrozlehlejší výrobní areál koncernu Siemens na světě. Továrna dávající práci dvěma tisícům zaměstnanců. To vše lze říci o mohelnickém závodu Siemens Elektromotory. Vloni zde vyrobili více než milion motorů a na příští rok plánují zásadní rozšíření sortimentu.
Mobilita je nedílnou součástí životního stylu. Svoboda pohybu je podmínkou k naplňování mnoha dalších občanských svobod (pracovat, vzdělávat se, navštěvovat se, kulturně a společensky žít, sportovat, …). Doprava zboží je základním předpokladem dělby práce i rozvoje obchodu. V kontrastu s tím jsou současné formy mobility do budoucna neudržitelné.
Podle jedné z vizí, Kurzweilovy teorie singularity, by v naší společnosti měl za dvacet let nastat bod zlomu – umělá inteligence počítačů se zvýší natolik, že překročí schopnosti lidských bytostí. Přestože se miniaturizace a elektronizace každoročně posouvá a exponenciálně roste počet tranzistorů zapojených v procesorech, nemyslím si, že tento okamžik nastane, rozhodně ne v takto stanoveném horizontu. Tento model totiž nepočítá s tím, že se i samotné lidstvo neustále rozvíjí a mění. A i když dnes v řadě oborů dokážeme technologický vývoj předpovědět velmi dobře, stále je zde možnost nepredikovatelných událostí, které od základu mohou změnit i ty nejrealističtější prognózy.
Jaká bude naše blízká budoucnost, jsme se zeptali několika významných osobností z oblasti vědy, výzkumu, ale také veřejné správy. Máme se na ni těšit, nebo se jí obávat?
Na jaře letošního roku vzbudil na světovém veletrhu ISH 2015 ve Frankfurtu nad Mohanem velký zájem návštěvníků nový systém pro technickou správu budov Desigo CC od společnosti Siemens. Jedná se o vůbec první systém svého druhu, který zákazníkům umožňuje integrovat do jedné ovládací stanice přístup ke všem technickým systémům a funkcím v budově.
Voda je nejen nenahraditelným nositelem života, významným zdrojem energie a výkonným pomocníkem při řadě lidských činností, ale především silným živlem, který může být pro lidi i velmi nebezpečný. V průběhu historie jsme se o tom již nesčetněkrát přesvědčili při ničivých záplavách, které v pravidelných intervalech sužují jednotlivá území naší planety. Jak těmto katastrofám předcházet, se snaží vyřešit týmy expertů po celém světě.
Technologie RFID není žádnou novinkou. Systémy rádiofrekvenční identifikace již řadu let pomáhají organizovat výrobu, usnadňují logistické procesy nebo hlídají zboží v obchodech. Zavedená a prověřená technologie však začala v řadě aplikací narážet na své technologické limity. Zdá se však, že mnohé z nich mají brzy padnout.
Elektrotechnika má velmi široké pojetí. Proto se zvláště v posledních letech zásadním způsobem rozvětvila do celé škály specializovaných oborů. Tyto obory mají významné dopady do života společnosti. S některými se setkáváme bezprostředně, některé jsou využívány bez přímé viditelné souvislosti, například elektronika, řídicí technika, telekomunikační technika, diagnostika či informační technologie. Více o tom v rozhovoru s děkanem Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiřím Hammerbauerem, Ph.D.
