Národní akční plán pro chytré sítě: SCHVÁLENO

Elektřinu z centrálních zdrojů doplňuje ve stále větší míře energie zejména ze solárních a větrných elektráren. Dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů však mají kvůli závislosti na počasí kolísavou povahu, a tak zavedení a využití chytrých sítí, tedy Smart Grid, bude v blízké budoucnosti nezbytností. Je také třeba zajistit kvalitní integraci výroby z malých zdrojů připojených do distribuční sítě, jejichž typickými představiteli jsou malé solární elektrárny na střechách rodinných domů, které částečně pokrývají spotřebu domácností. Technologický pokrok, lepší dostupnost a snižování administrativních a legislativních bariér přinesou v příštích letech další rozvoj těchto zařízení.

Net metering

Na trhu s elektřinou bude také stále více spotřebitelů – výrobců. „Lidem, kteří o to budou mít zájem, opatření v národním akčním plánu umožní mnohem efektivněji hospodařit s energií, kterou si nakoupí, či sami vyrobí, což v konečném důsledku samozřejmě povede k úspoře,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Právě tito malí výrobci elektřiny ocení tak zvaný „net metering“. Podmínky pro jeho využívání na obchodní bázi by měly být vytvořeny do konce roku 2015, a to především ty legislativní. Například – pokud zákazník elektřinu, kterou doma vyrobí, okamžitě nespotřebuje, vyžije ji pro své obchodní účely obchodník. „Vrátí“ ji podle dohodnutého způsobu ve chvíli, kdy „domácí výroba“ zákazníka nepokryje jeho spotřebu. V takovém případě již zákazník nebude platit za elektřinu jako za zboží, ale uhradí pouze regulované složky za distribuci vztažené na objem elektřiny, který „přeteče“ z distribuční soustavy do jeho odběrného místa.

Všichni spotřebitelé nejsou aktivní

Využívání prostředí chytrých sítí bude nezbytné pro rozvoj trhu s elektřinou a také pro jeho využívání aktivními spotřebiteli, kteří si přejí získat větší svobodu a nezávislost při rozhodování o zajištění svých energetických potřeb. Stále však zůstane velká skupina zákazníků, kteří preferují jednoduchost a o elektřinu se starat nechtějí. Energetika by proto měla uspokojit potřeby obou zmiňovaných skupin: pro aktivní spotřebitele elektřiny vytvořit svět chytrých sítí, a pro ty ostatní zachovat „jednoduchý“ svět, ve kterém se elektřinou nemusejí příliš zabývat.

Něco to bude stát

Investice do chytrých sítí jsou investicemi do infrastruktury a promítnou se do regulované složky ceny za elektřinu. Uživatelé chytrých sítí by se na jejich zavedení měli do jisté míry finančně podílet, a to i přesto, že na pokrytí vícenákladů budou v maximální možné míře využity peníze z evropských fondů. Tyto služby budou rovněž financovány prostřednictvím tarifů, a tak realizaci NAP SG bude muset doprovázet úprava tarifního systému. Nový tarifní systém implementovaný k 1. 1. 2016 bude maximálně adresný, aby zabránil diskriminaci v elektroenergetice a motivoval účastníky trhu k efektivnímu chování na ekonomické bázi. Měl by vést rovněž k úsporám energie a nákladů. NAP SG předpokládá postupné zavedení chytrých sítí a dalších opatření v několika etapách, národní akční plán totiž pracuje s horizontem až do roku 2040.

Co je také součástí plánu realizace Smart Grid v ČR

• Dokument obsahuje legislativní a technické podmínkypro provozování zdrojů do 10 kW včetně zjednodušenéhopřipojování.
• Plán definuje základní podmínky chránění a bezpečnosti v ostrovních provozech se zdroji připojenými přes střídače.
• Je v něm zahrnuto rozšiřování OZE včetně řízení těchto decentralizovaných zdrojů v souvislosti se stabilitou a řízením bilance v energetické soustavě.
• Součástí plánu je také pilotní projekt ověřující nové technologie, komunikace a měřidla v souvislosti s budoucím nasazováním Smart Grid v ČR.
• Ostatně – nasazování Smart Grid bude aktualizováno na základě vyhodnocení podobných pilotních projektů.
• Od 1. 7. 2015 je možno na základě přání zákazníka poskytnout modulární chytrý elektroměr s GPRS komunikací, je však nutno zajistit dostatečné kapacity datových centrál. Stejně tak je nezbytné zajistit měření činného výkonu, a to jak odběru, tak dodávky.
• V plánu je uvedena definice způsobu poskytování dat ze systému chytrého měření koncovým zákazníkům v místě spotřeby.
• Do konce roku 2017 je nutné definovat standardy měřených veličin a vyhodnotit způsob zavedení inteligentního měření nákladově efektivním způsobem. K tomu poslouží vybavení měřidly včetně definice rozsahu a objemu přenášených dat.
• Musí být zdokonalen systém poskytování informací elektronickým způsobem.
• I nadále bude paralelně využíváno hromadné dálkové ovládání, především v souvislosti s mimořádnými stavy. Díky novým technologiím bude primárně možné realizovat spínání spotřebičů u koncových odběratelů elektrické energie v závislosti na situaci v lokální distribuční soustavě a vlivu připojených OZE. To bude také vyžadovat podporu legislativy a vhodné nastavení tarifního systému.
• Budou dokončeny aktualizace energetických koncepcí krajů.
• Plán zahrnuje zpracování postupu automatizace DTS a také popis postupné realizace.
• V plánu je také rozvoj instalací akumulace v prostředí energetické soustavy ČR.
• Důležitou součástí je nový tarifní systém.
• Dokument řeší také zajištění evidence všech odběrných a předávacích míst v OTE.
• A samozřejmě – vývoj české legislativy bude formován klíčovými politikami EU.