Průmysl strana 25

Po takřka půlstoletí od programu Apollo je připravena nová kosmická loď schopná dopravit lidi k jiným vesmírným tělesům – Měsíci, asteroidům i Marsu. Mohla by významně rozšířit naše poznatky o vzdáleném kosmu a otevřít cestu k využití zdrojů z tohoto prostoru.

Lednický zámek patřil Lichtenštejnům od 13. století. Je samozřejmé, že sídlo bohatého rodu, který ovlivňoval politiku v celé Evropě, muselo být dokonalé po stránce estetické i technické. Jeho majitelé kromě jiného vyžadovali, aby bylo dobře osvětleno. Na počátku 20. století zde používali v té době nejpokročilejší verzi osvětlení – hořáky na arganový olej. Již v roce 1901 ale byla zahájena kompletní elektrifikace zámku.

Závod na výrobu automobilů může za rok spotřebovat stejné množství energie jako středně velké město. Obzvláště hladoví po energii jsou roboti. Sofistikovaná optimalizace jejich pohybů může snížit jejich spotřebu energie až o 50 %. Tento fakt je jedním z důvodů navázání spolupráce mezi společnostmi Siemens a Kuka Roboter, jejímž výsledkem je systém Sinumerik Integrate Run MyRobot. Tento systém uživatelům nabízí snadné programování, ovládání a diagnostiku robotů, činnost robota a obráběcího stroje přitom lze sledovat paralelně na monitoru řídicího systému Sinumerik.  

Když Werner Siemens předvedl v prosinci 1866 čtyřem berlínským fyzikům svůj nový, takzvaný „dynamoelektrický stroj“, byli jím velmi překvapeni.

K řadě významných zlepšení a vynálezů, které Siemens a Halske uskutečnili v souvislosti s rychle se rozvíjející elektrickou telegrafií ve druhé polovině 19. století, patří i takzvaný „talířový stroj“.

Pohled z výšky sedmi set kilometrů na největší větrnou farmu London Array, která dodává elektřinu půl milionu britských domácností. Má rozlohu sto kilometrů čtverečních a nalézá se blízko ústí řeky Temže do Severního moře. Snímek byl pořízen v roce 2013, v době spuštění zde bylo 175 větrných turbín umístěných 650 až 1 200 metrů od sebe. Bílé body představují větrné elektrárny a na snímku jsou vidět i brázdy po lodích. Barvu moře mění bledší jarní nános z Temže. Snímek zhotovila kamera vědeckého satelitu Landsat 8 s rozlišením patnáct metrů.

Přírodní materiály jsou s lidstvem odedávna. člověk využíval suroviny kolem sebe pro jejich zajímavé vlastnosti a postupně v rostlinné i živočišné říši objevoval další užitečné materiály. Naučil se je opracovávat a vymyslel si na to speciální stroje. A pak začal přírodu opravovat.

Každý den přichází něco nového a včerejší výrobek je dnes téměř překonaný. A přece je přímo ve vzduchu cítit nostalgie po starých prověřených hodnotách. Ty nové chceme pro lepší funkci. Po starém toužíme kvůli kontinuitě.

Významné technologické změny nás zásadně ovlivňují. Nástup parního stroje, mikročipů nebo internetu razantně změnil podobu mnoha odvětví, ovlivnil životy stamilionů lidí a nové rozdal karty v mezinárodním obchodě. Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít technologie, které budou nositeli podobných změn do roku 2025.

Všem známá epidemie viru eboly, která před třemi lety probíhala v západní Africe, vznikla přenosem viru ze zvířete na člověka, a to nejspíše kvůli masu. Opakování podobných případů by mohl předejít pokrok v zemědělství.