Odolná sázka na budoucnost

Jak ukazuje právě případ klimatický, často to děláme špatně. Budoucnost je nejistá a neověřitelná. Nikdo z nás si na ni nemůže sáhnout, nikdo nemůže spolehlivě prokázat, že právě jeho názor na budoucí vývoj událostí je jediný nezpochybnitelně správný. Našemu mozku je to nepříjemné, s nejistotami se mu nechce pracovat; mnohem raději před sebou vidí konkrétní, či nejlépe přímo hmatatelné potíže, překážky a nepřátele. Někdy tak zapomínáme, že máme skvělý nástroj, jak s budoucností pracovat: můžeme si na ni vsadit. Jednou nerozumně, jen tak pro radost, vzrušení ze hry či abychom vyzvali náhodu na souboj, v jiných případech naopak opatrně a s rozmyslem. Do první kategorie patří malé sportovní sázky, do druhé pak právě velké otázky budoucnosti – jako třeba klimatické změny a s tím spojená otázka budoucnosti lidstva.

Buďme zodpovědní a vsaďme si

Nechceme strašit globální katastrofou – ale zároveň se musíme smířit s tím, že o budoucnosti nic nevíme. Nemůžeme vyloučit možnost, že bude přibývat nepříznivých extrémních výkyvů počasí. Co hůře, v žádném případě s dnešní technologií nedokážeme předpovědět případné lokální změny klimatu: budou dnes některé suché oblasti v budoucnosti vlhčí? Nebo zmizí zdroje vody, které slouží potřebám milionů lidí? Budou po Kapském Městě i další radnice nuceny uvažovat o drastickém přídělovém systému na vodu?

Města, respektive jejich obyvatelé, mají v případě neobezřetné sázky na budoucnost co ztratit. Svět se sestěhovává, už dnes většina obyvatel Země žije právě ve větších sídlech, a takový trend bude podle všeho nadále pokračovat. Města budoucnosti budou větší, a tedy „hladovější“ než kdy dříve. Pokud mají města neznámé nástrahy budoucnosti přečkat bez úhony, musí být připravená na vše. Proto se nejen společnost Siemens, ale i řada urbanistů, architektů, inženýrů či neziskových organizací domnívají, že nejlepší sázkou do budoucnosti je sázka na odolnost. Města budoucnosti by měla být schopna vyrovnat se s nepřízní přírody výrazně lépe než Kapské Město. Vznikla tak platforma „Resilient Cities“ („odolná města“). Pomáhá městům a jejich obyvatelům tak, aby byli připraveni odolávat zátěžovým situacím od chronických dopravních kolapsů přes násilí či přelidnění až po kritický nedostatek jídla a vody. Platforma a její partneři jako společnost Siemens pomáhají městům zvýšit odolnost a efektivitu tím, že poskytují své mezinárodní know-how přímo jejich představitelům.

Začínáme stavět?

Jak města budoucnosti budou vypadat, rozhodneme přitom my. Podle odhadů nestojí ještě ani polovina elektrických vedení, ulic, vodovodů, kanalizací, přehrad a čističek, které by za půl století měly sloužit zřejmě více než šesti miliardám městských obyvatel z celého světa. Je to samozřejmě ohromná obchodní příležitost, ke které by se mělo ovšem přistupovat s dostatečnou odpovědností, aby se megapole nezměnily v nehostinné betonové džungle. Koncept „odolného města“ se snaží takové situaci předcházet v zárodku. Nespočívá přitom v jednom jediném řešení či jedné jediné technologii. Jde o spojení celé řady různých dílků, které dohromady vytvářejí hustou síť, v níž lze vždy snadno najít zálohu, náhradní „objížďku“.

V případě velkého výpadku proudu by se například mohli obyvatelé spolehnout na místní „mikrosítě“, které dokážou fungovat i bez pomoci zvenčí a dodávat elektřinu minimálně klíčovým odběratelům, jako jsou nemocnice, bezpečnostní složky atd. Zároveň mohou být díky informačním a dalším technologiím dostatečně pružné a „chytré“, aby přebytky například dodaly obyvatelům či rychle reagovaly na pokyny z centrálního dispečinku při obnově běžného provozu. Decentralizované mohou být alespoň do jisté míry i další důležité procesy jako třeba úprava vody.

Téměř stejně důležitá jako samotná fyzická infrastruktura jsou v moderním městě také informace. Odolná města by měla umožnit nejen rychlé shromažďování z myriády senzorů, ale také bleskový přenos směrem ke svým obyvatelům, ať už jde o banální informace typu přehledu spotřeby, nebo životně důležitá varování před možným nebezpečím.