Mechanický strojek je symbolem hodinářského průmyslu. Nezměnilo se to ani v dobách, kdy toto odvětví zaplavili japonští výrobci se svojí levnější elektronickou alternativou.
Cílem všech hodinářských mistrů je přesnost. V klasických mechanických hodinkách se řídí pomocí oscilátoru s vláskem zkrouceným do spirály. Systém vynalezl v roce 1675 Christian Huygens. Každou součástku od té doby nějakým způsobem zdokonalili, ale všechna vylepšení zůstala založená na původním řešení. Systém holandského vědce má i přes nespornou spolehlivost své limity – například citlivost na gravitaci a teplotní změny. Tři století se zdálo, že konstrukční omezení mechanického strojku nebude hodinářský průmysl schopen překročit.
Švýcarský hodinářský gigant TAG Heuer přišel s revolučním nápadem – odstranil oscilátor s vláskem. Mnozí toto radikální řešení přirovnávají k přelomovému objevu Ch. Huygense. Koncept nese název Mikrogirder a bezpochyby odstartoval novou éru výkonných a energeticky úsporných strojků, které jsou schopny měřit neuvěřitelně malé zlomky času. TAG Heuer v mechanickém chronografu Mikrogirder nahradil oscilátor s vláskem dvojramennou pákou, spojenou s lineárním oscilátorem s pravidelně stejnými kmity. Výsledkem je přesnost jedné dvoutisíciny sekundy a dalším přínosem je úplné odstranění gravitačního problému. Nedochází už k nežádoucí ztrátě kmitů.
Hodinářský průmysl kráčí vstříc budoucnosti, ale přísně se přitom drží tradice. Jako by platilo pravidlo: jakkoliv futuristické hodinky musejí mít mechanické srdce. Platí to jak pro hodinářské pionýry, jako je TAG Heuer, tak i pro mladé inovátory z HYT. Jejich prvotina má jednoduché označení H1. Mechanický strojek je vše, co z původního hodinářství zůstalo. Odlišný a ojedinělý je princip ukazování času. Tradiční ručičky nahradila kapalina, takže hřídel mechanického strojku pohybuje písty naplněnými tekutinou. Autorem myšlenky je hodinářská legenda Jean-Francois Mojon, který pro HYT sestrojil ručně natahovaný kalibr s frekvencí 4 Hz a pohybovou rezervou 65 hodin. Přesný čas ukazuje žlutozelená luminiscenční kapalina na bázi alkoholu a čirá olejovitá tekutina. Rozdílná hustota alkoholu a oleje nedovoluje jejich smísení, takže hranice ukazující přesný čas je úplně ostrá. Výjimečný je ciferník, který si zachoval pouze kruhový tvar. Polovinu plochy zabírají písty, zbytek vyplňuje subciferník minut na pozici dvanácté hodiny, turbínové kolečko sekund a vpravo je uložen indikátor rezervy chodu. Ideální způsob, jak mechanickému stylu dodat přitažlivý obal.
Někdy možná jde pouze o módní výstřelek ve snaze co nejvíc překvapit. Jindy, zvláště u skutečných mistrů, jde o přesvědčení a filozofii. Druhým případem je Max Büsser s přáteli, čili MB&F, kteří vyrábějí výjimečné hodinky. Nabídl už hodinky připomínající kosmickou loď ze Star Wars, žábu s vykulenýma očima anebo ležatou osmičku. Jednoho dne si M. Büsser zkusil představit, jak by asi vypadaly jeho hodinky, kdyby se narodil o sto let dříve a nemohl se inspirovat futuristickými sci-fi příběhy ani moderní architekturou. Byl by odkázaný jen na teplovzdušné balony a Eiffelovu věž. Výsledek nese název Legacy Machine N°1. Hodinky mají nezvykle kulaté pouzdro, které korunuje zaoblené safírové sklo, pod nímž je jako v akváriu vystaven pohyblivý zázrak. Oscilátor je umístěn nad dvojicí číselníků zobrazujících čas ve dvou zónách. A světové prvenství? Také tu existuje: vertikální ukazatel rezervy chodu. Mistr M. Büsser se při tvorbě tohoto díla spojil s dalšími odborníky. Strojek zhotovil J.-F. Mojon, autor hodin HYT H1, design měl na starosti finský hodinářský génius Kari Voutilainen. Vznikl tak jakýsi trojdimenzionální přístroj, exkluzivní kombinace minulosti a budoucnosti.
„Hodinářský průmysl kráčí vstříc budoucnosti, ale přísně se přitom drží tradice. Jako by platilo pravidlo: jakkoliv futuristické hodinky musejí mít nechanické srdce.“
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
