Město Pardubice patří v rámci České republiky k několika málo regionům, které jsou velmi aktivní v projektu Smart Cities, tzv. chytrých měst. O tom, jak by měly vypadat Pardubice v roce 2020 a jaké cesty vedou k naplnění těchto vizí, jsme hovořili s primátorem města Pardubice Martinem Charvátem.
V byznysové oblasti jsou Smart Cities považovány za další etapu průmyslové revoluce, tzv. čtvrté průmyslové revoluce, a současně pro veřejný sektor představují velkou příležitost aplikovat zde nejnovější technologie i na druhou stranu připravit města pro občany co nejlépe. Aby byla skutečně moderní a rozvíjející se. Já osobně jsem se pustil do projektu Smart Cities proto, že mým mottem, se kterým jsem šel do politiky, bylo „zajistit rozvoj města Pardubic“. Dlouhou dobu jsem jezdil na různé semináře, studoval i zahraniční projekty a pomalu jsem začal zjišťovat, že se jedná spíš o mediální bublinu. Proto jsme si u nás v Pardubicích vytvořili vlastní pracovní tým, který jsme centralizovali pod projekt Smart City Point. Zde bychom chtěli zformovat projektové zázemí odborných garantů pro oblast Smart Cities, a to jak pro dodavatele technologií, tak i tzv. měkkých projektů.
Oslovila mě skupina podnikatelů, lidí z Pardubic, že vnímají problematiku Smart Cities jako velmi komplikovanou a že by chtěli založit platformu, která by mohla městu v tomto projektu pomoci. Dnes s nimi jako město máme podepsané memorandum a máme za sebou i první konferenci, která proběhla v červnu. Byla to ve své podstatě diskusní platforma, kde se zástupci veřejné správy mohli bez problémů potkat se zástupci průmyslu, ať již z oblasti technologií, nebo technických řešení, a pohovořit si o tom, co vlastně znamená plán Smart Cities pro město Pardubice.
Smart City Point je tedy prostředí, které sdílejí zástupci univerzity, hospodářské komory, oslovujeme i další partnery, což by měli být zástupci z podnikatelské sféry, kteří jsou schopní a ochotní se v tomto úvodu s námi podělit o svoje know-how. A namalovat s námi „cestovní mapu“, jak by Pardubice mohly vypadat v roce 2020. To je náš vizionářský cíl.
Definic je spousta, ale my jsme se ztotožnili s řešením, které říká, že je potřeba vytvořit tzv. vertikály. Tzn. nadefinovat si potřeby města, avšak ne ve smyslu, co město potřebuje, ale co by mělo potřebovat. Musíme popsat všechny oblasti a najít pro ně vhodné partnery, kteří by nám pomohli nacházet potřebná konkrétní řešení. Jinými slovy, potřebujeme vytvořit první generální projekt, tj. nadefinovat potřeby města, popsat jednotlivé vertikály a k nim přiřadit nejlepší technologická a technická řešení. Nehledáme tzv. výrobky, ale skutečně řešení. Například problematika inteligentní dopravy, což je jeden z pilotních projektů města Pardubice v novém operačním programu, nevyžaduje otázku: „Co nám dodáte?“, ale „Jaká jsou obecná řešení v této oblasti?
Tak například budeme řešit inteligentní křižovatky a inteligentní monitoring města, protože v Pardubicích máme zhruba přes 100 kamer, pomocí kterých můžeme monitorovat dopravu. Tyto kamery jsou umístěny na veřejném osvětlení. Výsledkem by mohla být nějaká aplikace pro občany, která bude co nejlépe generálně řídit dopravu ve městě. Zavede konkrétního klienta na parkoviště, které rovněž budeme monitorovat, současně budeme říkat, kde jsou ve městě zácpy, abychom konkrétního člověka co nejrychleji přivedli k místu, kam se chce dostat. Aby tam mohl zaparkovat, případně přesednout na veřejnou hromadnou dopravu, aby se optimálně dostal třeba v době špičky tam, kam potřebuje. Aby i návštěvník věděl, že v 16 hodin město kolabuje, a chcete-li být co nejrychleji v centru, ať raději přijede už třeba o hodinu dřív, zaparkujte na záchytném parkovišti a jede do centra tramvají. To je podle mě cíl Smart City řešení.
Na jaké další oblasti chcete tato řešení rozšířit?
Projektů bude samozřejmě mnohem víc. Chceme řešit cyklodopravu ve městě, odpadové hospodářství, energetické úspory apod. To by měl být právě cíl toho projektu: popsat všechny potřeby města. Je to otázka řešení veřejného prostoru formou sdílení informací. Těch oblastí je z mého pohledu opravdu mnoho. Nechci se soustředit na pár dodavatelských řešení, ale skutečně popsat město jako živý organismus a najít cestu, jak ho do budoucna co nejlépe řídit.
Rok 2020 je provázán s ukončením generálních výzev současných operačních programů, které běží od r. 2014 do r. 2020. Také vláda má své strategické cíle a mj. se do r. 2020 zavázala k určitým energetickým úsporám. Jednotlivá ministerstva připravují na toto období; i my se na ně chceme dobře připravit. Dnes jsou Pardubice v ITI – integrálních teritoriálních investicích – jedním z nositelů a jedním z páteřních projektů je právě doprava. Je to projekt, který se prolíná celým Smart Cities. Proto jsme si vytyčili rok 2020, poněvadž my už dané projekty chceme připravovat a řešit a přiřazovat k nim projekty další. Nelze to chápat tak, že by v r. 2020 mělo být vše hotové. Chceme ale mít v tom roce rozpracovány všechny oblasti a vědět, kam do r. 2020 můžeme vizuálně dojít s jednotlivými body. Stanovit si další horizonty, kdy např. v tomto městě budeme schopni inteligentně řídit odpady – od separace přes likvidaci.
Jsme zatím na počátku tohoto projektu a kolegové spustili teprve první mediální kampaň. Lidé by se do toho měli aktivně zapojit a psát, co by ve městě chtěli. Na červnové konferenci jsme mimo jiné jasně představili vize našich občanů. Tím se projekt odstartoval a do září bychom chtěli mít hotové určité materiály, se kterými následně půjdeme mezi občany a budeme s nimi o tom mluvit. Chytré město je také o tom – být otevřený. Očekávám, že lidé, hlavně ti mladí, tento projekt přivítají. Už teď vlastní téměř každý člověk chytrý telefon plný aplikací, prostřednictvím kterých sdílí svůj život s ostatními. Pokud toto přeneseme do života města, tak lidé budou vědět, že mohou nejen cestovat po chytrých mapách, ale budou mít přímo aplikaci, kde si rozkliknou, kdy jim jede autobus, kdy se koná nějaká akce ve městě, současně si na ni objednají vstupenku a rovnou ji zaplatí ze své městské karty. Dnes máme ve městě Pardubice 25 000 uživatelů městské karty. V rámci projektu ITI se připravuje její silný refresh. Do budoucna se ale tato karta nepochybně může stát součástí této mobilní aplikace. To je moje vize.
Samozřejmě, toto je nepostradatelná součást Smart Cities a s partnery ji řešíme. Město Pardubice ale v tomto směru není úplně pozadu. Máme tu metropolitní optickou síť a paralelně máme rozpracovaný projekt polytechnických dílen. V rámci operačních programů jsme zmapovali na všech školách možnosti a příležitosti rozvoje technického vzdělávání. Dnes už je tento projekt dokončený a my víme, kde a na kterých školách potřebujeme postavit fyzikální dílny, chemické laboratoře, polytechnické dílny. Součástí tohoto projektu byl i mapping toho, jak jsou jednotlivé dílny pokryty z hlediska internetu. To tedy již máme zjištěno zároveň s posílením konektivity na jednotlivých školách. A samozřejmě není problém v rámci projektu Smart Cities toto rozšířit i na veřejný prostor a řešit město jako takové, aby bylo pokryto opravdu silnou konektivitou.
Z hlediska energetiky je mojí vizí vytvořit téměř vlastní distribuční síť a zaměřit se na lokální energetické zdroje. Město Pardubice má vlastní síť pro trolejbusy, takže máme obrovskou spotřebu elektrické energie. Máme ale také plochy, jako jsou parkoviště, paneláky, které lze využít k umístění solárních panelů. Dnes už lze realizovat i panely předsunuté před fasády, které fungují také jako stínicí prvky, a současně vyrábějí elektřinu. Máme společnost, která se zabývá spalováním odpadu. Máme partnera, elektrárnu Opatovice, který patří k dodavatelům jedné z nejlevnějších energií. Další zdroj je v Synthesii. Může se klidně stát, že za deset let nastane blackout. Třeba v té době již budeme schopni si sami vyrobit dostatek energie, aby se nás to nedotklo.
Máme partnery i na řešení elektromobility. Zavádění elektrobusů zatím neplánujeme, poněvadž pořád ještě na tom nejsou technologicky tak, aby nám nahradily trolejbusy. Plánujeme výstavbu dobíjecích stanic – zde komunikujeme se třemi partnery. Město Pardubice je známé jako město na kole. Mezitím se ale rozmohl boom elektrokol. Proto připravujeme i projekty elektrodobíjecích stanic. Máme rozpracovaný cykloprojekt, v rámci něhož bychom chtěli postavit čtyři cyklověže, které by současně sloužily jako dobíjecí věže pro elektrokola. Plánujeme také systém bike-sharing, tj. sdílení kol i elektrokol.
Pokud nám partneři z průmyslu potvrdí, že na všechny tyto naše vize existují řešení, nic nebrání k vypracování projektu a Pardubice budou připraveny na příchod čtvrté průmyslové revoluce, která se i u nás rozbíhá v plném proudu.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
