Po takřka půlstoletí od programu Apollo je připravena nová kosmická loď schopná dopravit lidi k jiným vesmírným tělesům – Měsíci, asteroidům i Marsu. Mohla by významně rozšířit naše poznatky o vzdáleném kosmu a otevřít cestu k využití zdrojů z tohoto prostoru.
Loď Orion absolvuje první let 4. Prosince 2014. Vystartuje z komplexu na Misu Canaveral na Floridě – přesně toho, odkud koncem 60. let vynášely rakety Saturn astronauty na cestu k Měsíci. První test se uskuteční bez posádky a kabina dvakrát obkrouží Zemi ve výšce šesti tisíc kilometrů (což je 15krát dál než vesmírná stanice ISS). Orion poletí v „odlehčené“ verzi bez servisního modulu, avšak i přesto prověří takřka všechny kritické operace. Vesmírná agentura NASA chce otestovat hlavně bezpečný návrat na Zemi. Kabina proto vstoupí do atmosféry rychlostí okolo třiceti tisíc kilometrů za hodinu, což je asi osmdesát procent rychlosti výprav letících od Měsíce a asteroidů.
Orion je prvním článkem nové generace kosmických dopravních prostředků – váží 21,5 tuny a v kabině s objemem deset metrů krychlových pohodlně odveze čtyři astronauty, v případě potřeby i šest. Na její konstrukci se podílela i značka Siemens – konstruktéři využili digitální avatary Jacka a Jill, aby vyřešili ideální prostorové uspořádání v kabině. Počítač na palubě dokáže zpracovat 480 milionů instrukcí za sekundu, je tedy 25krát rychlejší než počítače na ISS a 400krát překonává počítače v raketoplánech. Poněvadž výpravy potrvají několik měsíců, je potřeba vyzkoušet, jak systémy lodě odolají extrémnímu chladu, záření a vibracím při startu a přistání.
Letovým testem č. 1 se začne „horká fáze“ americké pilotované kosmonautiky, jejímž cílem je průzkum vzdáleného vesmíru. Až tak horká ale nebude – bývalý americký prezident Barack Obama stanovil termín „dobytí“ asteroidu až na rok 2025. To se odráží i v poměrně dlouhých časových intervalech mezi jednotlivými kroky. Loď Orion si počká na další zkoušku do prosince 2017. Tehdy bude připraven premiérový start nové superrakety SLS (Space Launch System), schopné vynést na oběžnou dráhu více než sedmdesát tun nákladu. V rámci zkoušky hardwaru SLS/Orion kabina bez posádky pasivně obletí Měsíc.
Váží 21,5 tuny a v kabině s objemem deset metrů krychlových pohodlně odveze čtyři astronauty, v případě potřeby i šest. Na její konstrukci se podílela i značka Siemens.
Další datum startu je stanoveno na rok 2021 – na řadu přijde dlouho očekávaný první pilotovaný let Orionu. Cíl výpravy zatím není určen, původně se uvažovalo o dvou- až třítýdenní výpravě na oběžnou dráhu Měsíce. Nabízí se však i atraktivnější scénář. Vědci z Kerckova ústavu pro vesmír, který je společným pracovištěm Kalifornského technického institutu a Jet Propulsion Laboratory, přišli vloni s nápadem, aby astronauti prozkoumali asteroid, který do prostoru Měsíce přitáhne automatická sonda.
Návrh dostal název Asteroid Redirect Mission a NASA ho oficiálně přijala. Ve hře jsou dvě varianty. První uvažuje o transportu menšího asteroidu do hmotnosti 150 tun (na Zemi by ho odvezl tucet tatrovek). V druhém případě by sonda z mohutnějšího tělesa odloupla kus horniny a k Měsíci dotáhla jen uvolněný balvan. Scénář „přesměrovací“ mise počítá se startem robota v roce 2019. Za rok by dorazila k cíli, asteroid zachytila do soustavy airbagů a o rok později s ním zaparkovala u Měsíce. Tam si náklad převezmou astronauti a v relativní blízkosti Země si odzkoušejí jemné manévry okolo asteroidu, odběr vzorků i manipulaci s materiálem. Bonusem projektu bude „kosmický traktor“ – technologie přesměrování vesmírných objektů, která by nás jednou mohla zachránit před osudem dinosaurů. Okolo Země létá nejméně sto tisíc těles, na která je třeba dávat si pozor.
Na dokončení technologie STS/Orion je do roku 2020 vyčleněno dvacet miliard dolarů, což je v dnešních cenách zhruba polovina nákladů na vývoj raketoplánu. Efektivita obou systémů je nesrovnatelná – úvodní verze STS vynese na oběžnou dráhu více než sedmdesát tun, tedy čtyřnásobek možností raketoplánu, přičemž cena jednoho startu bude třetinová. Program asteroidů počítá se sedmi výpravami. Jejich cíle ještě nejsou určeny, ale od roku 2025 by měly směřovat k asteroidům do vzdálenosti sedm až deset milionů kilometrů (asi pětina cesty k Marsu). Astronautům se otevřou jedinečné výhledy na soustavu Země-Měsíc, jaké neměli šanci vidět ani veteráni z programu Apollo. Vývoj technologie se nezastaví ani po roce 2020. Raketa STS „povyroste“, dostane nové motory a po zvýšení nosné kapacity na 130 tun se stane suverénně nejsilnější raketou v historii. Přidat se chce i evropská ESA, která už dnes připravuje servisní moduly pro Orion. Na řadu přijdou obytné moduly, laboratoře, manipulační roboty i menší pilotovaná výsadková loď Space Exploration Vehicle. NASA tak postupně skládá mozaiku technologií, která po roce 2030 dovolí zaletět až k Marsu a jeho měsícům. I kdyby posádka na povrchu červené planety nepřistála, během několika týdnů by v bezprostřední blízkosti mohla udělat víc práce, než dosud dokázaly všechny automatické sondy. Technicky může být mise připravena už za patnáct let.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
