Průmysl strana 11

V letošním, 21. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense zvítězil v kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu tým Ing. Radka Mušálka, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin. Tato technologie umožňuje připravovat zcela nové typy ochranných vrstev a má značný potenciál najít uplatnění v řadě průmyslových odvětví. O detailech oceněné technologie jsme hovořili právě s Radkem Mušálkem.

Během posledních let se aditivní výroba vyvinula do podoby nezávislé výrobní strategie, která umožňuje vytvářet zcela nové typy komponent a struktur v malých výrobních sériích i v plně customizovaných prototypových variantách.

3D tisk nebo, chcete-li, aditivní výroba či rapid prototyping je způsob výroby známý již od 80. let. Na rozdíl od subtraktivních technologií, které jsou založeny na odebírání materiálu, je jeho základem postupná výstavba požadovaného tvaru tzv. vrstva po vrstvě.

Minimální znečištění ovzduší v USA, Kanada jako supervelmoc poháněná jen zelenou energií, bezemisní Británie či klimaticky neutrální Německo. Vize jednotlivých států, které mají být naplněny do roku 2050 spojuje jeden a ten samý problém – klimatická změna. Města, a dokonce i celé státy mohou být digitalizované, automatizované, s chytrými lavičkami, zastávkami i odpadkovými koši, e-governmentem a sdílenými daty, ale to nejdůlěžitější ještě stále visí ve vzduchu. Zdravé ovzduší jdoucí ruku v ruce s bezemisní budoucností je to, co aktuálně trápí většinu měst i států po celém světě. Jak vyzrát nad klimatickou změnou? A jsou cíle do roku 2050 vůbec reálné?

Výrobní centra budoucnosti nebudou produkovat jen výrobky, ale také nevyčerpatelný proud informací, ze kterého budou současně i těžit. Jejich základem bude samoorganizující se internet věcí, založený na umělé inteligenci, který bude holistický a pružný, a díky němu budou pracovníci – lidé i jejich robotičtí asistenti – schopni optimalizovat toky materiálů a energie v rámci aditivních i subtraktivních výrobních systémů.

Snížení nákladů, optimalizace výroby, individualizace procesů: díky svému operačnímu systému MindSphere je technologický koncern Siemens společností stojící v čele digitální transformace. Komplexní analýza dat umožňuje vytvářet nové aplikace nebo dokonce celé obchodní modely. Takto funguje chytrý ekosystém.

Dnešní vodohospodářský průmysl se potýká s celou řadou náročných úkolů: stárnutí infrastruktury, růst provozních nákladů, zpřísňování legislativy a úbytek kvalitních zdrojů pitné vody. Roste tak i nutnost zlepšit a zefektivnit veškeré procesy, které ve vodárenství probíhají. Řešení přináší digitalizace, která zároveň umožňuje optimalizovat vodovodní a kanalizační infrastrukturu, zvýšit ekonomickou efektivitu provozu a jeho bezpečnost. Společnost Siemens nabízí speciálně pro vodárenský průmysl komplexní a pokročilá řešení pro automatizaci a digitalizaci celého hodnotového řetězce a celého životního cyklu závodu.

Výroba čokolády má svá pevně daná pravidla a jejich sebemenší porušení může skončit znehodnocením celé šarže. Každý technologický krok i stupeň Celsia zde hrají roli. Přerušení výroby nepřichází do úvahy. Ve společnosti Nestlé v Olomouci proto při modernizaci rozřazovacího dopravníku, který optimalizuje tok čokoládových výrobků k balicím linkám, záleželo na každém detailu. Kompletní zakázku dodala společnost Siemens.

Společnost Siemens na konci ledna v České republice oficiálně otevřela své další kompetenční centrum – Aplikační centrum pro výrobní stroje. Nachází se v centrále Siemens Česká republika v Praze–Stodůlkách a mělo by se soustředit na vývoj v oblastech umělé inteligence, edge computing a machine learning a tzv. internetu věcí.

Siemens loni podal u Evropského patentového úřadu nejvyšší počet patentových žádostí a postoupil tak na první místo mezi firmami v Evropě. S celkovým množstvím 2 493 přihlášek odsunul na druhou pozici vítěze roku 2017 Huawei, za nímž následovaly společnosti Samsung a LG. Předloni se Siemens umístil na druhé příčce. Jedničkou v Evropě byl naposledy v roce 2011. Více než 25 procent patentů bylo registrováno v kategorii Průmysl 4.0 a digitalizace, kde Siemens předložil výrazně více přihlášek v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví než v předchozím roce. Významný nárůst společnost zaznamenala i v segmentu umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti.