Přírodní materiály jsou s lidstvem odedávna. člověk využíval suroviny kolem sebe pro jejich zajímavé vlastnosti a postupně v rostlinné i živočišné říši objevoval další užitečné materiály. Naučil se je opracovávat a vymyslel si na to speciální stroje. A pak začal přírodu opravovat.
Každý den přichází něco nového a včerejší výrobek je dnes téměř překonaný. A přece je přímo ve vzduchu cítit nostalgie po starých prověřených hodnotách. Ty nové chceme pro lepší funkci. Po starém toužíme kvůli kontinuitě.
Významné technologické změny nás zásadně ovlivňují. Nástup parního stroje, mikročipů nebo internetu razantně změnil podobu mnoha odvětví, ovlivnil životy stamilionů lidí a nové rozdal karty v mezinárodním obchodě. Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít technologie, které budou nositeli podobných změn do roku 2025.
Všem známá epidemie viru eboly, která před třemi lety probíhala v západní Africe, vznikla přenosem viru ze zvířete na člověka, a to nejspíše kvůli masu. Opakování podobných případů by mohl předejít pokrok v zemědělství.
„Zaplať pánbůh, že to nebyl hodinář,“ radostně konstatoval mladý Werner, když hodnotil obchodní spojenectví s Halskem. Protože do té doby bylo běžnou praxí, že právě lidé vyučení v tomto oboru stáli u zrodu řady elektrotechnických vynálezů.
Stalo se to jednoho zimního dne před čtyřmi a půl tisíci lety. Lidstvo ještě nezačalo sepisovat Bibli, čekalo na vynález loukoťového kola a pyramidy byly v Egyptě relativně čerstvou módní novinkou. Neznámý umělec právě tehdy v norském Rødøy dokončil svou nejnovější rytinu. Zobrazuje lovce na běžkách.
Sudičky Ernstu Wernerovi v den jeho narození – 13. prosince 1816 – bezesporu u kolébky života přisoudily talent a nadání. Ale u lidí technického ducha osud samozřejmě také ovlivňuje nadšení z nových vynálezů a jejich fascinujících možností.
Čtenář možná bude znát povídku E. A. Poea, jež nese název muž davu. Pojednává o člověku, který pravděpodobně veškerý svůj čas trávil tím, že se nechával unášet proudy lidí valícími se londýnskými ulicemi. Jeho chování bylo podivné, dostal-li se totiž na okraj davu, ztrácel vitalitu a začínal být nejistý, jakmile se však vrátil zpět do jeho středu, byl opět ve svém živlu.
Denně se obklopujeme množstvím počítačů – od věciček v kapse u kalhot přes pracovní notebooky až po neviditelné internetové servery. Ten nejvýkonnější si ale nosíme mezi ušima. Lidský mozek dosahuje výkonu, vedle něhož jsou naše počítače jen dětskými hračkami. Snažíme se zjistit, jak je to možné, ale mozek si zatím své tajemství střeží. V Evropě však vzniká projekt, který má šanci odhalit víc, než dokázal kdokoliv předtím.
Nový způsob detekce rentgenova záření dává šanci získat kvalitnější rozlišení obrazu. Inovace je založena na vmísení specifických látek do organických materiálů. Absorbují rentgenové záření, které potom detektor převede na viditelné světlo. Společnost Siemens koordinuje projekt HOP-X, financovaný německou vládou, jehož cílem je tuto technologii rozvinout. Očekává se, že podstatně zlepší klasické rentgeny i mamografy. Obrázek ukazuje schopnosti organického detektoru.
Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.
