Představte si svět za 40 let. Ve všech oblastech hospodářství, stejně jako v osobním životě, elektřina vytlačí tradiční zdroje energie – v průmyslu, v silničním provozu i při vytápění budov.
Do té doby budou ve výrobě elektřiny hrát rozhodující roli obnovitelné zdroje energie, a to jak větrná, tak solární energie. V energetickém systému přibývají každý den nové malé výrobní jednotky a uzly spojující struktury distribuční sítě s centrální elektrizační soustavou. Díky novému rozdělení rolí mezi výrobci elektrické energie a spotřebiteli, inteligentní přenosové soustavě a možnosti pružně skladovat a uvolňovat elektřinu je energetický systém velmi stabilní a spolehlivý. Klíčové technologie ze začátku tohoto tisíciletí budou hrát i nadále významnou roli, ovšem se zcela novými nebo výrazně inovovanými funkcemi. Jak by mohl budoucí svět energetiky vypadat?
Značný podíl elektřiny, kterou spotřebujeme, zajišťují větrné elektrárny. Zatímco mohutné rotory o průměru kolem 250 metrů umístěné daleko na moři pohánějí výkonné 20megawattové větrné turbíny a produkují velký objem elektřiny, větrné elektrárny postavené na pevnině se staly rozhodujícím faktorem pro snížení cen elektřiny. Tyto elektrárny s rotory o průměru až 150 metrů a výkonem v rozmezí od tří do pěti megawattů totiž vyrábějí elektřinu levněji než uhelné elektrárny.
Vzhledem k vysoké flexibilitě hrají elektrárny s kombinovaným cyklem důležitou roli při vyrovnávání elektřiny v síti. Tyto elektrárny dosahují neobyčejně vysokého stupně účinnosti (až 70 procent při použití vodíku jako paliva pro výrobu elektřiny), ale navíc je jejich celková efektivita v kogeneračním provozu až 95 procent.
Velkokapacitní systémy na bázi kyselé polymerní membránové elektrolýzy (s kapacitou od několika kilowattů do více než 100 megawattů), využívající elektřinu vyrobenou hlavně ve větrných elektrárnách, produkují vodík – plyn s vynikajícími vlastnostmi. Slouží jako surovina v celém chemickém průmyslu a jako palivo pro motorová vozidla. Zároveň je to médium, které lze skladovat, a které tak může garantovat energetickou bezpečnost prostřednictvím rekonverze v elektrárnách s kombinovaným cyklem.
Vysokonapěťové přenosové soustavy s jednosměrným proudem – HVDC (high- -voltage direct current), známé také jako Super Grids, jsou páteří elektrizační soustavy. Vzhledem k množství uzlových spojek na přenosové soustavy se střídavým proudem zajišťují dodávky elektřiny pro rostoucí počet distribučních sítí. HVDC soustavy, založené na technologiích chytrých sítí, tvoří samostatné jednotky v rámci celého systému.
Budoucnost zásobování elektrickou energií je pro mnoho zemí prvořadou otázkou. Zatímco v rozvíjejících se ekonomikách poptávka po energii roste, pro průmyslově vyspělé země je v popředí spíše ziskovost a – v některých případech – ochrana klimatu. Klíčem k úspěšné transformaci zásobování elektřinou ve všech těchto ekonomikách je udržitelnost. Aby transformace uspěla, je třeba přijmout řadu kombinovaných opatření. Pokud budou tato opatření plánována a realizována na základě správných politických rámcových podmínek, budou tvořit inteligentní celek a vznikne promyšlená koncepce budoucího energetického systému – transformace energetiky se stane modelem úspěchu a realizovaná řešení budou exportními hity na světových trzích.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
