Cílem Průmyslu 4.0 je vylepšit efektivitu a produktivitu v průmyslové automatizaci aplikováním principů informačních technologií. Výsledkem je obrovské množství dat, která mohou znamenat potenciální obchodní příležitosti pro výrobce. Problémem ale je, že posílání všech těchto dat do a z cloudu je velmi časově náročné, drahé a vysoce nepraktické.
Polyamid je základním materiálem pro výrobu celé řady předmětů každodenní potřeby – od oblečení a obuvi až po automobilové komponenty. Společnost Cathay Industrial Biotech Ltd. dnes ve své digitální továrně v Číně vyrábí tento oblíbený materiál z obnovitelných zdrojů – z biomasy.
IoT je síť fyzických věcí vybavených elektronikou, softwarem, čidly a síťovou konektivitou, díky které se tato zařízení mohou vzájemně propojit a vyměňovat si data – vzájemně komunikovat. IoT je nepochybně jedním z hlavních aktérů aktuálně probíhající rozsáhlé digitální transformace.
Dnes je většina strojů v továrnách stále ještě připojena pomocí kabelů. To se ale již brzy zásadně změní díky novému komunikačnímu standardu 5G, který bude v Německu plošně zaveden do roku 2020.
Pracoviště procesních inženýrů svým stářím obvykle odpovídají stáří samotných výrobních závodů, v nichž se nacházejí, často jsou staré 30 a více let. Digitální transformace však klade na automatizaci výrobních provozů nové požadavky. O koncepcích a technologiích budoucnosti jsme hovořili s profesorem Leonem Urbasem, vedoucím katedry technologie řízení procesů na drážďanské technické univerzitě, a Eckardem Eberlem, ředitelem obchodní jednotky Process Automation ve společnosti Siemens.
Obří letadlo Boeing 747 se při startu odlepí od ranveje při rychlosti 280 km/h. Supersportovní automobil Bugatti Chiron jezdí i rychlostí nad 400 km/h a samozřejmě se od země odlepit nechce. Bezpečnou jízdu mu zajišťuje vylepšená technologie 3D tisku od společnosti Siemens.
Hlavní hvězdou expozice Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně bude chytrá motorka Honda CBR 600RR a její jezdkyně Petra Fuchsíková. Společně závodí a sbírají ceny na českých i evropských okruzích. V letošní sezóně se tým rozšířil o nového výkonného pomocníka – cloudovou platformu pro internet věcí MindSphere, do které se ukládají data, jež v průběhu jízdy odesílají senzory připevněné na různých částech motocyklu. Digitální technologie poskytuje závodnici mimořádnou zpětnou vazbu a možnost zlepšovat nejen technický stav stroje, ale i závodní strategii a styl jízdy. Jezdkyní závodní motorky Honda CBR 600RR je Petra Fuchsíková, konzultantka pro digitální podnik a cloudovou platformu pro průmyslový internet věcí MindSphere společnosti Siemens. Motorkářka tělem i duší k motocyklovému sportu tíhla již od mala. Závodně ale začala jezdit teprve…
Tvoříme digitální budoucnost průmyslu, přijďte se přesvědčit! Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně se letos koná již po jednašedesáté. Stejně dlouho na něm vystavuje i společnost Siemens. Naše expozice novinek a řešení již tradičně ukazuje směr dalšího vývoje nejen v oboru obráběcích strojů a průmyslové automatizace, ale především průmyslové digitalizace. Navštivte nás na MSV ve dnech 7. – 11. října 2019 v Brně, pavilon P, stánek 16! Letos vám pod hlavním mottem „Tvoříme digitální budoucnost průmyslu“ představíme dosavadní výsledky digitalizace a její přínos pro efektivní fungování strojů i závodů na příkladu čtyř předních tuzemských výrobců strojů a dvou výrobních závodů Siemens v České republice. Těšit se můžete na řadu reálných ukázek digitalizace z praxe, a to jak pro výrobce strojů, tak koncových výrobků,…
V letošním, 21. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense zvítězil v kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu tým Ing. Radka Mušálka, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin. Tato technologie umožňuje připravovat zcela nové typy ochranných vrstev a má značný potenciál najít uplatnění v řadě průmyslových odvětví. O detailech oceněné technologie jsme hovořili právě s Radkem Mušálkem.
Během posledních let se aditivní výroba vyvinula do podoby nezávislé výrobní strategie, která umožňuje vytvářet zcela nové typy komponent a struktur v malých výrobních sériích i v plně customizovaných prototypových variantách.
3D tisk nebo, chcete-li, aditivní výroba či rapid prototyping je způsob výroby známý již od 80. let. Na rozdíl od subtraktivních technologií, které jsou založeny na odebírání materiálu, je jeho základem postupná výstavba požadovaného tvaru tzv. vrstva po vrstvě.
