Sílu větru využívá lidstvo odnepaměti. Větrné elektrárny, navzdory mnoha diskuzím, představují nejlevnější obnovitelný zdroj energie. Sází na ně i Německo, které má v plánu do roku 2050 pokrýt až 80 % své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů – největší podíl chce získávat z přímořských větrných parků.
Starý kontinent větrné energii fandí. Některé státy, například Německo, Španělsko, Velká Británie, Portugalsko i Francie, mají extrémně výhodné podmínky pro využití větrných elektráren jak na souši, tak především na moři. Zářným příkladem je Dánsko, kde se v roce 2014 větrné elektrárny podílely na výrobě z téměř 40 %. V lednu 2014 však tento podíl vyskočil až na rekordních 61 procent.
Doposud je v tomto ohledu rekordním dnem 12. prosinec 2014, kdy větrné elektrárny v Německu dodaly do sítě největší objem elektřiny. Za 24 hodin to bylo mimořádných 568 GWh ekologicky vyrobeného proudu. Denní spotřebu Německa tak pokryly zhruba z 35 %. Špičky bylo dosaženo kolem 13:30, kdy větrné elektrárny dosahovaly výkonu kolem 29 GW, což je také rekordní hodnota.
Napříště už se do rekordních čísel promítne i výkon první 6MW větrné elektrárny Siemens v Německu. Nachází na severozápadě země, u vesnice Wehlens nedaleko Wilhelmshavenu. Větrná elektrárna, typ SWT-6.0-154, je zajímavá svým výkonem i rozměry. Lopatky jejího rotoru mají neuvěřitelnou plochu 18 600 m2, což jsou přibližně tři fotbalová hřiště. Průměr rotoru je 154 m.
Wehlens leží pouhých několik kilometrů od moře, a v lokalitě tak vládnou větrné podmínky jako v přímořských větrných parcích. Vyrostly zde hned dvě 6MW větrné elektrárny Siemens, které jsou schopné vyrobit dostatečné množství energie pro přibližně 14 000 domácností. Investorem projektu je Bioenergie Nord GmbH, Siemens bude elektrárny servisovat po dobu patnácti let.
Předností použité gondoly SWT-6.0 je nízká hmotnost, přibližně 230 tun, gondolu je tedy možné přepravovat na nákladních vozidlech.
Instalaci na souši i na moři rovněž usnadňuje nízká hmotnost věže, „pouhých“ 360 tun.
Kompletní technologie včetně bezpřevodovkové technologie, generátoru a transformátoru je umístěna v gondole turbíny. Ergonomicky designovaná gondola je dostatečně prostorná, charakterizuje ji bezpečný a snadný přístup ke všem klíčovým komponentům.
Tento typ větrné elektrárny byl původně navržen pro provoz na moři, splňuje proto nejpřísnější kritéria a v mnohém nastavuje nové standardy. Celé zařízení je velmi dobře přístupné i při značně nepříznivém počasí.
List rotoru měří 75 metrů, jednotlivé listy spojuje náboj o průměru 4 metry. Každý list je vyráběn jako jeden odlitek, tedy bez lepených míst. V porovnání s rotorovými listy vyráběnými tradičním postupem je tento typ listů lehčí o 20 %. Kombinace nízké hmotnosti a profilu listu přispívá k vyšší účinnosti výroby elektrické energie.
Celková výška elektrárny po nejvyšší bod listu rotoru je impozantních 195 metrů.
Dne 10. července 2024 byl oficiálně představen první zdroj elektrické energie svého druhu v České republice. Jedná se o tzv. hybridní zdroj, sestávající z šesti plynových turbín o celkovém výkonu 32,4 MW a největšího bateriového úložiště v Česku s kapacitou 22 MWh. Společnost Siemens je generálním dodavatelem tohoto moderního energetického zdroje.
Společnost Siemens dodala decentralizované pohony a řídicí systémy pro firmu Moravia Cans, která vyrábí hliníkové nádobky na aerosolové přípravky pro mnoho významných výrobců a značek kosmetiky. Technika Siemens se zde stará o manipulaci s hotovými nádobkami, jejich balení a intralogistiku. Za zmínku stojí zejména využití decentrálních měničů a zjednodušení realizace bezpečnostních funkcí využitím komunikace PROFIsafe.
Proč se vlastně Česko stalo pivní velmocí? Jak vypadá česká pivovarnická scéna, o který druh piv roste zájem, jaká technologie v posledních letech nejvíce ovlivnila výrobu piva? Nejen na tyto otázky odpovídá Martin Kočí, Siemens odborník na technologie v potravinářství a zejména v pivovarnickém průmyslu.
V říjnu 2024 vstoupila v platnost nová evropská směrnice NIS2, která významně upravuje pravidla kybernetické bezpečnosti. V průběhu příštího roku vstoupí v platnost nový český zákon o kybernetické bezpečnosti. Obojí se dotkne velkého počtu nejen výrobních firem u nás. Jsme na to připraveni? Co můžeme udělat, aby implementace NIS2 proběhla úspěšně a „bezbolestně“? Cenné rady přináší Miroslav Kuric, konzultant pro digitalizaci průmyslu a odborník na kybernetickou bezpečnost ve výrobě ze společnosti Siemens.
