Rozvoj semaforů kopíruje silniční dopravu. Se zvyšujícím se množstvím automobilů vzrůstal počet světelných signalizačních zařízení a z jednoduchých, dálkově ovládaných návěstidel se po nástupu elektronických obvodů postupně stala automatizovaná zařízení propojená do systémů, které umožňují projet na zelenou několik křižovatek za sebou. U světelné signalizace, podobně jako u automobilů, hraje klíčovou roli spotřeba, spolehlivost a bezpečnost. Vědci společnosti Siemens, nyní vyvinuli nejúspornější semafor na světě.
První elektrický semafor začal fungovat 5. srpna 1914 v Clevelandu v americkém státě Ohio. Zařízení se rychle rozšířilo a stalo se jedním z klíčových bezpečnostních prvků silniční dopravy. První semafor dálkově ovládal policista, který tak nemusel stát uprostřed křižovatky. Semafor měl pouze červenou a zelenou barvu a změnu mezi světly oznamoval bzučák. Žlutá barva se přidala až o několik let později zatímco první automatizovaný semafor měl premiéru v roce 1927 v britském Wolverhamptonu. Nejmodernější provedení od vývojářů Siemens pak představuje energeticky nejefektivnější systém světelných křižovatek na světě.
Vývojáři se zaměřili především na spotřebu energie, která se nyní pohybuje v rozmezí 1 až 2 wattů na jeden světelný bod. To znamená, že všechny návěstidla na křižovatce spotřebují tolik energie ročně jako například lednička. Díky nové technologii dosáhl Siemens zlepšení energetické účinnosti semaforů o více než 85 procent, v porovnání se současnou standardní LED technologií, což znamená obrovský přínos pro rozpočty měst a především pro životní prostředí. Nasazení těchto světel je základním kamenem efektivního řízení křižovatek i v tzv. chytrých městech, která do své infrastruktury integrují inteligentní řešení a posilují tak efektivitu nejen dopravy, ale i energetických systémů nebo budov. Pro srovnání, typická křižovatka s žárovkovými semafory má kolem 55 světelných signálů (červený, žlutý a zelený) a s novými semafory by mohla uspořit až 6 000 kilogramů škodlivých emisí oxidu uhličitého ročně. Takzvanou jednowattovou technologii u semaforů Siemens poprvé představil na veletrhu Intertraffic v dubnu 2016.
Za výraznými úsporami stojí několik technologických vylepšení. Tím prvním je nahrazení elektronických systémů, které ovládaly LED světla, digitálními ovládacími moduly. Výsledkem je zjednodušení elektroniky uvnitř semaforu (spínací prvky a rezistory), která až dosud spotřebovávala většinu energie. Ve srovnání s příkonem 60 wattů, který potřebují tradiční žárovky, je u nového semaforu elektřina potřebná pro jednotlivé světelné signály zredukována na jeden až dva watty. Současně nejmodernější LED diody s extrémně nízkou spotřebou elektrické energie dodávají potřebnou světelnou intenzitu.
Nový systém přináší i úsporu servisních nákladů. Optické kontrolní přijímače přímo v návěstidle průběžně kontrolují stav LED diod – měří množství vyzařovaného světla a tuto informaci přenáší do ovladače LED světel. Lze předpokládat, že v budoucnu bude možné i předpovídat selhání některé z jednotek, což umožní preventivní údržbu. Siemens je vůbec první výrobce na světě, který sleduje nejen napětí a proud, ale také svítivost semaforů. Díky tomuto několikanásobnému monitoringu dosahuje tzv. jednowattová technologie nejvyšší úrovně bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích SIL 3 (Safety Integrity Level).
Nový signalizační systém je také odolnější vůči kolísání napětí v elektrické síti, které se vyskytuje stále častěji v souvislosti se zapojováním obnovitelných zdrojů energie. Speciální obvod v signalizačním systému odděluje a chrání napájecí zdroj světel od distribuční sítě, díky čemuž je semafor výrazně méně poruchový. Minimalizací tepelného namáhání komponentů se podařilo zvýšit celkovou životnost zařízení a opětovně snížit náklady na údržbu. V současnosti jsou v provozu první instalace v Bolzanu v Itálii a v Bietigheim-Bissingenu nedaleko Stuttgartu v Německu.
Představte si město velké jako Berlín. Kdyby se vybavilo touto technologií, ušetřilo by přibližně 2 000 tun emisí a namísto nákladů na energii by v městském rozpočtu zůstalo uspořených 13,5 milionu korun. Pokud by se šetrné semafory nepoužily, ve městě by se v rámci kompenzace emisí oxidů uhlíku mělo vysadit na 2 000 listnatých stromů. Vzhledem k tomu, že typická životnost semaforu je více než 10 let, teprve les s dvěma desítkami tisíc stromů by dokázal potlačit škodlivý vliv křižovatek s konvenčními světly. U měst, která ve velké míře používají v semaforech žárovky s vláknem namísto LED technologií, jsou úspory ještě vyšší. Investice do semaforů na typické křižovatce se vrátí za méně než 5 let a upgrade se vyplatí i v případě, že signální zařízení využívá 230 voltovou LED technologii.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
