Světová produkce sportovní obuvi se v minulých desetiletích z velké části přestěhovala do Asie. Ušít takovou botu totiž vyžaduje pořádnou dávku ruční práce, která je v Asii levnější než v evropských zemích nebo v USA. Teď by mohl nastat bod obratu a produkce sportovních bot by se mohla částečně vrátit zpět – díky robotickým technologiím. A dokonce by mohlo jít o obuv připravenou přesně na míru každého zájemce.
Jedním z průkopníků změn při výrobě sportovní obuvi je německá společnost Adidas. Letos v dubnu vydala společně se společností Siemens prohlášení, že na vývoji robotických technologií pro výrobu zboží pro sportování budou pracovat společně.
Na rychlosti záleží
Adidas už připravuje novou továrnu v bavorském Ansbachu, která má v druhé půli roku 2017 začít vyrábět obuv pro evropský trh, a druhou poblíž Atlanty, kde se budou připravovat boty pro trh americký. Obě továrny ponesou název Speedfactory. Název naznačuje rychlost výroby v továrně, ale není to jenom o ní. Podle představ, které zatím pronikly na veřejnost, půjde už na začátku o rychlost celého procesu návrhu nové obuvi, přípravy jejího tvaru i navržení výrobních postupů.
„Futurologové už před lety předpovídali, že budoucí průmyslová obuv bude mít standardy ruční obuvi šité na míru podle objednávky jednotlivých zákazníků.“
Móda je proměnlivá, nicméně sportovně vyhlížející boty se používají také na běžné nošení a dokonce i u dam pronikly do kategorie pohodlné a přijatelné obuvi do společnosti. I na relativně konzervativním britském trhu se loni prodalo víc dámských tenisek než lodiček. V módě je však nutné rychle reagovat na měnící se trendy, a to je u výroby sportovní obuvi problém. Od prvního náčrtu úplně nové boty přes pořízení a testování prototypů, přípravy výroby a zajištění materiálu až po obvykle mezikontinentální přepravu hotového zboží vše trvá kolem osmnácti měsíců, uvádí časopis Economist. To je v módním průmyslu hodně dlouhá doba. Koncept Speedfactory, který se postupně rozbíhá, je založen na moderních technologiích. Už design má vznikat především digitálně a jeho testy mají začínat počítačovým modelováním, které na základě dosavadních znalostí prověří, jestli návrh nemá technické chyby. Pak se teprve může zkoušet ve fyzické podobě. Také příprava výroby probíhá nejdříve simulováním ve virtuálním digitálním modelu, a teprve když se v něm odladí, přejde do opravdového produkčního systému.
Software nepotřebuje dlouhé školení
V budoucnu by mělo přijít to nejdůležitější: automatizovaná výroba. Zatím totiž výroba sportovní obuvi spotřebuje množství ruční práce – sestavování součástí, tvarování, lepení, šití... Právě z důvodu ceny ruční práce přestěhovaly firmy výrobu nejčastěji do Číny, Indonésie či Vietnamu. Poptávku po této obuvi, která vzrůstá i přímo v Asii, však už časem nedokážou místní dostatečně kvalifikovaní pracovníci uspokojit. Navíc v evropských zemích i v USA se projevuje tlak veřejnosti, aby pracovní příležitosti zůstávaly doma. Takové požadavky může naplnit jen robotizovaná výroba. Z útržků plánů, které Adidas zatím prozradil, vyplývá, že nastoupit mají robotická ramena, počítačově řízené šití, robotické řezání, automatické nastřikování barev a také 3D tiskárny. Podle dosavadních informací spíše než objednávání součástí budoucí obuvi od subdodavatelů a jejich kompletace má přijít na řadu výroba obuvi přímo ve Speedfactory ze základních surovin, jako jsou plasty, textilie a další substance. Většinu výroby přímo řídí počítačový software, takže případné změny je možné udělat rychle. Není třeba upravovat konvenční nástroje ani dlouho nově školit zaměstnance. I tak se však zdá, že ne všechna práce ve Speedfactory bude plně automatizována. Některé činnosti, zejména při závěrečném sestavení boty, zřejmě stále lépe zvládne lidská ruka. Proto každá Speedfactory vytvoří nějakých 160 pracovních míst ve výrobních provozech – ve srovnání s tisícovkou či ještě více zaměstnanců v typické asijské továrně. Ovšem i tam časem automatizace dorazí. Americká investiční společnost Morgan Stanley v červnu 2017 ve svých informacích pro investory odhadovala, že do roku 2023 bude téměř pětina výroby v celém Adidasu a také v konkurenční americké společnosti Nike probíhat s větším využitím automatizace.
Podrážky z tiskárny
Ke slovu mají přijít nové materiály. Jeden již Adidas představil a experimentuje s ním. Je to Biosteel, syntetické hedvábí vytvořené německou biotechnologickou společností AMSilk. A také jedna rodící se výrobní technologie najde své uplatnění. Jsou to už zmíněné 3D tiskárny. Toto zařízení podle programu vytváří trojrozměrné objekty z vhodného materiálu „tiskem“ po vrstvách. Dokáže tedy vyrobit vždy objekt, který do detailu odpovídá konkrétním potřebám, takže každý výrobek může být trochu jiný. Zatím Adidas zveřejnil, že pomocí 3D tiskáren vyrábí podrážky sportovní obuvi. Dalším vylepšováním by mohl dospět do stadia, kdy podrážka připravená na objednávku zaručí pružnost a dobrou odrazivost nastavenou na konkrétně tvarovanou nohu konkrétního sportovce. Futurologové už před pár lety předpovídali, že budoucí průmyslová obuv bude mít standardy ruční obuvi šité na míru podle objednávky jednotlivých zákazníků. Nastíněná představa je asi taková, že zákazník si v obchodě vybere vzorek obuvi, která se mu líbí, a strčí nohu do snímače, který zaznamená přesný tvar chodidla. Data se pošlou do továrny, kde se boty vyrobí na výrobní lince s maximálním využitím automatizace, ale přitom bude každý pár upraven pro konkrétního zákazníka, jako by vznikal při ruční výrobě na zakázku. Obuv by pak byla kvalitní, ale přitom cenově přijatelná. Jestli vývoj opravdu půjde až do takto individualizované produkce, anebo zůstane u typizovanějších vzorů, se ještě ukáže. Záležet bude i na tom, jaké robotické technologie spolu Adidas a Siemens vytvoří. „Speedfactory je perfektní ilustrací toho, kam míří budoucnost výroby,“ zhodnotil Klaus Helmrich z vedení společnosti Siemens s tím, že sportovní obuv je jen jedním příkladem zboží, které takto může vznikat.