Průmysl strana 22

„Zaplať pánbůh, že to nebyl hodinář,“ radostně konstatoval mladý Werner, když hodnotil obchodní spojenectví s Halskem. Protože do té doby bylo běžnou praxí, že právě lidé vyučení v tomto oboru stáli u zrodu řady elektrotechnických vynálezů.

Sudičky Ernstu Wernerovi v den jeho narození – 13. prosince 1816 – bezesporu  u kolébky života přisoudily talent a nadání. Ale u lidí technického ducha osud samozřejmě také ovlivňuje nadšení z nových vynálezů a jejich fascinujících možností.

Čtenář možná bude znát povídku E. A. Poea, jež nese název muž davu. Pojednává o člověku, který pravděpodobně veškerý svůj čas trávil tím, že se nechával unášet proudy lidí valícími se londýnskými ulicemi. Jeho chování bylo podivné, dostal-li se totiž na okraj davu, ztrácel vitalitu a začínal být nejistý, jakmile se však vrátil zpět do jeho středu, byl opět ve svém živlu.

Denně se obklopujeme množstvím počítačů – od věciček v kapse u kalhot přes pracovní notebooky až po neviditelné internetové servery. Ten nejvýkonnější si ale nosíme mezi ušima. Lidský mozek dosahuje výkonu, vedle něhož jsou naše počítače jen dětskými hračkami. Snažíme se zjistit, jak je to možné, ale mozek si zatím své tajemství střeží. V Evropě však vzniká projekt, který má šanci odhalit víc, než dokázal kdokoliv předtím.

Nový způsob detekce rentgenova záření dává šanci získat kvalitnější rozlišení obrazu. Inovace je založena na vmísení specifických látek do organických materiálů. Absorbují rentgenové záření, které potom detektor převede na viditelné světlo. Společnost Siemens koordinuje projekt HOP-X, financovaný německou vládou, jehož cílem je tuto technologii rozvinout. Očekává se, že podstatně zlepší klasické rentgeny i mamografy. Obrázek ukazuje schopnosti organického detektoru.

Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.

Zdá se to zvláštní až neuvěřitelné, ale byly to mimo jiné právě život ztěžující byrokratické poměry v pruské armádě a ve společnosti v polovině 19. století, které překvapivě rozhodly o vzniku dnešního koncernu Siemens.

Elektronový mikroskop ukazuje jemné kuličky keramického prášku na lopatkách plynové turbíny v elektrárně v německém Irschingu. Vytvářejí ochranný tepelný povlak, který je výsledkem speciálního procesu mletí, lepení i spékání. Výzkumníci společnosti Siemens nanesli nátěr plazmovou dýzou, aby lopatky odolaly plynu zahřátému na více než 1 500 stupňů Celsia.

Den, od něhož se vše začalo odvíjet Říká se, že sudičky nadělují člověku jeho budoucnost podle řady kritérií, z nichž důležitou roli hraje nadání, výchova a vzdělání, které jeho další cestu nasměrují. U mladého Wernera v mlýnku osudu semlely nejspíš všechny tyto ingredience vrchovatě.