Co byste měli vědět před tím, než přesedláte z benzinu nebo nafty na čistou elektřinu.
Na první jízdu za volantem elektromobilu se často nedá zapomenout. Většina z nich jsou zajímavé, živé vozy, se kterými je radost jezdit. V některých případech si možná musíte dát pozor, abyste od semaforu nevystřelili příliš rychle, ale jinak si na jízdní vlastnosti zvyknete rychle – a možná se vám ani nebude chtít přesedat zpět. Jízdní vlastnosti nejsou to jediné, čím se elektromobily od klasických vozů liší. Tak jaké je „elektromobilistické minimum“? Co vědět a co si zařídit, pokud zvažujete přechod od pana Diesela k panu Ampèrovi? Uživatel elektromobilu nemusí svůj vůz znát do detailu, ale jednoduchou představu si může udělat každý. V bateriích elektromobilu se skladuje elektrická energie. V domácím prostředí se nabíjí elektromobil běžně střídavým proudem. Z důvodu výkonového omezení palubní (střídavé) nabíječky elektromobilu nedosahují v těchto domácích podmínkách takové rychlosti jako dobíjení stejnosměrným proudem u (nejčastěji) veřejných rychlonabíjecích stanic.
Rychlost dobíjení závisí ovšem i na dalších okolnostech, například na teplotě. Při vyšších letních teplotách a zahřátí baterie omezuje řídicí systém baterie (tzv. BMS systém) rychlost dobíjení. Shora je rychlost nabíjení omezena pevně maximálním výkonem nabíječky. Stejnosměrné dobíjecí stanice dosahují výkonu 50 kW (například Siemens CPC 50 kW). V současné době se stále častěji stává standardem stejnosměrná dobíjecí stanice o výkonu 150 kW (Siemens CPC 150 kW). Stejnosměrnou dobíjecí stanici o výkonu 150 kW ovšem dokáže plně využít jenom pár aktuálně dostupných elektromobilů, například Audi e-tron, Tesla Model S a Tesla Model X. Zmiňovaný elektromobil Audi e-tron lze poté na 80 % nabít za 30 minut. Do budoucna lze počítat i s dalším rozšířením tohoto rychlého druhu nabíjení i na ostatní elektromobily.
Kromě rychlého stejnoměrného dobíjení, 50 kW nebo až 150 kW, má svoji nepostradatelnou roli domácí nabíjení elektromobilů. To lze řešit pomocí nástěnné nabíjecí stanice, tzv. wallboxu, s výstupním výkonem 4,6 kW, 7,2 kW nebo 22 kW (například Siemens wallbox). Volkswagen e-Golf (s kapacitou akumulátoru 35,8 kWh) se svou palubní nabíječkou 7,2 kW by se na wallboxu s výstupním výkonem 7,2 kW plně nabíjel 5 hodin. Další možností, jak nabíjet elektromobil v domácnosti, je třífázová zásuvka (zcela laicky řečeno obvykle ta červená s pěti kolíky). V řadě domácností, především v rodinných domcích, je již zavedena a slouží například k připojení míchačky nebo stolní pily. Elektromobil se dá rovněž nabíjet pomocí běžné jednofázové domácí zásuvky. Pomocí běžné zásuvky se dá ovšem nabíjet pouze proudem 16 A a výkonem 3,7 kW. Plné nabití elektromobilu Volkswagen e-Golf tak již zabere 15,5 hodiny. Dalším velkým omezením rychlosti nabíjení je již zmiňovaný nízký výkon palubní nabíječky. Mnoho elektromobilů má palubní nabíječku pouze o výkonu 2,4 kW a nabíjecím proudu 10 A. Takovou palubní nabíječkou lze dobít zhruba 10 km jízdy za hodinu nabíjení. Pro velkou část řidičů je pomalé dobíjení poměrně malý problém. Podle loňského průzkumu agentury Nielsen Admosphere bydlí 55 % Čechů ve vzdálenosti do 10 km od práce. 6 % zaměstnanců cestuje za prací více než 50 km, jen 1 % více než 100 km.
Když máme vyřešeno, jak nabíjet, zůstává otázka kde. Základem je samozřejmě mapa s vyznačením dobíjecích stanic. Tuto službu nabízejí již i známé Google Maps, řada uživatelů raději spoléhá na osvědčenější aplikace typu Chargemap či PlugShare (její databáze je v současnosti zřejmě největší ze všech srovnatelných aplikací, a tak doporučujeme případně začít u ní). Za vyzkoušení mohou stát i lokální služby typu EVMapa.cz. Na delší cesty se vyplatí nechat si poradit s plánováním od specializovanějšího softwaru, který vám pomůže naplánovat dobíjení a vhodnou trasu do větších detailů. Oblíbené jsou například Better Route Planer, případně EV Trip Optimizer. Dnes ovšem stále platí, že většina nabíjení probíhá doma nebo ve firmách. Protože elektromobily se svým charakterem a vlastnostmi v tuto chvíli nejlépe hodí pro každodenní provoz v blízkosti domova, většina jízd se obejde bez podobných služeb. Můžete mít wallbox či přípojku doma, případně pak přístup na stanice některého poskytovatele těchto služeb, tedy nejspíše čip od PRE, ČEZu nebo E.ONu, případně aplikaci nabízející nabíjení na nabíječkách různých poskytovatelů (např. Polyfazer Direct).
„6 % zaměstnanců cestuje za prací více než 50 km, jen 1 % více než 100 km“
V zahraničí jsou nabíječky leckdy dostupnější a častější než u nás, ale s českými autorizačními čipy u nich nepořídíte. Mezinárodní služby nabízí například služba PlugSurfing. S její pomocí lze tankovat na více než 110 tisících nabíjecích stanicích po Evropě, přičemž cena nabíjení se odvíjí od ceny provozovatele dané stanice.
U elektromobilů se můžete setkat s různými typy dobíjecích konektorů. Každý pochopitelně vypadá jinak, ale i tak existují speciální adaptéry, které dovolují nabíjet i z dobíječky s jinou koncovkou. V Evropě je nejrozšířenějším konektorem pro střídavé dobíjení Mennekes. V rámci stejnosměrného dobíjení se nejčastěji používá konektor CCS typu 1 a 2, CHAdeMO (konektor využívaný asijskými elektromobily) nebo Tesla Supercharger. Ostatní typy konektorů (například Yazaki) jsou znázorněny níže.
Více informací najdete na www.siemens.cz/elektromobilita
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
