Trvalá migrace obyvatel do měst dostává dopravní systému po celém světe na hranice jejich možností. Řešení této kritické situace přináší digitalizace, která nejen výrazně zefektivňuje stávající systémy, ale současně usnadňuje a zpříjemňuje lidem kromě cestování i ostatní stránky života ve městech.
Předpovídá se, že do roku 2050 se v důsledku pokračující urbanizace a demografických změn objem dopravy ve městech takřka zdvojnásobí. Takový nárůst nemohou již dnes přetížené stávající dopravní systémy zvládnout. Infrastruktura většiny světových metropolí byla původně koncipována na řádově nižší počet obyvatel. Takto razantní změnu demografického vývoje totiž mohl jen stěží někdo předpokládat. Jako nejjednodušší řešení této situace se nabízí rozšíření linek městské hromadné dopravy, především pak metra. To ale v mnoha případech není možné. Většině měst chybí dostatek místa pro další expanzi a brání jim v tom i řada dalších omezení, například architektonických. Naštěstí nové technologie, které původně vznikly v jiných oborech, vnášejí naději i do řešení dopravy. Tou hlavní je digitalizace.
Jaký efekt může přinést digitalizace a automatizace, dokládá příklad linky 1 pařížského metra. Ačkoliv byla uvedena do provozu před více než sto lety – konkrétně v červenci r. 1900 – dnes slouží jako referenční projekt pro systémy podzemní dopravy po celém světě. Projekt na přestavbu linky 1 pařížského metra byl spuštěn v roce 2008 s cílem plného uvedení do provozu do konce roku 2012. Výsledky se dostavily okamžitě a předčily veškerá očekávání. V dopravní špičce dokáže tato linka přepravit až o 20 % více cestujících oproti stavu před rokem 2008. Hlavním důvodem je to, že se snížily intervaly mezi jednotlivými vlakovými soupravami z dřívějších 105 sekund na pouhých 85 sekund. Současně ale na této lince výrazně poklesla i spotřeba energie, a to o celých 15 %. Dále, díky vylepšenému řízení trakčního systému, se podstatně snížily nároky na údržbu a počet odstavených souprav z důvodu servisních oprav poklesl na minimum. Nový, plně automatizovaný řídicí systém má navíc možnost samostatně rozhodovat o počtu zapojených souprav podle aktuálního stavu hustoty přepravy.
Pařížské metro ale pochopitelně zdaleka není jediné. Plně automatizované linky metra vybavené plně automatizovaným řídicím systémem již fungují ve 35 městech po celém světě v celkovém počtu vyšším než 50. Mezinárodní asociace veřejné dopravy (UITP) předpokládá, že se během následujících deseti let počet automatizovaných systémů metra ztrojnásobí a celková délka plně automatizovaných linek přesáhne 1 800 km.
Je jisté, že přechod ze standardních dopravních systémů na plně automatizované je vysoce náročný proces, který lze ne vždy realizovat hned a v plném rozsahu. Dnešní moderní technologie ale nabízejí i řadu částečných řešení, která mohou i tak být velmi užitečná.
Příkladem může být pokročilý asistenční systém pro řidiče ADAS (Advanced Driver Assistance System). Jeho součástí jsou různá čidla a další detekční zařízení, která dokážou upozornit řidiče na překážku či jiné výstrahy, a to v jeho bezprostřední blízkosti nebo podél celé trasy. Kromě evidentních bezpečnostních výhod přináší tento systém i velké ekonomické úspory díky zvýšené energetické efektivitě. Prototyp tohoto asistenčního systému úspěšně funguje v jihoněmeckém Ulmu. Zde pomáhá řidičům tramvají co nejlépe zvládat jízdu v silném městském provozu. K tomu jim dopomáhá propracovaný systém dopravních radarů a kamer. Čidla a senzory v dopravě ale mohou pomáhat i jiným způsobem. Průběžné sledování teploty v přepravní kabině nebo vizualizace informací o aktuální poloze mohou cestujícím zvýšit kvalitu cestování. Sesbíraná data o aktuálním stavu vozidla lze rovněž využít k predikci údržby a plánování budoucí obnovy vozového parku. Veškerá digitalizace i automatizace by ale zůstala na půl cesty, pokud by nebyla doprovázena masovou elektrifikací. Zatímco u kolejových vozidel se elektromotory používají již zcela běžně, u silničních vozidel jsou zatím stále spíše výjimkou. Přitom elektromotory jsou z hlediska výkonu mnohem efektivnější než motory spalovací a jejich regenerační brzdový systém dovoluje přetransformovat velkou část kinetické energie na skladovatelnou energii elektrickou. Této vlastnosti by šlo velmi úspěšně využívat například u městských autobusů na baterie, které by se mohly dobíjet během krátkých mezizastávek nebo na konečných stanicích. Dobíjecí stanice pro autobusy již fungují ve Vídni, v Hamburku a v Göteborgu.
Na rozdíl od samotných dopravních systémů je digitalizace pro cestující městskými prostředky hromadné dopravy již zcela běžnou záležitostí. Jízdenky si lze kupovat on-line nebo prostřednictvím SMS brány, mobilní aplikace umožňují získat aktuální informace o dopravní situaci, změnách ve vedení linek, jízdních řádech apod. A mnoho dalších aplikací a služeb se připravuje. V současné době se intenzivně pracuje na uživatelské aplikaci založené na řešení SiMobility Connect od Siemens. Cestující jednoduše zadá do aplikace ve svém chytrém telefonu začátek a cíl cesty a způsob dopravy, jaký preferuje, a aplikace sama mu navrhne nejvýhodnější itinerář cesty, zprostředkuje rezervaci a nákup jízdenek a provede i samotnou platbu. Do tohoto systému pak lze zahrnout kromě veřejné dopravy i veškeré další dostupné možnosti, jako například soukromé služby, tedy taxi nebo půjčovny aut či jízdních kol. Aplikace rovněž umí navrhnout alternativní trasy, a to v případě dopravních komplikací, náhlých uzavírek apod. Systémy založené na SiMobility Connect již fungují v ověřovacím provozu v Berlíně nebo v Kolíně nad Rýnem. Během jízdy samotné pak cestující mohou využívat další nástroj mobilní aplikace – SiMobility Flow, který dohlíží nad jejich komfortem během čekání na zastávkách a v době pobytu uvnitř vozidel, autobusů, vlaků atd. Podle individuálního nastavení každého cestujícího ho mobilní zařízení, které má při sobě, informuje o aktuálních změnách v jízdních řádech, možnostech návazných spojů, turistických pamětihodnostech či možnostech nákupů v bezprostředním okolí. Tento systém je již hojně využíván v turisticky atraktivním rakouském městečku Villach nebo v tisíce kilometrů vzdáleném Masdaru ve Spojených arabských emirátech.
Najít cenově nejvýhodnější jízdenku může někdy dát člověku pěkně zabrat. Především turisté často tápou, zda se jim vyplatí koupit si delší časovou jízdenku, anebo platit za jednotlivé jízdy. Situace je o to nepřehlednější, pokud se cestující pohybuje mezi různými tarifními pásmy. Tím to ale nekončí. Další a ne vždy příjemné „dobrodružství“ představuje najít prodejní místo jízdenek a pochopit, jak vůbec prodejní automat funguje. Tyto obtíže by do budoucna měla zcela odstranit mobilní aplikace Be-in/Be-out (BiBo). BiBo funguje na principu komunikace přes Bluetooth. Zařízení umístěná v jednotlivých vozech v metru, v autobusech, v tramvajích apod. si sama naleznou přítomná mobilní zařízení s nainstalovanou aplikací BiBo a příslušná data odešlou do konečné stanice, kde hodlá cestující jízdu ukončit. Cestující pak zaplatí až v okamžiku, kdy z dopravního prostředku vystupuje, přičemž aplikace sama zvolí pro něj ten nejvýhodnější tarif. Velmi užitečným pomocníkem je rovněž možnost získat prostřednictvím mobilní aplikace aktuální informaci o počtu volných míst k sezení, k stání nebo o obsazenosti prostoru pro přepravu dětských kočárků, jízdních kol apod. Cestující se tak může rozhodnout ještě před nástupem do vozu, jestli si nevybrat jiný spoj nebo třeba i počkat na další. Toto průběžné sledování situace ve vozech má ale i další důležitý aspekt, a tím je bezpečnost. I když přísně anonymně, přesto udržuje přehled o okamžitém dění uvnitř jednotlivých vozů a může tak významně napomáhat předcházení vandalismu či dokonce kriminální činnosti.
„Projekt na přestavbu linky 1 pařížského metra byl spuštěn v roce 2008 s cílem plného uvedení do provozu do konce roku 2012. Výsledky se dostavily okamžitě a předčily veškerá očekávání. V dopravní špičce dokáže tato linka přepravit až o 20 % více cestujících oproti stavu před rokem 2008."
Ať už se jedná o digitalizaci implementovanou do vozidel, nebo jako součást zkušenosti cestujících, je jisté, že přináší mnoho benefitů a dalších velkých příslibů do budoucna. Kromě zcela nových možností, které otevírá, umožňuje i kombinování, vylepšování a vzájemnou synergii již existujících služeb. Klíčové je, že digitalizace staví do středu zájmu cestující, tedy uživatele městských dopravních systémů. Vše ostatní pak podřizuje jejich užitku a komfortu. Tento přístup chápe obchodní modely nebo technologie pouze jako nástroje podpory a nikdy ne jako samotný cíl či smysl pokračujícího vývoje. Digitalizace přináší zisk všem stranám. Provozovatelé dopravních systémů mohou s její pomocí maximalizovat své zdroje a nabízet zákazníkům ten nejlepší servis. Cestující naopak získávají v tom, že se dostanou do cíle flexibilně a obecně levněji, než kdyby jeli vlastním autem. A zastupitelé města profitují z toho, že fungující dopravní systém a vysoký standard úrovně přepravy cestujících jsou cestou, jak posilovat ekonomický rozvoj města a zvyšovat kvalitu života jeho obyvatel. Při tom ale současně chrání životní prostředí a všeobecně šetří náklady.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
