Mezi prvními vynálezci, kteří zamířili na Patentní úřad nově vzniklé Československé republiky, založený v roce 1919, byl třicetiletý Jaroslav Vancl. Jeho nápad fascinuje dodnes.
Nové digitální technologie slibují v mnoha ohledech úspory. Typickým příkladem je využití papíru – obyvatelé vyspělého světa ho využívají stále méně. Je to předzvěst budoucnosti? Přinese s sebou digitální ekonomika zásadní materiální úspory?
Jen opravdu tiše žasneme nad všestranností Wernera Siemense, který doslova sršel nápady a (řečeno dnešním slovníkem) technickými inovacemi.
Zhruba 125 km od německého pobřeží jsou v Severním moři umístěny přímořské větrné parky Veja Mate a Global Tech 1, jejichž společný výkon bude činit 800 MW. Aby bylo možné tyto dva větrné parky připojit do německé rozvodné sítě, instalovala společnost Siemens coby subdodavatel firmy TenneT přenosové a připojovací zařízení BorWin 2 využívající přenosovou technologii high-voltage direct current (HVDC). Srdcem zařízení BorWin 2, které elektrickou energii na pevninu transportuje pomocí podmořského kabelu, je transformátorová technologická platforma BorWin beta (na obrázku), jejíž instalace na volném moři byla nejnáročnější částí celého projektu připojení větrných parků. Technologie HVDC využívá pro transport elektrické energie na vzdálenosti větší než 80 km stejnosměrný proud, protože má ve srovnání s přenosem střídavého proudu minimální ztráty.
Přitahuje pozornost vědců a inženýrů po celém světě. Je neuvěřitelně lehký, mimořádně pevný a kromobyčejně pružný: aerografit – látka, kterou tvoří z 0,01 % uhlík a z 99,99 % vzduch. Je 75x lehčí než polystyren, 100x pevnější než ocel a elektrický proud vede lépe než měď. Možnosti jeho využití se rýsují například všude tam, kde je třeba co nejvíce snížit hmotnost, tedy u akumulátorů pro elektromobily, nebo u měřících přístrojů pro vesmírné satelity.
Po takřka půlstoletí od programu Apollo je připravena nová kosmická loď schopná dopravit lidi k jiným vesmírným tělesům – Měsíci, asteroidům i Marsu. Mohla by významně rozšířit naše poznatky o vzdáleném kosmu a otevřít cestu k využití zdrojů z tohoto prostoru.
Lednický zámek patřil Lichtenštejnům od 13. století. Je samozřejmé, že sídlo bohatého rodu, který ovlivňoval politiku v celé Evropě, muselo být dokonalé po stránce estetické i technické. Jeho majitelé kromě jiného vyžadovali, aby bylo dobře osvětleno. Na počátku 20. století zde používali v té době nejpokročilejší verzi osvětlení – hořáky na arganový olej. Již v roce 1901 ale byla zahájena kompletní elektrifikace zámku.
Závod na výrobu automobilů může za rok spotřebovat stejné množství energie jako středně velké město. Obzvláště hladoví po energii jsou roboti. Sofistikovaná optimalizace jejich pohybů může snížit jejich spotřebu energie až o 50 %. Tento fakt je jedním z důvodů navázání spolupráce mezi společnostmi Siemens a Kuka Roboter, jejímž výsledkem je systém Sinumerik Integrate Run MyRobot. Tento systém uživatelům nabízí snadné programování, ovládání a diagnostiku robotů, činnost robota a obráběcího stroje přitom lze sledovat paralelně na monitoru řídicího systému Sinumerik.
Když Werner Siemens předvedl v prosinci 1866 čtyřem berlínským fyzikům svůj nový, takzvaný „dynamoelektrický stroj“, byli jím velmi překvapeni.
K řadě významných zlepšení a vynálezů, které Siemens a Halske uskutečnili v souvislosti s rychle se rozvíjející elektrickou telegrafií ve druhé polovině 19. století, patří i takzvaný „talířový stroj“.
Pohled z výšky sedmi set kilometrů na největší větrnou farmu London Array, která dodává elektřinu půl milionu britských domácností. Má rozlohu sto kilometrů čtverečních a nalézá se blízko ústí řeky Temže do Severního moře. Snímek byl pořízen v roce 2013, v době spuštění zde bylo 175 větrných turbín umístěných 650 až 1 200 metrů od sebe. Bílé body představují větrné elektrárny a na snímku jsou vidět i brázdy po lodích. Barvu moře mění bledší jarní nános z Temže. Snímek zhotovila kamera vědeckého satelitu Landsat 8 s rozlišením patnáct metrů.
