Podle jedné z vizí, Kurzweilovy teorie singularity, by v naší společnosti měl za dvacet let nastat bod zlomu – umělá inteligence počítačů se zvýší natolik, že překročí schopnosti lidských bytostí. Přestože se miniaturizace a elektronizace každoročně posouvá a exponenciálně roste počet tranzistorů zapojených v procesorech, nemyslím si, že tento okamžik nastane, rozhodně ne v takto stanoveném horizontu. Tento model totiž nepočítá s tím, že se i samotné lidstvo neustále rozvíjí a mění. A i když dnes v řadě oborů dokážeme technologický vývoj předpovědět velmi dobře, stále je zde možnost nepredikovatelných událostí, které od základu mohou změnit i ty nejrealističtější prognózy.
Naše společnost se, na rozdíl od technologií, nikdy nevyvíjela spojitě. Vedle toho, že lidstvo neustále opakuje své chyby, vstupuje do dění celá řada faktorů, které nezávisle na vůli stratégů dokážou změnit svět – například extrémní přírodní události. Než se stala havárie ve Fukušimě, jaderná energetika, byť mnohými nechtěná, měla svou budoucnost. Po této katastrofě ale v mnoha zemích došlo k obratu o 180 stupňů, v jehož důsledku musela celá řada firem zcela změnit svou podstatu. Při boomu těžby břidlicového plynu jsme se zase mohli přesvědčit o tom, co dokáže vyvolat nadbytek či naopak nedostatek nerostných surovin. V České republice si nyní klademe otázku, k čemu povede rozhodnutí o prolomení limitů těžby. Představte si ale, že se podaří najít zcela nový zdroj levné energie nebo se alespoň efektivně vyřeší její akumulace. A jak se do toho všeho promítnou dnešní geopolitické změny, nenastane další nečekaná ekonomická krize?
Bez ohledu na tyto zvraty si ale troufnu tvrdit, že vývoj půjde směrem ke zvyšování výkonu a inteligence výrobků a zařízení. Tento proces již probíhá a díky němu se nám technologie doslova mění před očima. Není to tak dávno, kdy mobilní telefon existoval pouze v podobě kufříku a jeho možnosti byly omezeny na samotné volání, na počátku neexistovaly ani textové zprávy. Dnes můžeme mít v kapse telefon, který má výkon větší než počítače, jež řídily přistání na Měsíc. Tím klíčovým hybatelem budoucnosti by měla být mnohem výraznější schopnost komunikace přístrojů, než je tomu dnes. V průmyslových aplikacích se dokonce bude jednat o zásadní nutnost. Je to i jedna z podstat konceptu Průmysl 4.0, jehož naplnění patří k prioritám společnosti Siemens.
Jednotlivé přístroje budou postupně transformovat a rozšiřovat svoji funkcionalitu. Domnívám se, že díky schopnosti integrovat prvky umělé inteligence do takřka čehokoliv, přesáhnou současné výrobky hranice svého dnešního využití. V návaznosti na rozšíření funkcí se přístroje budou výrazně měnit, nebo dokonce budou vzájemně splývat. Opět platí, že tento proces je již v běhu, čeká nás ale v mnohem větším rozsahu – digitální fotoaparát také původně sloužil pouze k základnímu, nepříliš kvalitnímu zdokumentování reality. Dnes už jej k běžnému focení ani nepotřebujete, máte přece telefon. Pořízené snímky navíc můžete okamžitě upravovat v nekonečném množství aplikací, sdílet na sociálních sítích a podobně. A zajímavé jsou v tomto směru také například debaty o tom, že některé předměty našeho denního požívání, jako jsou oblečení nebo automobily, budou vybaveny mikrodiagnostickými systémy s funkcí průběžného monitoringu našeho zdravotního stavu.
V návaznosti na tento posun bude, podle mého názoru, v následujících letech docházet k postupné změně paradigmat tradičních technologií a fúzím multioborových poznání. Ve stále větší míře se věci kolem nás budou automatizovat – ať už se bude jednat o dopravu, průmysl, energetiku, nebo domácnosti.
Všechny tyto změny by ve svém důsledku měly ovlivnit celospolečenské dění. Doufám, že vysoký stupeň automatizace povede k nižším nákladům, čistšímu životnímu prostředí a pohodlnějšímu životu. Měli bychom se ptát, jestli není na místě obava z toho, co se stane, když lidem ubudou starosti a nad řadou věcí nebude nutné přemýšlet. Nedojde k určité stagnaci rozvoje našeho mentálního potenciálu? V procesu této technologické obměny bychom proto měli hledat další stimuly, které běžného člověka podnítí k tomu, aby dále rozvíjel svou mozkovou činnost. V tom vidím výzvu i pro humanitní obory, které se ve spojitosti s Průmyslem 4.0 budou muset zamýšlet nad zcela novými oblastmi.
Vysoký stupeň automatizace a maximální možná efektivita pravděpodobně umožní pracovat kratší dobu, než je současný pracovní týden. Naši rodiče zažili šestidenní pracovní týden, otázkou ale je, jestli naše děti budou chodit do zaměstnání v pátek. Vzhledem k automatizaci by totiž mohla nastat tak velká produktivita, že díky ní bude vzniklá přidaná hodnota dostačující k tomu, aby vytvořila finanční krytí potřeb lidí během kratší pracovní doby. Poté samozřejmě vyvstane otázka, jak s tímto vzniklým volným časem naložit, otázka, která změní obraz společnosti jako takové. Lidé budou potřebovat zcela novou péči a pozornost, musí jim být nabídnuta možnost rozvíjet svůj potenciál. V této oblasti se proto budou vytvářet nové modely a obchodní příležitosti.
Věřím, že technologie přes veškerý pokrok nevytlačí naše morální hodnoty a nenahradí naše sociální cítění a potřeby. Člověk je tvor společenský, žádná technika by jej neměla ze společnosti vytěsnit, naopak, tuto roli by měla rozšířit a podpořit. Pokud do toho ovšem nezasáhne nějaký jev, který nás vrátí zpátky na úroveň prvobytně pospolné společnosti…
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
