Jako o jednom z největších a nejsložitějších stavebních projektů se v odborných kruzích hovoří o několikaleté generální rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Ta se na sklonku loňského roku, u příležitosti oslav 100 let od založení Československé republiky, opět otevřela veřejnosti. Zatím sice jen z části, ale až budou dokončeny všechny expozice, budou moci návštěvníci obdivovat mnoho unikátních sbírkových předmětů, které byly doposud ukryty v depozitářích. Vznikne tak moderní muzejní komplex, který bude rozlohou více než 15 000 metrů čtverečních největší v ČR.
Generální oprava přišla v nejvyšší čas, vždyť Historická budova Národního muzea nebyla od svého vzniku v letech 1885–1891 významněji opravována a navíc byla poškozena dvěma vojenskými útoky – v letech 1945 a 1968. Neblaze se na budově podepsala rovněž výstavba metra a magistrály, která ji odřízla od pulzujícího srdce města. V roce 2011 proto musela být budova z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky uzavřena.
Vzhledem k tomu, že stavba je národní kulturní památkou, probíhala rekonstrukce, započatá v roce 2015, pod pečlivým dohledem odborníků z Národního památkového ústavu. Záměrem projektu bylo, aby se výsledek co nejvíce podobal vzhledu stavby v roce 1891, kdy se poprvé otevřela veřejnosti. Fasáda má proto nyní světlejší odstín („památka“ na okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 – stopy po kulkách na čelní fasádě – byla zachována), nad hlavní schodiště se vrátilo původní malované zasklení stropu, které bylo zničeno a po mnoho let nahrazeno obyčejnými skleněnými a plexisklovými tabulemi, zrestaurovány byly také detaily panteonu a u fontány muzea se opět objevily vlajkové stožáry. Jednou z atraktivních novinek prohlídky bude určitě vstup do kopule, odkud se skýtá překrásný výhled na Prahu.
„Rekonstrukce Historické budovy je jednou z největších a nejsložitějších rekonstrukcí v historii České republiky jak svou velikostí, tak rozsahem prací. Jsem velice rád, že se nám podařilo v rekordním čase 42 měsíců splnit slib a budovu uvést do zkušebního provozu u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Jeho slova potvrdila ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková: „Z pohledu památkové péče jde o nejkomplikovanější a nejsložitější obnovu v dějinách. Snoubí se tu potřeba uchování hodnot, ale také nutnost nastavení moderních technologií, aby Národní muzeum bylo srovnatelné se světovými muzei.“
V letošním roce by měla být celá budova uvedena do řádného provozu. Vedle aktuálních výstav by se návštěvníkům měly otevřít i stálé expozice, včetně přírodovědeckých s proslulou velrybou – plejtvákem myšokem. I ten prošel rukama restaurátorů, a nejen českých. S restaurováním pomáhali odborníci z Přírodovědeckého muzea v Londýně, kde zhruba před rokem instalovali podobnou kostru. K vidění bude také sedmnáctimetrový model krakatice, nová vycpaná zvířata, jediná na našem území nalezená kost dinosaura nebo osmdesátikilogramový meteorit. Na přelomu letošního a příštího roku bude možné v Historické budově navštívit zcela nově koncipované expozice Příroda a Zázraky evoluce. V listopadu se v Nové budově rovněž otevřou expozice Dějiny 20. století a Dětské muzeum. Samostatným expozičním celkem bude Spojovací chodba, která pod zemí propojí Historickou a Novou budovu. I ta by měla být zpřístupněna na přelomu roku. Od června 2020 pak budou mít návštěvníci možnost vstoupit i do dalších stálých expozic. V Historické budově se bude jednat o expozice sjednocené pod názvem Dějiny, dalšími výstavními celky budou Lidé: Člověk, společnost a kultura v minulosti a Klenotnice a mincovní kabinet.
Vizualizace plánovaných expozic, které budou k vidění na přelomu roku.
Stavba novorenesančního paláce Národního muzea podle projektu architekta Josefa Schulze, dokončená v roce 1891, byla vyvrcholením desítky let trvajících vlasteneckých snah o vybudování reprezentativní budovy této instituce. Již záhy po jejím otevření se však ukázalo, že budova nemá dostatek prostoru pro depozitáře. To však nijak nebránilo tomu, vytvořit v ní atraktivní expozice. Zvláště ty přírodovědecké, včetně jejich mobiliáře, jsou dnes jako celek považovány za historickou památku. K prostorovým limitům se postupem času přidávaly další a další nedostatky a závady, které v roce 2011 vyvrcholily uzavřením celé budovy z bezpečnostních důvodů a zahájením příprav generální rekonstrukce. Její nezbytnou součástí byla rovněž instalace nejmodernějších kontrolních a bezpečnostních technologií, včetně systému elektrické požární signalizace typu (EPS) Sinteso od společnosti Siemens ČR.
„Národní muzeum nyní disponuje systémem, který úspěšně chrání pracovníky muzea, jeho návštěvníky a v neposlední řadě i exponáty v kvalitě, která je srovnatelná s nejlépe zabezpečenými objekty podobného charakteru v Evropě i ve světě. Tento systém zahrnuje veškeré v současné době dostupné metody detekce požáru doplněné kvalitním vyhodnocením falešných poplachů,“ řekl Jaroslav Pastyřík, obchodní zástupce divize Building Technologies společnosti Siemens.
V budově byl zároveň instalován systém měření a regulace (BMS), který představuje novou éru v nasazování řídicích systémů pro tzv. inteligentní budovy. Skládá se z grafické nadstavby platformy pro komplexní řízení budov Desigo CC, která poskytuje uživatelsky příjemné prostředí pro zobrazování regulovaných objektů a jejich hodnot a integruje ostatní systémy použité v budově. Systémy třetích stran lze do BMS plnohodnotně integrovat při zachování komfortu zobrazení a ovládání za podmínky, že splňují požadavky komunikačních standardů.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
