To, co podniky doopravdy potřebují, není teorie, ale konkrétní produkt (řešení a nástroje), který by obsahoval vzájemně dobře sladěná softwarová a automatizační řešení. Z tohoto požadavku vycházeli odborníci ze společnosti Siemens, kteří se podíleli a podílejí na vytváření sady nástrojů a řešení pro digitální podnik – Siemens Digital Enterprise Suite.
Tak, jako v průmyslové výrobě efektivní a flexibilní technologie hrají klíčovou roli, ani v zemědělství to není jinak. Spolehlivost a efektivita zařízení jsou v této oblasti snad ještě důležitějšími faktory úspěchu, vzhledem k závislosti úrody a chovu dobytka na přírodních podmínkách. O to důležitější je mít maximálně flexibilní a výkonné zařízení, jež spolehlivě obstará každodenní potřeby zvířat, zaseje v agrotechnické lhůtě a sklidí v ten správný čas. Proto zemědělci neustále zdokonalují své technologie, které zaručí precizní, spolehlivou a ekologickou výrobu.
Nejdůležitějším pro zážitek z houslového koncertu je samozřejmě výkon interpreta, jeho technická virtuozita a síla prožitku, který dokáže posluchačům zprostředkovat. Ale bez dobrých houslí by jeho úsilí zaniklo. Jak vlastně vzniká zvuk špičkových houslí? S pátráním pomáhá i technologie společnosti Siemens.
Digitální transformace mohelnického závodu Siemens probíhá intenzivně již od roku 2018. O dosažených výsledcích i plánech do budoucna hovoří Petra Fuchsíková – konzultantka pro Digital Enterprise & MindSphere ve společnosti Siemens.
Tento rok nám už jasně ukázal, jak je důležitá digitalizace výrobních podniků a jak je mnohde podceňovaná. Mnoho firem bylo nuceno řešit vzdálené přístupy k datům, technické zabezpečení komunikace a mnoho dalšího prakticky ze dne na den. Potvrdilo se tak, že digitalizace je hlavním faktorem pro konkurenceschopnost a růst výrobních podniků napříč všemi průmyslovými odvětvími.
Dnes se již většina složitých výrobků i náročných výrobních procesů navrhuje, testuje a kalibruje nejdříve ve virtuálním světě a do reality se přenáší až v okamžiku, kdy je vše propracováno do nejmenších detailů. Nejvíce se digitální dvojčata etablovala v průmyslu, kde doslova ovládla procesy podél celého hodnotového řetězce. A nejen to – vytvářejí zde trvalou konkurenční výhodu.
Od první „věci“ na internetu v 80. letech až po současných 27 miliard připojených zařízení. Připomeňme si příběh o strmém vzestupu technologie, která doslova mění svět. Bez internetu věcí by neexistoval žádný Průmysl 4.0, neexistovala by síť 5G, bylo by velmi málo průmyslových aplikací AI a ještě méně práce pro odborníky na kybernetickou bezpečnost. Zavzpomínejme na historii technologie, bez níž se dnes již neobejdeme.
Přípravy jsou v plném proudu. Za několik málo let bude mnoho firem schopno propojit své továrny zcela bezdrátově. Díky tomu bude výroba v těchto závodech efektivnější, autonomnější a flexibilnější, než bylo kdy dříve vůbec představitelné.
Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.
SINUMERIK ONE je další generace řídicího systému, díky kterému společnost Siemens opět posunula hranice propojení CNC řízení a digitálních technologií. Současná špička v oblasti inovací. Co však stálo za vznikem číslicového řídicího systému a kdo jej uvedl do provozu? „Důležitým aspektem k úspěchu je překonat strach z toho, co je příliš nové, i se všemi následky.“Werner Feist, 1960 Tak jako vrcholky hor mohou být dost zrádné a mnohdy vám nezapomenutelný výhled umožní až po dlouhém a náročném výstupu, tak je to často i v historii a v jejím vývoji. Ne vždy vidíme u výsledku jeho původ a cestu k jeho dosažení. A pokud se podíváme na ranné začátky vývoje systému SINUMERIK, zjistíme, že měl více než jeden začátek. Před 60 lety – v září 1960 – společnost Siemens s podporou svých zákazníků poprvé představila číslicový řídicí systém na průmyslovém…
Pedagog již přestává být „pouhým“ zdrojem a zprostředkovatelem nových poznatků, ale měl by být především průvodcem a rádcem, který bude studentům pomáhat zorientovat se v nekonečném moři informací, udržet v něm ten správný směr a pokládat si ty správné otázky. A, což je neméně podstatné, měl by být pro své studenty vzorem, a to jak v rovině profesní, tak i osobní a lidské. Pedagogem, který toto nejen chápe, ale také podle těchto nepsaných pravidel pracuje a žije, je vítěz v kategorii „Ocenění pedagogické praxe“ prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D., z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
