Potravinová situace třetího světa může mít nečekané následky, jak jsme viděli v případě eboly. Pokud se má nějak výrazně změnit, musí přijít zásadní změna. Změna, kterou by snad šlo přirovnat ke známé „zelené revoluci“ druhé poloviny dvacátého století. Technologie a plodiny bychom na něco takového mít mohli, říká botanik Jaroslav Doležel.
Druhá zelená revoluce prostě přijít musí. Počet obyvatel se zvyšuje, a že nás bude v roce 2050 o dvě miliardy více, je téměř jisté. A pokud to tak bude, musí se produkce potravin zvýšit až o nějakých 70 či 80 procent. Nejen že výrazně vzroste počet obyvatel Země, ale všichni budou chtít lepší a bohatší stravu.
Podobně jako ta předchozí: bude spočívat ve šlechtění nových odrůd a zavádění odpovídajících zemědělských postupů, včetně vhodného hnojení. Velmi důležité bude prosazení správných agrotechnických postupů, zejména v mnoha zemích Afriky. Zásadní roli budou ale hrát nové odrůdy, které musí mít vyšší výnosy než ty současné. Například pšenice je celosvětově asi na třetině, možná pětině výnosového potenciálu. Bude také nutné omezit posklizňové ztráty a zvýšit odolnost plodin vůči chorobám, škůdcům a klimatickým extrémům. Druhá zelená revoluce je ale nemyslitelná bez využití metod molekulární biologie a biotechnologií, které nejsou levné.
Jsou to především nové odrůdy vyšlechtěné s pomocí metod, které využívají poznatků získaných čtením dědičné informace. A také odrůdy získané genetickými modifikacemi. Téměř dvacet let zkušeností zatím jednoznačně potvrzuje, že takové plodiny jsou pro zemědělce přínosné.
Ano. GMO osivo je sicedražší, ale přináší řadu výhod, včetně úspor na postřicích. Osivo si pěstitelé kupují i dnes, protože jedině tak mají zaručenou jeho kvalitu. U mnohých plodin, jako je například hybridní kukuřice, to ani jinak nejde. Druhá generace rostlin je ze své biologické podstaty prakticky nepoužitelná.
Hlavní metody už známe z praxe a nyní se především dočkáme jejich zlepšování a zlevňování. Jednou z nich jsou již zmíněné genetické modifikace. Nemusí se přitom jednat vždy přímo o vkládání cizích genů, ale o úpravy vlastních genů rostliny. Záleží na cíli: když chcete rýži naučit vyrábět vitamín A, respektive látky, ze kterých si ho naše tělo připraví, tak si musíte pomoci genem jiného organismu, protože v rýži nutná genetická výbava chybí. Ale někdy by jen stačilo upravit, aktivovat či utlumit některé vlastní geny. Tou druhou metodou je klasické křížení, ale podpořené metodami molekulární biologie a genomiky, které umožní přesněji a rychleji vybrat vhodné rodiče a pak i jejich potomky s požadovanými vlastnostmi.
Jaroslav Doležel
Český botanik a šéf olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a regionálního centra Haná stojí spolu se svými kolegy za jedním z největších úspěchů české vědy posledních let. Jeho skupina je klíčovým týmem mezinárodního projektu čtení genomu pšenice, který v důsledku slibuje zvýšení výnosů této klíčové světové plodiny či zlepšení její odolnosti proti nemocem i škůdcům.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
