Odpovědí společnosti Siemens na implementaci konceptu Průmysl 4.0 je tzv. Digitální podnik (Digital Enterprise). Cesta k tomuto digitálnímu podniku vede přes podporu digitalizace ve výrobních i zpracovatelských odvětvích průmyslu, a to v každé fázi hodnotového řetězce. S tím těsně souvisí následná „chytrá“ analýza dat a jejich vyhodnocení, jež zlepšují rozhodování a zvyšují produktivitu v průmyslu.
Podobně jako se vžil pro digitální éru výrobního průmyslu název Průmysl 4.0, existuje pro oblast vodárenství a kanalizací pojem Voda 4.0. Odkazuje na stejné vize a ideu moderního technologického odvětví, kde efektivní využití práce s daty může velmi posunout dynamiku, flexibilitu, ekonomiku i efektivitu celého oboru. Přijďte se přesvědčit na naši prezentaci na mezinárodní vodohospodářské výstavě vodovody-kanalizace 2017, která se nese v duchu: „Voda 4.0: Digitalizace řeší budoucnost vodohospodářství“.
Zajistit pravidelné kontroly technického stavu rozlehlých potrubních systémů, velkých průmyslových komplexů nebo sloupů vysokého napětí není vůbec snadné. V této nelehké práci by lidem již brzy mohly začít pomáhat drony.
Čistírny odpadních vod většinou nebývají stavby, které by příliš přitahovaly zájem veřejnosti. Ty od společnosti Environment Commerce CZ ale představují výjimku. Jejich kruhové budovy připomínající okrasné skleníky v sobě totiž skrývají pokročilou technologii s plně automatickým provozem řízeným systémem Siemens.
Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.
Již uplynuly přibližně dva roky od našeho posledního rozhovoru s ředitelem divizí Digital Factory a Process Industries and Drives společnosti Siemens ČR panem Wolgangem Weisslerem. Od té doby se mnohé změnilo a nazrál tedy čas sejít se s ním znova. Jeho myšlenky vám zprostředkováváme ve formě následujícího článku.
Nejspíše jako zbytečné plýtvání přišlo Olafu Rehmovi, inženýru společnosti Siemens, vyhazovat vánoční stromeček už na Tři krále. Rozhodl se tedy problém vyřešit jednoduchým způsobem – vyrobil si stromeček vlastní, který nejenže neopadá, ale jenž vydrží v podstatě vše. Stromeček je totiž vytištěný ve speciální 3D tiskárně z oceli legované niklem, která patří k nejhouževnatějším druhům oceli a odolává teplotám až do 1300 °C. Primárně se proto využívá například ve spalovacích komorách plynových turbín. Stromeček, na kterém si vyláme svůj pověstný zub i sám čas, tak hezky demonstruje možnosti 3D tisku, s jehož pomocí je možné vyrábět i součástky jinak jen těžce dosažitelných tvarů.
Digitalizace hraje v průmyslových odvětvích stále důležitější roli. S tím souvisí rostoucí potřeba zaznamenávat a analyzovat obrovská množství dat. Siemens reaguje na tento trend cloudovou platformou Mindsphere.
Každý jistě zná situaci, kdy má rozdělanou práci na počítači, sleduje zápas v televizi nebo má například rozpečenou večeři v troubě a z ničeho nic vypadne elektřina. Proud sice po čase naskočí, neuloženou práci vám ale již nikdo nevrátí, skóre zápasu se mezitím změnilo a lasagne už také nebudou al dente. Tyto drobné domácí komplikace člověk většinou zapomene hned poté, co se o ně druhý den podělí s kolegy v práci, v některých odvětvích ovšem mohou mít výpadky elektrického proudu doslova fatální následky.
Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.
Německo si dalo za cíl nahradit 55 až 60 procent spotřebované energie energií z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 by to pak mělo být celých 80 procent. V roce 2015 se Německo dostalo na hodnotu 30 procent z celkové hrubé produkce elektřiny. Z toho celých 9 procent připadalo na větrné turbíny, jejichž počet nejen v Německu stále roste. Jeden díl v této energetické skládance ovšem stále chybí. Je jím komplexní systém pro bezpečné uchovávání přebytečné energie.
