Musée des Confluences (Muzeum soutoku) postavili v ukázkovém koutu Francie nedaleko centra Lyonu, kde se vlévá Saôna do Rhôny.
Muzeum stojí na jižním vstupu do města po Sluneční dálnici (Autoroute du soleil) na nestabilních naplaveninách, dlouhé roky kontaminovaných plynárnou. Realizace myšlenky trvala patnáct let, ale návštěvnost vysoce převyšuje očekávání, takže komplikace a náklady zřejmě stály za to.
„Éterická budova protínajících se skleněných a kovových tvarů, které vypadají vždy jinak podle úhlu pohledu, ročního období a počasí,“ popsal muzeum britský deník The Telegraph.
Budova má tři vrstvy. K hraně dolní vrstvy stoupají schody, které připomínají palácové slavnostní schodiště escalier d'honneur. Prostor na tomto betonovém pódiu je využit pro restauraci, dva přednáškové sály a technické prostory.
V rozsáhlé vstupní hale dominuje Gravitační síť, jedna z pouhých tří podpěr ocelové konstrukce. Vyúsťuje do „bubnu“: šest metrů široké části fasády, která zachytává srážkovou vodu.
Střední vrstva budovy s dominantním sklem, nazvaná Křišťál (Cristal), slouží jako městské fórum. Z haly se projde do knihovny a dokumentačního střediska. Vrchní etáž s výstavními prostory symbolizuje Oblak (Nuage). Jak vysvětlil Wolf Dieter Brix, hlavní architekt firmy Coop Himmelb(l)au, která muzeum navrhla, Oblak znázorňuje líheň vědomostí, Křišťál jejich prostředí. Oblak s podporami na svých dvacet tisíc tun téměř subtilními jako by levitoval devět metrů nad pódiem. Jeho tvar byl vytvořen na základě pozorování turbulencí slévajících se řek.
Muzeum soustředěné na vědy a společnost má antropologický, etnologický a přírodovědný záběr. Kvůli tomuto přístupu je nazýván moderním kabinetem kuriozit, nástupcem pozdně renesančního Wunderkammeru. Ke třem tisícům vystavených předmětů – od drahokamů po prehistorické nástroje – přiřadili kurátoři nedávno objevenou mumii z inckého chrámu Pachacamac u Limy, kostru 14metrového severoamerického Camarasaura, mamuta z pahorku Choulans v Lyonu anebo 630kilogramový meteorit z Alžíru.
Budovou se uzavřela druhá etapa výstavby nového městského centra na místě bývalých průmyslových staveb a přístavu. V okolí vyrostly i jiné klenoty od francouzské architektonické elity. Dvě z nich jsou podobně mohutné jako 190metrové muzeum – sídlo Regionální rady Rhône-Alpes (2011) od laureáta Pritzkerovy ceny Christiana de Portzamparca a Le Pôle (2012) od Jeana-Paula Viguiera, zábavné a obchodní centrum s hotelem.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
