Od počátku svého působení je Siemens nositelem a zárukou nejmodernějších technologií, které inovují náš průmysl, energetiku, zdravotnictví, infrastrukturu i bezpečnost a zlepšují náš každodenní život.
Společnost Siemens začala v českých zemích působit řadu let před zřízením své oficiální pobočky v roce 1890. Instalovala zde elektrická osvětlení (například ve Stavovském divadle v Praze) nebo pece. V roce 1869 například nainstalovala do sklárny v Harrachově plynovou pec na tavení skla.
Na podzim roku 1890 zřídila firma Siemens (tehdejší název zněl Siemens & Halske) v Praze a Brně svou oficiální pobočku pro české země, které měly do té doby zastoupení ve Vídni. Na přelomu 19. a 20. století se již Siemens významně podílí na celkové elektrifikaci českých zemí, účastní se budování městských elektrických drah (vedle Prahy a Brna například také r. 1895 v Teplicích, r. 1899 v Olomouci či r. 1901 v Moravské Ostravě), buduje městské elektrárny a městská osvětlení či modernizuje důlní zařízení na Ostravsku.
Krátce po vzniku Československa se Siemens zapojil do budování moderní telegrafní a telefonní sítě. V Praze na Žižkově ve 20. letech vzniklo automatizované spojovatelské pracoviště mezinárodní telefonní a telegrafní ústředny. Dosavadní manuální práce spojovatelek se tím velmi zredukovala, protože systém Siemens umožňoval přímé vytáčení telefonních čísel volaných osob. Přepojení tak již bylo nutné jen při meziměstském volání nebo volání do zahraničí. Řešení zaujalo i zlínskou společnost Baťa, která se stala symbolem prvorepublikové prosperity a progresivnosti. Ta si v roce 1934 nechala od Siemensu vybudovat firemní telefonní ústřednu. V provozu vydržela neuvěřitelných 57 let.
Na sklonku roku 1945 bylo československé zastoupení firmy Siemens včetně jejích výrobních závodů znárodněno. Stalo se tak vyhláškou ministra průmyslu Bohumila Laušmana, která uváděla do praxe dekret prezidenta republiky Edvarda Beneše z 24. října 1945. Tento dekret se týkal znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, zvláště těch, které patřily zahraničním firmám.
Znárodnění postihlo i mohelnický závod na výrobu elektromotorů, který se stal součástí národního podniku MEZ, v němž setrval až do opětovného převzetí společností Siemens v roce 1994.
Siemens se vrací do Československa krátce po sametové revoluci, již v roce 1990. V roce 1991 uspěl v tendru na digitalizaci celé české telekomunikační sítě. Siemens zde také začal obnovovat své výrobní aktivity – v roce 1994 obnovil výrobu elektromotorů v Mohelnici, když již o rok dříve zahájil výrobu nízkonapěťové spínací techniky v Trutnově. V následujících letech pak převzal i další tuzemské výrobní závody. Dnes má Siemens výrobní závody v Trutnově (nízkonapěťová spínací technika), Mohelnici (elektromotory a přípojnicové systémy), Frenštátě pod Radhoštěm (elektromotory), Drásově (elektromotory a generátory), Letohradě (nízkonapěťová spínací technika a pojistky) a Brně (parní turbíny).
Rok 2000 byl pro český Siemens významný zvláště v oblasti dopravní techniky. Na lince C pražského metra tehdy začaly jezdit soupravy, které dodalo konsorcium, jehož byl Siemens součástí. V roce 2003 došlo k převzetí brněnského závodu na výrobu parních turbín, dnes Siemens Energy, s. r. o., odštěpný závod Industrial Turbomachinery, který dodává široké spektrum turbín s výkonem do 150 MW. O čtyři roky později Siemens majetkově vstoupil do letohradského závodu OEZ, který se zabývá výrobou jističů elektrických obvodů a zařízení nízkého napětí. Zmínit je třeba rovněž modernizaci české železniční dopravy, ať již se jednalo o vlakové jednotky Railjet, nebo o modulární víceúčelové lokomotivy Vectron.
Ve světě technologií dnes velmi silně rezonují pojmy jako digitalizace, automatizace, Průmysl 4.0 či internet věcí, které nejpřesněji vyjadřují současné trendy. A jsou to právě tyto trendy, v nichž dnes Siemens nejvíce rozšiřuje své portfolio a služby. Jeho vlajkovou lodí je cloudový otevřený operační systém pro průmyslový internet věcí MindSphere. Tento systém umožňuje využívat technologická data k optimalizaci procesů, díky čemuž mohou vzniknout nové obchodní modely v oblastech od průmyslové výroby přes energetiku, dopravu, logistiku až po chytrá města. Zcela nové obchodní modely založené na nejpokročilejších digitálních technologiích – to je budoucnost, jejíž detailní rysy sice ještě nevidíme, ale síly současných klíčových trendů již vytlačují její zřetelné obrysy.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
