Létající inspektoři

Potrubní systémy protkávají zeměkouli jako žíly a tepny lidské tělo. Zásobují nás vším – zemním plynem a ropou, pitnou vodou, a dokonce i pivem. Již celá desetiletí představují nejbezpečnější a nejefektivnější způsob, jak distribuovat komodity, které by se jinak musely dopravovat mnohem dražším způsobem – nákladními automobily nebo vlaky. Potrubní systémy ale vyžadují pravidelnou kontrolu a péči, a to bez ohledu na to, jestli jsou vedeny nad zemí, anebo pod zemí.
U podzemních systémů představuje množství zeminy, která je překrývá, důležitý bezpečnostní prvek. V Evropě, například, musí být potrubí vedoucí zemní plyn a ropu minimálně 1 m pod zemí. Ve Spojných státech, na jejichž území se nalézá 65 % z celkového světového potrubního systému, který měří neuvěřitelných 3,5 milionu km, je potrubí umístěno v hloubce 1–2 m. Dosud se pravidelné kontroly potrubí prováděly ze vzduchu pomocí helikoptér, které nad daným územím přelétaly každé dva až čtyři týdny. Tyto vizuální inspekce byly ovšem velmi drahé a vrtulníky většinou nebyly vybaveny zařízením, které by dokázalo zjistit, jestli je vrstva zeminy, která potrubí překrývá, stále dostatečně silná. Drony v tomto směru nabízejí zcela nové možnosti.

Dnes jsou drony stále ještě řízeny na dálku lidmi. Brzy ale již budou létat zcela autonomně a budou přispívat do stále rostoucí databáze, která bude základem optimalizované údržby infrastruktury.

Kamery místo očí

Inspekční drony, které vyvinuli odborníci ze společnosti Siemens, jsou vybaveny kamerami pro barevné vidění a vidění v blízké infračervené oblasti (NIR). V pravidelných intervalech létají podél dlouhých podzemních potrubních tras a snímají zemský povrch. V budoucnu by se pak měly snímky z dronů posílat přes webové rozhraní přímo do systému, který bude automaticky generovat, aktualizovat a analyzovat třírozměrný povrchový model celého potrubního systému. A to vše s obrovskou přesností. Dron dokáže změřit tloušťku vrstvy zeminy v toleranci 10 cm.

Ani kapka nazmar

Obrovské ztráty působí po celém světě netěsnosti potrubí, jejich poškození a nelegální odběr. Pokud začne docházet k těmto ztrátám v nepřístupných oblastech, může trvat až několik dní, než se příčina najde a odstraní. I zde tedy mohou drony významně pomoci. V praxi to vypadá tak, že se drony rozmístí podél ventilových stanic, které bývají od sebe vzdáleny 30 až 50 km. Jestliže čidlo některého z kontrolních systémů zaznamená anomálii, nejbližší dron ihned dostane pokyn, aby vzlétl a zmapoval příslušnou část potrubního systému. Data, která dron shromáždí, se odesílají do řídicího systému, který situaci vyhodnotí a navrhne řešení.

Děravé budovy

Tato nová technologie se ale dá využít i jinak. Například ke kontrole budov. Velké kancelářské a průmyslové budovy spotřebovávají k vytápění spoustu tepla. Toto drahé teplo by ale mělo zůstávat v budovách, a ne z nich unikat kvůli špatné izolaci na fasádě nebo na střeše. Drony vybavené infračervenými kamerami dokážou zobrazit teplo, které budova vyzařuje, a tyto snímky porovnat s klasickými snímky pořízenými ve viditelném světle. Z výsledků potom lze sestavit třírozměrný model, který přesně identifikuje místa, odkud teplo z budovy uniká. 

Paparazzi, který sleduje troleje

S rozvojem elektrovozidel a zvláště pak tzv. eHighways, tedy elektrifikovaných dálnic, narůstá i nutnost průběžné kontroly dálkových elektrických vedení pro elektrovozidla, čili trolejí. I zde lze vyslat na inspekci dron, který prolétne požadovanou trolejovou trasu a celou ji nafotí. Získané snímky poté vyhodnocuje speciální software, který dokáže odhalit prověšené kabely, porušené stožáry a další potenciální zdroje nebezpečí. Díky těmto informacím lze většině poruch předejít a nemusí docházet k přerušení dopravy.

Stavba pod kontrolou

Již několik let fungují drony také například v rakouském Aspernu, kde monitorují průběh stavby této nové a „chytré“ aglomerace, která vyrůstá na předměstí Vídně. V dnešní době se většina stavebních návrhů realizuje ve 3D, proto dává dobrý smysl, aby se i monitoring a zobrazování reálné situace prováděly ve 3D. To ale klasické fotografické snímky neumožňují. Výborným řešením jsou proto drony, které dokážou daný objekt obletět ze všech stran a pořídit natolik detailní záběry, že z nich pak lze sestavit zcela přesný prostorový model. V současnosti zatím ještě porovnávají aktuální záběry s grafickým návrhem lidé. Do budoucna se počítá s tím, že systém bude sám schopen přiřazovat záběry z dronů ke konstrukčním návrhům a sám rovněž ihned odhalí a zobrazí odchylky. Mohou to být například chybějící okna nebo špatně usazené stěny. Takto odhalené chyby si pak stavitelé budou moci zobrazit na velkoplošných obrazovkách v kanceláři a nebudou muset vůbec chodit osobně na potenciálně nebezpečné staveniště, aby si zmapovali aktuální stav.