Změny klimatu představují jeden z největších globálních problémů současnosti. Vlády a firmy proto celosvětově přijímají opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, které jsou prokazatelně hlavní příčinou klimatických změn.
Česká republika bohužel patří mezi státy s největší produkcí skleníkových plynů na obyvatele, tj. s největší uhlíkovou stopou. Ta v roce 2014 činila 11,6 t CO2e/obyv., což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v EU28 a výrazně převýšila celoevropský průměr 8,5 t CO2e/obyv. Společnost Siemens ČR se snaží přispět ke zlepšení tohoto neutěšeného stavu a svou uhlíkovou stopu průběžně snižuje. Od roku 2014 se jí podařilo snížit emise CO2 o 70 %. Jestliže v roce 2014 činily její emise CO2 v České republice 63 000 tun, letos to bylo jen 18 000 tun. Takovéto snížení emisí CO2 představuje významný příspěvek k celosvětovému závazku společnosti Siemens dosáhnout do roku 2030 CO2 neutrality. Tento závazek si společnost Siemens stanovila sama ještě před přijetím Pařížské dohody. V souladu s ním hodlá již do roku 2020 investovat do projektů energeticky úsporných budov a výrobních zařízení zhruba 100 milionů eur.
Celosvětově Siemens do projektů na snížení energetické náročnosti investuje 2,5 miliardy Kč. Dva velké projekty byly zrealizovány v České republice: v závodech Mohelnice (2017) a Letohrad (2018). Do těchto dvou projektů Siemens investoval přes 80 milionů Kč a dosáhl snížení emisí CO2 o 6 300 tun ročně. Hodnota ušetřených energií přesahuje 16 milionů Kč za rok. Energetických úspor bylo dosaženo kombinací nových technologií a řešení, včetně využití tepla vznikajícího ve výrobě, decentralizace zdrojů tepla, zavedení chytrého osvětlení včetně řídicích systémů, využití nových řídicích systémů pro management energií. Další projekty na snižování emisí CO2 bude společnost Siemens realizovat v České republice v příštích letech, především v oblasti elektromobility a dalších energetických úspor.
„je v textu Pařížské dohody definována jako „dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojůa snížením skleníkových plynůpomocí propadů“. Problém spojenýs uhlíkovou neutralitou spočívá v tom, že propady skleníkových plynů ječasto obtížné vyčíslit a garantovat, zejména v dlouhodobějším časovém horizontu. Primárním cílem každého státu a podniku by proto mělo být snižování absolutního množství emisía až druhotným opatřením jejich kompenzace např. Prostřednictvím garantovaných offsetů, které zajistí žádoucí propady emisí.“
„je měřítkem dopadu fungování společnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Uhlíková stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají aktivitám či produktům firmy. Uhlíková stopa podniku se obvykle vyjadřuje v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého (t CO2e). V případě dílčích aktivit či uhlíkové stopy produktu lze použít kilogramy (kg) či gramy (g) CO2e. Emise produkované podnikem se rozdělují podle protokolu GHG, což je v současnosti široce používaný mezinárodní standard. Pro subjekty zapojené do evropského systému obchodování s emisními povolenkami je vykazovaní emisí GHG povinné, pro ostatní firmy dobrovolné.“
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
