Námořní doprava v elektrickém kurzu

V současné době se po světě plaví kolem 80 plavidel na LNG. Jejich masovějšímu prosazení nebrání ani tolik technické problémy, jako spíše počáteční vysoké investice do plnicích stanic v přístavech. Provozní přednosti těchto plavidel jsou však nepopiratelné. Nedávno byly uvedeny do služby dva trajekty na LNG, plavící se pod vlajkou norské společnosti Fjord Line. Tato plavidla vypouštějí ve srovnání s dieselovými motory o 92 % méně NO_X, o 23 % méně CO₂, o 98 % méně CO₂ a síru nevypouštějí vůbec.

V norských vodách se dnes plaví absolutní technologická špička. Leccos o tom ví i inženýr Odd Moen, který má v Norsku na starost prodej lodních technologií společnosti Siemens. Jeho vize trajektu na elektrický pohon plavícího se po norských fjordech se totiž již stala realitou. Plavidlo, které nevydává téměř žádný zvuk a neprodukuje vůbec žádné emise – tím se zatím nemůže pochlubit žádná jiná loď tohoto typu na světě. Rejdařství Norled, které trajekt provozuje, na počátku letošního roku získalo koncesi ke komerčnímu provozování trajektového spojení mezi vesnicemi Lavik a Oppedal ležícími na březích Sognefjordu. Dieselové lodě na této trase brzy skončí. Není divu, vždyť jejich ekologická zátěž není zanedbatelná – ročně spotřebují kolem 1 milionu litrů nafty a do ovzduší vypustí 2 680 tun CO₂ a 37 tun NO_X.

Problém, jak dosáhnout toho, aby baterie dokázaly pokrýt výkon motorů a intenzitu provozu trajektu, vyřešil jednoduchý nápad. Inženýři ze společnosti Siemens nainstalovali na každém molu jednu lithium-iontovou dobíjecí stanici, která baterie trajektu po zakotvení rychle doplní elektřinou. Poté se sama pomalu dobíjí z elektrické sítě, dokud loď znovu nepřipluje. Baterie trajektu se dobíjejí přímo ze sítě pouze v noci, kdy je loď mimo službu a dobíjení může probíhat pomalu.

Terminál s parametry hodinového strojku

Trajektová přeprava osob má jistě svůj půvab, ekonomicky klíčová je ale v dnešním světě lodní přeprava zboží na velké vzdálenosti. Množství zboží, které se přepravuje po moři, je obrovské a stále roste. To vyžaduje velmi propracovaný logistický řetězec. Aby se nepřetrhl, musí se v přístavech zboží překládat stále přesněji a rychleji. To znamená, že vše, od činností obřích portálových jeřábů po pohyby tisíců kamionů a vlaků zajišťujících spojení s vnitrozemím, musí „šlapat jako hodinky“. 

Všechny činnosti odehrávající se v přístavním kontejnerovém terminálu proto musejí řídit nejmodernější logistické systémy. Avšak i tyto systémy jsou neustále konfrontovány s novými úkoly a problémy. Nákladní lodě totiž stále rostou: jestliže v polovině 90. let minulého století měly největší z nich kapacitu kolem 7 000 TEU, dnes dokážou pojmout až 20 000 TEU. Když taková loď připluje do přístavu, musejí se portálové jeřáby rozjet na plné obrátky a veškerá logistika terminálu běžet „jako na drátkách“. Stačí však, když kamiony uvíznou v dopravní zácpě, která v okolí přístavních měst bývá běžným jevem, a logistický řetězec se přetrhne.

Méně emisí a dopravních kolapsů

Specialisté společnosti Siemens proto vyvinuli několik technologií, které pomáhají účinnost přístavního provozu zvýšit. Jednou z nich je speciální trolejové vedení, které bylo nainstalováno podél příjezdových komunikací do přístavů v Los Angeles a Long Beach. Systém, nesoucí název eHighway, umožňuje elektrickým a hybridním nákladním vozům pohybovat se po těchto komunikacích, aniž produkují škodlivé emise.

Technologie Siemens se uplatňují také v německém přístavu Duisburg, který je s 21 doky a 16 kilometry hrází největším říčním přístavem na světě. Každý rok se v něm přeloží více než 120 milionů tun zboží. Daní za toto rekordní množství je ale kolabující doprava ve městě. V roce 2008 proto přístavní operátor Duisport požádal společnost Siemens, aby optimalizovala pohyb nákladních vozidel uvnitř i v okolí přístavu. Vznikl tak integrovaný naváděcí systém ITG, který nákladním vozidlům v okruhu zhruba 20 kilometrů kolem přístavu napovídá, jak se do něj dostanou nejrychleji.

Zefektivnit však lze i rychlost nakládky a vykládky samotných lodí, tedy rychlost práce portálových jeřábů.

„V příštích několika letech budou portálové jeřáby řízeny dálkově,“ předpovídá Carsten Köhler, obchodní ředitel divize Process Industries and Drives společnosti Siemens. „Při zrychlení jeřábových kabin působí na operátory poměrně velké síly. Díky dálkovému ovládání od společnosti Siemens však operátoři budou moci s portálovými jeřáby pohybovat zcela bezpečně ze vzdáleného řídicího centra jen s pomocí joysticku a monitoru,“ vysvětlil.

Tato nová technologie, jež nese název Simocrane, může zkrátit dobu překládky a zároveň snížit spotřebu energie. Systém průběžně kontroluje pohyb jeřábu tak, aby se kontejnery při manipulaci nehoupaly nebo aby nezkřížily nosnou kabeláž. Okolí každého kontejneru sledují kamery. Systém záběry okamžitě vyhodnocuje a na jejich základě kontejnery s nejvyšší přesností umísťuje na návěsy kamionů.

Tato technologie umožňuje rovněž rekuperaci energie: když je při překladu náklad snášen z výšky na zem, potenciální energie se přeměňuje na energii elektrickou. Tu pak lze odevzdat do elektrické sítě nebo použít přímo pro portálový jeřáb.

Spustit kotvu a připojit loď do zásuvky

Značné množství elektrické energie spotřebují i samotné lodě. Kotví-li v přístavu, používají k její výrobě dieselové generátory a v přístavních městech proto patří k velkým znečišťovatelům ovzduší. Jedním ze způsobů, jak toto znečišťování omezit, je nasazení systému Siharbor od společnosti Siemens. Siharbor umožňuje připojit loď „do zásuvky“ na souši a dieselové generátory lze tím pádem zcela vypnout. Tento systém se již používá například v přístavech Lübeck či Hamburk.

Inovovat svou infrastrukturu potřebuje z důvodu značného nárůstu přepravovaného zboží mnoho přístavů po celém světě. Kromě krátkodobého poklesu přepravních objemů za finanční krize v letech 2008 a 2009 roste přeprava po moři nepřetržitě od poloviny 80. let minulého století – z 3,3 miliardy tun v roce 1985 na 9,6 miliardy tun v roce 2013. Široká škála řešení, kterou má v zásobě Siemens, zajistí, že i při pokračujícím růstu námořních přeprav se zboží v přístavech bude překládat rychle a bezpečně.