Vývoj a výroba nových polymerních materiálů patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborům. Plasty s novými vlastnostmi dokážou například výrazně šetřit energii. Jedním z úkolů, které řeší divize Siemens Corporate Technology (CT), je vývoj plastů s přesně definovanou a reprodukovatelnou elektrickou vodivostí určených pro zefektivnění rotačních elektrozařízení.
Plasty neboli syntetické polymery se staly běžnou součástí našich životů. Setkáváme se s nimi prakticky na každém kroku – od kartáčků na zuby přes propisovací tužky až po chytré telefony. I když se i tyto běžně používané plasty od sebe vzájemně liší, řadu vlastností mají společných. Především je to nízká hmotnost, snadná tvarovatelnost a tvrdost. Právě kvůli těmto vlastnostem se plasty staly tak oblíbenými a masově využívanými. Pro použití v průmyslu to ale nestačí. Zvláště elektronický průmysl je z hlediska materiálů vysoce náročný. Materiály, které se zde uplatní, musejí být často transparentní, vykazovat specifické magnetické vlastnosti, odolnost vůči extrémním teplotám a být schopné vést či naopak být rezistentní vůči teplu a elektřině.
Při vysokonapěťových aplikacích dochází často k nechtěnému vedlejšímu jevu, kterým je tzv. korónový výboj. Tento samovolný doutnavý výboj způsobuje ionizaci vzduchu v bezprostředním okolí elektricky nabitého vodiče, a tím i ztráty elektrického náboje a další potenciálně nebezpečné efekty. Proto musejí být všechna vysokonapěťová elektrozařízení dobře odstíněna a opatřena ochrannými kryty. Tím se ale pochopitelně úměrně zvyšuje jednak velikost těchto zařízení, ale také jejich cena, která stoupá úměrně s nároky na množství a kvalitu nezbytných izolačních materiálů. Cílem proto je vyrobit materiál s co nejlepší elektrickou vodivostí a současně s vlastnostmi, které umožňují dobrou kontrolu elektrického pole.
Vyvinout a vyrobit takový materiál ale vůbec není snadné. Výzkumníkům se Siemens CT se podařilo dosáhnout požadovaných vlastností u poměrně složité sloučeniny, která se skládá ze speciálně dopovaného oxidu cínu nebo karbidu křemíku, které jsou zabudovány do polymerové matrice vytvořené z pryskyřice, různých aditiv, tvrdidel, katalyzátorů a rozpouštědel. První výsledky jsou více než dobré. U generátorů vysokého napětí mohla být délka přesahujícího korónového stínění zkrácena o celou třetinu a životnost vnější protikorónové ochrany se prodloužila až čtyřikrát.
Elektrické vlastnosti a zpracovatelnost tvarovatelných polymerních sloučenin závisejí nejen na samotném typu materiálu, ale také na velikosti, tvaru a počtu částic namixovaných do polymerové matrice. Tímto způsobem tedy lze připravit specifické materiály vhodné například pro izolaci motorů nebo transformátorů.
Nezáleží ale pouze na složení daných sloučenin, ale také na způsobu, jakým jsou jednotlivé materiály vzájemně spojeny. Problém spojení různých prášků do vysoce pevných a neporézních komponent vyřešil proces známý jako Spark Plasma Sintering (SPS), jehož principem je, že se extrémně stlačeným práškem (keramickým nebo kovovým) pouští silný elektrický proud, což vede ke vzniku kompaktního materiálu. Působením elektrického proudu o 3 000 A a napětí 4 V vznikají v materiálu velmi vysoké teploty. Povrchy částic prášku se tedy velmi rychle zahřejí a materiál se sline v kompaktní produkt, který je v podstatě stejně kompaktní, jako by byl vytvořen z homogenního materiálu.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
