Průmysl strana 21

Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.

Německo si dalo za cíl nahradit 55 až 60 procent spotřebované energie energií z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 by to pak mělo být celých 80 procent. V roce 2015 se Německo dostalo na hodnotu 30 procent z celkové hrubé produkce elektřiny. Z toho celých 9 procent připadalo na větrné turbíny, jejichž počet nejen v Německu stále roste. Jeden díl v této energetické skládance ovšem stále chybí. Je jím komplexní systém pro bezpečné uchovávání přebytečné energie.

Nové trendy a inovativní technologie pro oblast Food & Beverage ovládli 22.září pražský hotel Chateau St. Havel. Odborníci ze společnosti Siemens a vybraní specialisté z oblasti Food & Beverage představili řešení, která odpovídají na současné a budoucí požadavky tohoto odvětví.

V příštích letech chce být světovou velmocí v biotechnologiích Čína. Vědci z fakultní nemocnice Sečuánské univerzity ve městě Čeng-du se jako první pokusí k léčbě lidí použít přepisování genů pomocí technologie CRISPR/Cas9 (zkráceně často CRISPR). S její pomocí se pokusí v některých imunitních buňkách pacientů vymazat jeden gen (gen PDCD1). Ten představuje jednu z několika pojistek, které chrání zdravé lidské buňky před napadením vlastním imunitním systémem. Vědci se vlastně pokusí učinit lidské obranné buňky agresivnějšími, tedy upravit je tak, aby potenciální cíle napadaly „ochotněji“ a častěji. Pokud vše půjde dobře, na řadu by měly brzy přijít testy u pacientů v konečné fázi rakoviny. Pokud se u této skupiny projeví alespoň nějaký efekt, řady testovaných pacientů by se měly i nadále rozšiřovat. V té době by mohlo dojít k testování prvních pacientů, jimž by imunoterapie mohla pomoci…

Stockholmské metro patří mezi místa, která rozhodně musíte navštívit, pokud zamíříte do švédské metropole. S délkou 110 kilometrů totiž bývá označováno za nejdelší výtvarnou galerii světa. Rekonstrukce původně fádních stanic začala již v 50. letech minulého století a proměny trvají dodnes. Z nudných prostor metra se tak stala dechberoucí umělecká díla, na jejichž výzdobě se podílelo více než 150 sochařů a malířů. V současnosti je zkrášleno přes 90 ze 100 stanic, přičemž každá je něčím unikátní. Jednou z nejoblíbenějších stanic je Solna Centrum. Vypadá jako jeskyně, plastický strop zdobí jasně červená barva a po stěnách se táhne kilometrový smrkový les. Vstup do metra může také evokovat bránu do pekel.

České sociální sítě obletěla fotografie řidičky tramvaje, kterou cestující zachytil, jak s mobilem v ruce chytá pokémony, zatímco její tramvaj jede podle tachometru rychlostí 17 km/h. Šlo o jeden z mnoha případů, kdy videohra v mobilním telefonu zasáhla do běžného života víc, než by přinejmenším pasažéři v oné tramvaji asi chtěli.

V roce 2012 uveřejnil tým Kipa Parkera z Harvardu popis umělé medúzy. Nazvali ji „medusoid“ a tvořilo ji uměle vyrobené pružné tělo, které se dokázalo stáhnout, a tedy i pohybovat, díky vrstvě buněk z potkaního srdce. Další krok představili v červenci v časopise Science. Je jím malý rejnok (o hmotnosti zhruba 10 g a délce cca 1,5 cm), poháněný opět srdečními buňkami z potkana a řízený světlem. Jádrem zařízení je zlatá (a tedy nemagnetická) kostra obalená vrstvou pružné „umělé hmoty“ (polymeru). Pohon tvoří zhruba 200 000 potkaních buněk, konkrétně buněk srdečního svalu, položených jako slabé vlákno z jedné vrstvy buněk na horní straně „rejnoka“. Vyladit svalový pohon a pružnou kostru do funkční podoby trvalo celé měsíce a zahrnovalo zhruba 200 pokusů. I tak je stále primitivní a neprakticky pomalý: maximální rychlost umělých „rejnoků“ je zhruba 1,5 mm/s (cca 5,5 m/h). Autoři „rejnoků“…

Nejnovější dopravní letadla, např. od společností Airbus nebo Boeing, bývají vyrobena z pokročilých kompozitních materiálů, jako jsou plasty vyztužené uhlíkovými vlákny. Jde o extrémně lehké a přitom pevné materiály, jejichž použití sníží celkovou hmotnost letounu oproti strojům z hliníku až o 20 %. Tak lehké konstrukce letadel vedou k citelné úspoře paliva, což je vlastně hlavní motivace k používání pokročilých konstrukčních materiálů. Má to ale háček. Takové kompozitní materiály bývají až překvapivě zranitelné. Hliníkové konstrukce vydrží poměrně značné nárazy, zatímco mnohovrstevnaté kompozitní materiály se mohou zlomit i při relativně slabém nárazu. Se zajímavým řešením teď přišli letečtí inženýři z MIT. Vymysleli postup, jak vrstvy kompozitního materiálu zpevnit, aby se stal výrazně odolnějším vůči poškození. Klíčovou roli v jejich nápadu hrají uhlíkové nanotrubičky – struktury…

Pilsner Urquell patří mezi nemnoho českých značek, které si vydobyly světovou proslulost. Ležák dlouhodobě patří ke klenotům českého exportu a dnes je vlajkovou lodí nadnárodního koncernu SAB Miller. Udržet autentickou chuť a tradiční kvalitu i při současném výstavu pomáhá sládkům automatizace.

Když se hovoří o digitálním podniku, většinou se míní celý komplexní systém pojednávající životní cyklus výrobku od návrhu přes výrobu a prodej až po následný servis a případnou recyklaci. Tato „kniha života“ daného produktu má ale mnoho kapitol, které samy o sobě jsou velmi obsáhlé a složité. Jednou z nejdůležitějších je bezesporu dílenská výroba, kde produkt reálně přichází na svět.