Robotický dalekohled, otestovaný v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově, se dokáže během jediné sekundy otočit o 90 stupňů. Měl by v budoucnu sloužit k pozorování rychlých dějů na obloze.
Hvězdář už nevysedává po nocích pod tmavou oblohou, kde na něj fouká, prší nebo sněží. Buď sedí v teple a pohyby dalekohledu řídí od klávesnice počítače, anebo dalekohled naprogramuje a jde spát. Druhý den si pak sledovanou část oblohy prohlédne na obrazovce. Oba způsoby umožňuje i nový dalekohled BlueEye 600. Přesnější je ovšem označení robotická observatoř. Skládá se totiž nejen ze zrcadlového optického dalekohledu o průměru zrcadla 60 centimetrů, ale i z robotického řídicího systému. Podstatné je, že průmyslové automaty použité v observatoři byly původně vyvinuty pro pivovary, lihovary, cukrovary či mlékárny. Díky tomu odpadají jinak obvyklé problémy s náhradními díly.
Observatoř společně vyvinuly Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze a společnost ProjectSoft HK v Hradci Králové. Firma vytváří průmyslové řídicí systémy pro potravinářský průmysl v Česku, evropských zemích, Rusku, Jižní Americe i Africe. Její třiapadesátiletý spolumajitel Zdeněk Bardon je už více než čtyřicet let amatérským astronomem. Kromě dalekohledu ovládaného ručně si na střeše svého domu postavil i observatoř plně robotickou. Podle programu se sama „probudí“, pořídí požadované snímky a zase dalekohled schová do bezpečí kopule. Z toho vyšel nápad, že by vlastně jeho společnost mohla robotizovat i velké dalekohledy. Zatím jich rekonstruovali v celém světě jednadvacet. Dodali do nich automatický řídicí systém, který zajišťuje, že se dalekohled při sledování určených míst vesmíru přizpůsobuje otáčení Země.
Tvůrci nového dalekohledu předpokládají, že po dodání vhodného softwaru bude přístroj schopen sledovat například jasné meteory – bolidy. V tom už jsou čeští astronomové velmi úspěšní. Dokázali to i v minulých týdnech, kdy dráhu jednoho bolidu určili natolik přesně, že se pak na zemi podařilo najít i jeho zbytky. Bolid ozářil na devět sekund dne 9. prosince 2014 v podvečer rozsáhlé území zejména východní části České republiky. Krátce dosáhl jasnosti, která přesahovala Měsíc v úplňku. Podle propočtu astronomů těleso, když vstoupilo do zemské atmosféry, mělo hmotnost kolem 200 kilogramů a začalo hořet. Na zem dopadl asi jeden kilogram z této hmoty, ale rozdrobený na menší úlomky. Pavel Spurný s kolegy z Astronomického ústavu Akademie věd na základě rozboru snímků určili, že úlomky dopadly v blízkosti Žďáru nad Sázavou, a to v pásu širokém 4 kilometry a dlouhém 30 km, který se táhne od Vírské přehrady k obci Bohdalov. Tam také vyrazili nadšení hledači. Jeden meteorit o hmotnosti pouhých 6 gramů našel člen Klubu astronomů Pelhřimovska 20. prosince. A 12. Ledna našli pracovníci Astronomického ústavu druhý meteorit o hmotnosti 41 gramů. Rozbory v laboratoři České geologické služby konstatují, že jde o kamenné meteority (chondrity), stáří jejich materiálu je čtyři a půl miliardy let. Těleso tedy bylo vytvořeno na samém začátku vzniku naší sluneční soustavy.
Mezi rekonstruovanými dalekohledy je také největší český přístroj Perkův dalekohled v Ondřejově s průměrem zrcadla 2 metry anebo dánský dalekohled s velikostí zrcadla 1,52 m, který je umístěn na hoře La Silla v Chile v nadmořské výšce 2 400 metrů. Jde o jedno z pozorovacích míst Evropské jižní observatoře. Astronomové si pochvalují, že tam Mléčná dráha svítí tak vydatně, až vrhá stín. V odlehlé suché poušti neruší pozorování světla měst ani mraky. Dalekohled nepotřebuje mít na místě pozorovatele, ovládá se na dálku z Evropy a o jeho pozorovací čas se dělí dánští i čeští astronomové.
Meteoroid: Hmotná částice pohybující se sluneční soustavou mezi planetami.
Meteor: Světelný úkaz, který vzniká, když meteoroid vnikne do zemské atmosféry a rozehřívá se třením o vzduch.
Bolid: Mimořádně jasný meteor, při jeho přeletu bývá slyšet hluk.
Meteorit: Zbytek meteoroidu, který se zcela nerozpadl v atmosféře a dopadl na povrch Země.
A nyní společnost ProjectSoft HK vyrobila vlastní, úplně nový dalekohled BlueEye 600. (Název „modré oko“ symbolizuje modrou barvu loga ve spojení se skleněným „okem“ sledujícím oblohu.) Optiku do něj konstruktéři dali od italské firmy Officina Stellare, a doplnili ji svým řídicím systémem.
Dalekohled nepotřebuje žádné převodovky, ale pouze moderní momentové motory se systémem přímého řízení. Je spojen s automatickou meteorologickou stanicí, která dokáže vyhodnotit oblačnost, déšť či vítr, a podle toho může pozorování zastavit a dalekohled ukrýt v kopuli. „Vše sestrojovali lidé, kteří obvykle vytvářejí konstrukce pro pivovary. Cílem nebyl ani tak zisk, jako spíše získání zkušeností s řízením a konstrukcí velmi pokročilých technologií,“ poznamenává Zdeněk Bardon. Dvoutunové zařízení se dá ve čtyřech lidech během týdne snadno rozebrat, převézt jinam a sestavit. Neobvykle krátkých 18 měsíců trvala také jeho příprava i konstrukce, a rovněž cena je příznivá: první dalekohled, postavený díky podpoře Technologické agentury ČR, přišel na 18 milionů korun, výroba dalších by mohla přijít už jen na zhruba 10 milionů korun. „Doufáme, že se nám je podaří prodávat univerzitám nebo observatořím po celém světě,“ uvádí Zdeněk Bardon.
Kopule trochu připomíná popelnici, ale právě díky tomu se dá rychle otvírat a nebrání v rychlých přesunech dalekohledu. „V tuto chvíli se u nás v Ondřejově zkoušejí praktické možnosti používání přístroje,“ říká ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Vladimír Karas. „Pak bude možné sestavit software, který umožní, aby dalekohled sledoval rychlé změny na obloze – třeba rychle letící a zářící meteority zvané bolidy,“ dodává Zdeněk Bardon. „Nyní počítáme i s tím, že náš přístroj bude sledovat asteroidy, které se pohybují v blízkosti Země.“ Astronomové stále upřesňují jejich dráhy a propočítávají je na desítky let dopředu. To proto, aby mělo lidstvo čas na obranu, kdyby jejich dráha kolidovala s pohybem Země. Nový český dalekohled by při tom měl pomáhat.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
