Digitální technologie dokážou vytvořit obrovské bohatství. Jak ho využijeme? Soustředí se v rukou malé skupinky anebo poskytne lepší možnosti miliardám lidí? Musíme se rozhodnout, protože ne technologie, ale my sami si vytváříme vlastní osud, říká profesor Erik Brynjolfsson z Massachusettského technologického institutu.
Může to znít jako paradox – vynálezce sestrojí úplně nový přístroj, vystaví jej na odborné výstavě a pak na něj chce patent. Ale nedostane jej s vysvětlením: tím, že byl přístroj už na výstavě, i když jej tam vystavil jeho vlastní autor, ztrácí nápad svou celosvětovou novost a není možné jej patentovat… Patentové právo je někdy záludné – jak dobře zná Jiří Sedlák své praxe patentového zástupce.
„Katastrofy existují především díky lidem,“ říká Vít Vilímek z Přírodovědecké fakulty. Ne že by příroda neznala zemětřesení či povodně, ale když nezasáhnou člověka či jeho výtvory, jsou to přirozené přírodní děje. „děje, které se často opakují a škodí nám hlavně tehdy, když zapomeneme na minulost,“ podotýká český odborník. A připomíná, jak rychle i v Peru lidé zapomněli na poučení z největší přírodní pohromy v jižní Americe, která před 44 lety zabila také skupinu českých horolezců.
Nedostatku kvalitních techniků není třeba se obávat, ale musíme začít konat, říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens Česká republika. Místo kritiky škol bychom se spíš měli zamyslet nad tím, jakou budoucnost u nás absolventi technických oborů vlastně mají. A také nad tím, proč naši mládež technika nebaví.
Astronom Pavel Spurný je ve svém oboru světovou špičkou. Práce jeho malé, pouze několikačlenné skupiny z Astronomického ústavu v Ondřejově zahrnuje nejen výpočet dráhy loňského Čeljabinského meteoritu, ale třeba také první objev „meteoritu s rodokmenem“ – tedy tělesa, jehož pád jsme přímo sledovali na jižní polokouli, uprostřed Austrálie. Ale za to, že je to možné, může v podstatě jedna velká kosmická shoda okolností.
Profesor Jiří Chýla je místopředsedou Výboru pro spolupráci České republiky a Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Má tedy blízko i k objevům, které se tam uskutečňují.
Potravinová situace třetího světa může mít nečekané následky, jak jsme viděli v případě eboly. Pokud se má nějak výrazně změnit, musí přijít zásadní změna. Změna, kterou by snad šlo přirovnat ke známé „zelené revoluci“ druhé poloviny dvacátého století. Technologie a plodiny bychom na něco takového mít mohli, říká botanik Jaroslav Doležel.
Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.
Filip Pertold se s námi nechtěl bavit o budoucnosti. Podle ekonoma z institutu CERGE-EI, který se specializuje na otázky pracovního trhu, je přítomnost zajímavá dost. Žijeme stále ještě v dozvucích velké technologické změny – digitalizace. Přinesla s sebou dlouhé období prosperity, ale také společenské změny, které některým pomohly, jiným uškodily. I další revoluce budou stejně turbulentní a připravit se na ně lze jen těžko. Pomůže možná jen dobrá škola a přestěhování do velkého města.
„Vyspělé roboty se sice v případě poruchy bez lidí obejdou, ale ne bez algoritmu vytvořeného člověkem, bez něhož by vůbec nemohly fungovat,“ zdůrazňuje vedoucí katedry výrobní techniky a robotiky Strojnické fakulty Technické univerzity Košice Mikuláš Hajduk. Robotice se začal věnovat s lidmi, kteří byli v tehdejším Československu doslova pionýry tohoto oboru. Dnes vede specializovanou katedru a s kolegy a studenty pracuje na výzkumu, jak co nejlépe využít roboty nejen v průmyslu.
