Přehrada pro energetiku, rekreaci i pro plachou vydru Máňu

O stavbě vodní elektrárny Vranov na řece Dyji se uvažovalo už na začátku 20. století, ale potenciální investoři nikdy nesehnali dost peněz. A tak se její první turbína roztočila po čtyřleté stavbě, na níž pracovaly tři tisíce lidí, až 22. dubna 1934. Nedávno tedy dílo slavilo své devadesáté „narozeniny“. Betonová hráz přehrady se nachází asi kilometr od centra Vranova nad Dyjí. Vypíná se do výšky asi 50 m nad vodní hladinou a má délku 290 a šířku až 7 m. Elektrárna je osazena třemi Francisovými turbínami, z nichž každá má výkon 6,3 MW. Přivaděč vede vodu z nádrže k lopatkám turbín, které jsou spojené s generátorem, jenž vyrábí elektřinu. Výkon elektrárny činí 18,9 MW a průměrná roční výroba elektřiny je 24 000 MWh. Zhruba tolik elektřiny za rok spotřebuje město se šesti až sedmi tisíci obyvatel. Kromě získávání energie existují i další významné důvody provozu přehrady.

Stavba přestála tisíciletou povodeň

Jak uvádí státní podnik Povodí Moravy, do jehož správy vodní nádrž Vranov patří, právě díky ní je možné dodávat pitnou vodu obyvatelům blízkého a vzdáleného okolí. Přehrada zásobuje část Vysočiny, je na ni napojena úpravna vody v nedalekých Štítarech a slouží jako vodní zdroj rovněž pro vodárenskou nádrž Znojmo ležící níže po toku Dyje. Její význam je přeshraniční, neboť vodou zásobuje i sousední Rakousko. Zemědělci oceňují vodu pro závlahy, bez níž by jihomoravské zemědělství mnohem více trpělo suchem. Vranovská přehrada pomáhá při protipovodňové ochraně, protože dokáže velkou vodu buď úplně zadržet, nebo alespoň pozdržet, takže je více času se na ni připravit. Nejvýznamnější novodobé povodně na Vranově přišly v roce 2002 a pak na jaře a v létě 2006 a v září 2024. U všech obsluha vodní nádrže obratně voleným postupem snížila průtok v Dyji a poskytla ohroženým lidem čas na evakuaci a snížení ekonomických škod. Přitom povodně v roce 2006 byly charakterizovány jako pětisetletá a tisíciletá voda. V době sucha zase přehrada umožňuje ovlivňovat průtok vody. V posledních letech nabývá stále více na významu zlepšování průtoku pod nádrží, což zajišťuje příznivější podmínky v národním parku Podyjí.

Ovládání ze vzdáleného Brna

Vranov funguje jako špičková elektrárna, neboli vyrábí elektřinu v dobách energetické špičky, kdy je jí nejvíc zapotřebí, a to díky možnosti rychlého startu i odstavení. Elektrárnu dnes vlastní a provozuje společnost E.ON. Už několik let řídí celou elektrárnu, tedy hlavně průtoky vody a výrobu elektřiny, jediný člověk z dispečinku E.ON v Brně. To však neznamená, že v elektrárně je pusto a prázdno. Jsou zde pracovníci údržby a také průvodci, kteří provádějí turisty. Vodní elektrárna Vranov je vzdálena asi padesát kilometrů od jaderné elektrárny Dukovany. Jejím dalším úkolem je být záložním zdrojem pro svého velkého atomového bratra. Zkoušky propojení na čtvrtý reaktorový blok potvrdily, že vodní elektrárna je schopna zásobovat dukovanské zařízení v případě výpadku elektřiny a zajistit třeba potřebné elektrické napájení pro najetí čerpadel důležitých pro vychlazení reaktoru.

Dusík hasí rychle a spolehlivě

Celý systém bateriového úložiště je umístěn uvnitř elektrárenského objektu z třicátých let minulého století. Je to v České republice unikátní řešení, protože dosavadní velkokapacitní bateriová úložiště jsou ve venkovních kontejnerech. Vyžádalo si to i specifický systém požárního zabezpečení. „Vranovské bateriové úložiště využívá celkem tři místnosti, ve kterých se odděleně nacházejí lithium-iontové akumulátory, strojovna hašení a rozvodna nízkého napětí s transformátorem. Automatizace řízení je postavena na řídicím systému SIMATIC a úložiště je kompletně ovládáno z centrálního dispečinku společnosti E.ON v Brně,“ popisuje projekt József Maschek, ředitel Siemens Smart Infrastructure. V rámci dodávky zajistila společnost Siemens i stavební úpravy, například zesílení podlah, instalaci příček a protipožárních dveří. Bateriová úložiště v sobě kombinují velkou hustotu energie uložené v chemických vazbách uvnitř článků baterií s vysokou koncentrací hořlavých látek obsažených v elektrolytu a velký objem proudícího vzduchu, který je potřebný pro chlazení technologie. Toto spojení představuje riziko požáru. Je tedy zapotřebí potenciální nebezpečí sledovat a případně na ně rychle a účinně reagovat. I o to se stará Siemens. „Bateriové články jsou chráněny plynovým hasicím zařízením Siemens Sinorix CDT, které jako hasivo využívá čistý dusík. Hasicí systém slouží k uhašení požáru zjištěného automatickými hlásiči požáru ještě ve stadiu jeho vzniku,“ vysvětluje József Maschek. Dusík je běžný přírodní plyn a nemá žádný negativní dopad na životní prostředí. Instalovaný detekční a hasicí systém neustále nasává vzorky vzduchu z rozváděčů, ve kterých jsou umístěny lithium-iontové články. Potrubí přivádí nabraný vzduch do vyhodnocovacích jednotek, které pomocí pokročilé optické detekce s duální vlnovou délkou vyhodnocují zplodiny hoření. Aby nedocházelo k falešným poplachům, jsou všechny systémy zdvojené, v okolních místnostech jsou navíc umístěny detektory kouře. Spuštění hasicího systému je automatické a proběhne po dvojí detekci požáru. Po šedesáti sekundách se celý prostor zaplní dusíkem, který odtud vytěsní kyslík, takže se hoření zastaví. Velmi nízká koncentrace kyslíku, v níž se baterie nemohou vznítit a hořet, je garantována po dobu minimálně půl hodiny. To poskytuje hasičům dost času na zásah.

Elektrárna je otevřená návštěvám

Vodní nádrž Vranov patří k nejteplejším a nejčistším vodním nádržím v České republice. Není divu, že se stala jedním z největších turistických cílů jižní Moravy. Aktivnější návštěvníci, kteří nechtějí pořád ležet na pláži, případně sedět s rybářským prutem u vody, mohou navštívit zdejší vodní elektrárnu. Buď si k ní udělají samostatný výlet (v létě jim může cestu zkrátit turistický silniční vláček), anebo se v ní zastaví v rámci jedné z tras rozsáhlejšího projektu udržitelného způsobu turistiky nazvaného „Turistika beze stop“ (www.turistikabezestop.cz). Vranovská okružní trasa měří deset kilometrů, vede nádhernou přírodou na hranici jednoho z nejkrásnějších českých národních parků – Podyjí. Jejími dalšími lákadly je barokní státní zámek Vranov nad Dyjí, v němž se mimo jiné natáčel i pohádkový film „Nesmrtelná teta“, a právě zdejší vodní elektrárna. Ta nabízí bezplatné komentované prohlídky, při nichž je možné poznat vnitřní prostory. V posledních letech sem ročně v průměru přišlo 8 500 návštěvníků. V tomto případě je však nutné se na prohlídku předem přihlásit na webu https://e-on.reservio.com/. „Když někdo přijde bez rezervace, ale v plánované exkurzi je volné místo, tak ho taky provedeme. Ale nejde to zaručit pokaždé,“ upozorňuje jeden ze zdejších průvodců Zdeněk Sodomka. Návštěvníci při exkurzi, která jim ukáže zákoutí elektrárny, poznají její historii a prohlédnou si technické vybavení. Skrytý před nimi však pravděpodobně zůstane jeden tajemný živočich. Pod elektrárnou, jak uvádějí informační materiály a potvrzují místní zaměstnanci, žije totiž mimo jiné vydra, která dostala pojmenování Máňa a je jakýmsi zdejším maskotem. „Dá se zahlédnout velice zřídka, je plachá, hned zmizí ve vodě,“ popisuje průvodce Sodomka. „Ale opravdu ji tady máme a daří se jí. Má tu čistou vodu a dobré ryby. Však tu také je pod přehradou sekundární pstruhové pásmo,“ říká s narážkou na fakt, že pod velkými přehradními nádržemi se díky vypouštění chladné vody z elektrárenských turbín vytvořily ideální podmínky pro lososovité ryby a vznikly atraktivní pstruhové revíry. „To se líbí turistům, rybářům a Máně také.“