Na začátku září t.r. zahájily na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT svoji činnost hned tři nová pracoviště – národní centrum Průmyslu 4.0, Testbed pro Průmysl 4.0 a evropský projekt RICAIP pro pokročilé výrobní technologie.
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky byl založen 1. července 2013 jako vysokoškolský ústav ČVUT v Praze. Jeho hlavním posláním je integrace výzkumu a vzdělávání v oblasti informatiky, realizovaného nejen v rámci ČVUT, ale i dalších mimopražských výzkumně-vzdělávacích center, s aktivitami podobně zaměřených pracovišť v zahraničí.
Spektrum výzkumného zájmu CIIRCu je velmi široké. Zahrnuje automatické řízení a optimalizaci, robotiku, umělou inteligenci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, návrh softwarových systémů a výpočetních prostředků, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikace v medicíně, distribuované systémy rozhodování, průmyslovou diagnostiku, telematiku i návrh uživatelsky příjemných a výhodných řešení pro občany a obyvatele (včetně smart homes a smart cities).
Ústřední vizí Testbedu pro Průmysl 4.0 je propojení softwarových nástrojů pro správu životního cyklu výrobku (PLM) a výrobních zařízení (3D tiskárny, dopravníky, roboty a obráběcí stroje) do jednoho celku. Ten bude představovat menší výrobní linku a umožní českým podnikům nasazovat a ověřovat postupy průmyslu 4.0, aby se mohly připravit a naplánovat jejich zavedení do své reálné průmyslové výroby. Testbed bude vybaven moderními technologiemi z robotiky, automatizace, obrábění a informačních technologií, které se blíží hranici současných technologických možností průmyslové výroby a které skýtají velký potenciál pro budoucí výzkum.
Testbed představuje naprosto unikátní koncept zkušební výrobní linky, která díky variabilitě strojů, robotů a softwarových nástrojů včetně kombinace rozšířené i virtuální reality umožní testovat postupy Průmyslu 4.0 před jejich zavedením do reálné průmyslové výroby. Testbed bude postupně vybavován moderními technologiemi, které se blíží hranici současných technologických možností, a po plném dokončení se tak stane prvním svého druhu v Evropě.
Hlavním cílem NCP 4.0 je šíření osvěty o Průmyslu 4.0 a rozvíjení úzké spolupráce akademické a průmyslové sféry NCP 4.0 a je přirozeně navázáno na projekty realizované v testbedu pro Průmysl 4.0. Centrum, jehož rozšíření se plánuje i na brněnské VUT, by mělo především přispívat k zavádění principů Průmyslu 4.0 v České republice, obzvláště do malých a středních podniků.
Hlavními zakládajícími členy a iniciátory vzniku NCP 4.0 jsou kromě ČVUT také VUT Brno, společnosti Siemens, Škoda Auto, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Středočeské inovační centrum a Jihomoravské inovační centrum. Centrum volně sdružuje akademické a výzkumné instituce s průmyslovými firmami a profesními organizacemi. Zaměří se na sdílení informací o technologických řešeních a dopadu technologického pokroku na společnost, bude organizovat semináře, konference a workshopy popularizačního i vědecky zaměřeného charakteru. NCP4.0 bude též poskytovat stanoviska k zásadním technologickým, výzkumným a organizačním záležitostem týkajícím se oblasti Průmyslu 4.0 v ČR.
Podle slov rektora ČVUT prof. Petr Konvalinky je založení Národního centra Průmyslu 4.0 „dalším významným krokem k naplňování poslání Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT – sdružovat výzkumný potenciál vysokých škol a průmyslu k naplňování potřeb českého hospodářství.“
Generální ředitel skupiny Siemens Česká republika Eduard Palíšek: Jsem přesvědčen, že Národní centrum pro Průmysl 4.0 i dnes otevřený Testbed výrazně přispějí k tomu, aby měly české průmyslové firmy k dispozici nejnovější poznatky z této oblasti a mohly je co nejrychleji využívat v praxi.
Žádná z výše uvedených aktivit by nikdy nepřinesla kýžené výsledky, kdyby zůstala omezená v rámci jednoho státu. Proto zahájil CIIRC ČVUt ve spolupráci s VUT Brno a předními německými výzkumnými organizacemi DFKI a ZeMA prestižní evropský projekt RICAIP,který má za cíl funkčně propojit testbedy v ČR a Německu a položit základy vůbec první evropské výzkumné infrastruktury v oblasti pokročilé distribuované výroby.
Koncept Průmyslu 4.0 vznikl před pár lety v Německu s posláním řešit situaci, kterou způsobila čtvrtá průmyslová revoluce, která právě probíhá. Stále se rozšiřující komunikace mezi stroji, tzv. M2M, produkuje obrovské množství dat, které je potřeba průběžně zpracovávat a vyhodnocovat. V těchto datech se totiž ukrývá hodnota, která je základem konkurenceschopnosti. Podniky, které si chtějí udržet svou konkurenceschopnost a postavení na trhu, proto musejí urychleně začít podnikat kroky vedoucí k plné digitalizaci.
Podle slov generálního ředitele skupiny Siemens Česká republika Eduarda Palíška je z tohoto pohledu velmi důležité prolnutí akademického výzkumu a praxe reálných výrobních podniků. A právě Národní Centrum Průmyslu 4.0 a vznikající Testbed jsou průnikem tří množin – mají sloužit vědeckému výzkumu, výuce studentů a komerčním projektům malých a středních podniků působících na českém trhu, které si budou chtít otestovat nové technologie před nasazením do praxe. Z tohoto důvodu se společnost Siemens aktivně podílí na vzniku Národního centra Průmyslu 4.0 a budování Testbedu pro Průmysl 4.0.
„Ekonomická prosperita České republiky je založena na průmyslu; jeho konkurenceschopnost závisí na inovacích, efektivitě a schopnosti reagovat na nastupující trend digitalizace. Jsem přesvědčen, že Národní centrum pro Průmysl 4.0 i dnes otevřený Testbed výrazně přispějí k tomu, aby měly české průmyslové firmy k dispozici nejnovější poznatky z této oblasti a mohly je co nejrychleji využít v praxi. Společnost Siemens je připravena i prostřednictvím těchto organizací poskytnout podnikům, které chtějí objevit svět digitalizace, tu nejlepší podporu,” dodává Eduard Palíšek.
A v neposlední řadě, díky mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, budou moci podniky lépe držet krok s rozvojem vyspělých výrobních společností a aktivně se zapojovat do dodavatelsko-odběratelských řetězců globálních výrobců, či se prosazovat s inovativními produkty u koncových zákazníků.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
