Magdalena Bazalová-Carter, laureátka Ceny Wernera von Siemense z roku 2008, je docentka a vedoucí výzkumné skupiny zabývající se experimentální léčbou rakoviny na kanadské University of Victoria.
V současné době považuje za hlavní cíle svého výzkumu zlepšení detekce rakoviny navržením nových diagnosticko-zobrazovacích metod, zlepšení léčby rakoviny kombinací nanočásticové terapie a radioterapie a snížení nákladů na radiační terapii navržením levnějších radioterapeutických přístrojů schopných léčit současně i více druhů rakoviny. Nové přístroje by rovněž měly minimalizovat vedlejší účinky ozařování, tedy vyslat potřebnou dávku záření mnohem přesněji a rychleji, než je tomu nyní. Jestliže dnes absorpce jedné ozařovací dávky trvá jednu až dvě minuty, cílem Magdaleny Bazalové-Carter je zkrátit tuto dobu na zhruba 500 ms.
Náš rozhovor je o tom, jaká je akademická cesta z gymnázia v Moravské Třebové na elitní severoamerické univerzity, jak důležitá je fyzika pro výzkum v medicíně nebo o tom, jaké je postavení žen v akademických kruzích.
 |
 |
 |
V podcastu Technologie kolem nás se věnujeme zejména rozhovorům s odborníky na technologie, které jsou nezbytnou součástí našeho každodenního života. Naše témata souvisí s digitalizací, automatizací i inteligentní infrastrukturou nebo s oblastí vědy a výzkumu.
Unikátní skulptura hlavy Franze Kafky od Davida Černého prošla generální opravou. Tato monumentální socha je vedle mimořádné umělecké hodnoty známá svou sofistikovaností a precizním inženýrským řešením. Dílo je jedinečné také svým řídicím systémem a ovládáním, které umožňuje různé „animace“.
V Siemens portfoliu se stále častěji můžete setkávat se službami nebo řešeními, které jsou označovány písmenem X. Za tímto znakem nehledejte žádnou neznámou nebo proměnnou veličinu, stejně tak žádné tajemno. Označuje se jím Siemens IoT portfolio pro řešení digitální transformace. Pojmenování je odvozeno od názvu Siemens Xcelerator a čtyř klíčových principů, které tato platforma představuje. Součástí Siemens Xcelerator je nově také služba Electrification X. Pojďme si ji představit.
Vranovské přehradě se někdy přezdívá moravský Jadran. Velikostně to samozřejmě nesedí, 760 hektarů vodní nádrže Vranov by se do plochy Jaderského moře vešlo více než dvacettisíckrát. Ale pocitově se to uznat dá. Romantické vranovské zátoky vhodné pro odpočinek i sportování a k tomu jihomoravská letní vedra skutečně mohou evokovat Středomoří. Přehrada vznikla kvůli elektrárně, která pracuje už devadesát let. Její vybavení na jaře 2024 obohatilo bateriové úložiště, které dodala společnost Siemens.
To je jistě velké přání každého, kdo má ve svém podniku automatizační portfolio složené z produktů různých výrobců anebo řeší problém s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Dobrá zpráva je, že dnes již lze obě tato přání splnit.
