Ne každý diabetik, který si píchá inzulin, ví, že jej pro něj v nádržích ve farmaceutických továrnách vytvářejí bakterie s vloženým kouskem lidského DNA. Inzulinu je díky tomu pro nemocné dostatek a nemusí se získávat ze slinivek prasat a krav odebraných na jatkách, jako se to dělalo dřív.
Technologie RFID není žádnou novinkou. Systémy rádiofrekvenční identifikace již řadu let pomáhají organizovat výrobu, usnadňují logistické procesy nebo hlídají zboží v obchodech. Zavedená a prověřená technologie však začala v řadě aplikací narážet na své technologické limity. Zdá se však, že mnohé z nich mají brzy padnout.
Společnost Siemens uvedla do provozu největší elektrolytickou výrobnu vodíku na světě – Energiepark Mainz. Zařízení, které se nachází v německé Mohuči, je unikátní nejen svojí výrobní kapacitou, ale také svojí schopností efektivně zužitkovávat nadbytečnou energii z obnovitelných zdrojů při produkčních špičkách. Celý projekt, na kterém se podíleli i odborníci ze společnosti Linde a RheinMainské univerzity, trval tři roky, a jeho realizace vyšla na 17 milionů eur.
Že je v nadpise odkazujícím na legendární aviatický film „Báječní muži na létajících strojích“ dvojitá chyba? Ovšemže, jde ale o záměrné zpřesnění. Létající zařízení je terminus technicus české legislativy pro kategorii malých letadel a zdaleka už neplatí, že oblaka brázdí jen odvážní muži. Zejména mezi ultralighty pilotek houfně přibývá.
Unikátní datové centrum, které není připojeno k veřejné rozvodné síti, uvedla koncem roku 2014 do provozu trojice společností Siemens, Microsoft a FuelCell Energy. Pointa samozřejmě nespočívá v tom, že by se centrum obešlo bez elektřiny – tu, kterou spotřebuje, si však samo vyrábí.
Největší tvor, jaký kdy žil na naší planetě, je plejtvák obrovský s hmotností až 200 tun. Těchto rozměrů dosahuje díky tomu, že nikdy neopustil vodní prostředí a jeho rozměry tak nejsou limitovány nosností kostry, která by ho musela nést na souši. I přesto však dnes již existuje jednoduchý způsob, jak by se takový plejtvák mohl pohybovat po pevné zemi – stačí ho naložit na korbu nákladního automobilu BelAZ 75710.
Robotický dalekohled, otestovaný v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově, se dokáže během jediné sekundy otočit o 90 stupňů. Měl by v budoucnu sloužit k pozorování rychlých dějů na obloze.
Přes dvě třetiny povrchu naší planety zabírají oceány, přesto se však jedná až o překvapivě málo prozkoumanou oblast. Vždyť na nejhlubší místo oceánů, Mariánský příkop, se doposud podívali pouze tři lidé, zatímco po povrchu měsíce se procházelo již dvanáct astronautů. Mořské dno nám ale nabízí něco, co bychom ve vesmíru jen tak nenašli – ropu a zemní plyn.
Nové predikční systémy budou schopny rozpoznat závady již v jejich zárodku nebo dokonce ještě před ním. V plynových elektrárnách by například pohybové senzory mohly měřit opotřebení turbíny a naměřené údaje předávat do databáze. Počítač by pak tato data průběžně analyzoval a v případě, že by byla překročena kritická teplota ve spalovací komoře, spustil by alarm.
Matematika je královna věd, nezbytný základ technických, přírodovědných i mnoha společenskovědních oborů – a taky školní problém, jehož řešení je zatím neznámé.
Moderní řídicí technologie značky Siemens se podílejí na provozu obřího vyhlídkového kola, které je jednou z hlavních atrakcí slavného mnichovského Oktoberfestu. Pohyb vyhlídkového kola, jehož 40 gondol unese až 400 pasažérů, je řízen pomocí řídicího systému Simatic S7, který obvykle nachází uplatnění spíše v průmyslových aplikacích. Pohonné jednotky a řídicí technologie značky Siemens mají již dlouholetou tradici při zajišťování bezchybného a bezpečného fungování nejrůznějších atrakcí, které Oktoberfest svým návštěvníkům nabízí.
